Bullet Train

// Extrémně zábavná akční komedie, kde komedie trochu převažuje akci, když už se ale Leitch rozjede, jen málokdo ho zastaví. John Wick říznutej vypravěčským stylem Quentina Tarantina to asi vystihuje nejlíp, s tímhle obsazením byla každopádně zábavná každičká minuta, kdyby těch minut ale přece jen bylo trochu míň a film se zbavil snahy obstát i jako drama, byl bych nejspíš ještě spokojenější. Takhle "jen" silných 7/10. (03.08.2022)

Proč je Bullet Train peckoidní? Protože Brad Pitt, ten člověk má prostě charisma jako kráva a co je nejdůležitější, tak prostě je to neskutečnej sympoš. Celkově casting na jedničku. Pokud Aaron Taylor-Johnson nedostane příštího Bonda budu fakt smutnej. David Leitch vzal hodně vymazlenou akční předlohu a opět nezklamal. Už minulosti třeba vyloženě potěšil druhým Deadpoolem, ale potvrzovat kvality je vždy těžší než jednou překvapit. Možná nejzábavnější film roku 2022 a to se prostě počítá. 85% (26.12.2022)

Akční jízda rychlá zhruba jako tamní japonský vlak. Snímek je vhodný na chvíle, kdy se vám zrovna nechce moc přemýšlet a chcete se jen nechat unášet na vlnách šíleností. Tak jak se mi podařilo se naladit na vlnu akčních šíleností, tak se mi bohužel nepodařilo naladit na vlnu humoru, který je tlačený velmi na sílu a rozhodně nesedne každému. Navíc je extrémně předvídatelný a u každé scény okamžitě víte, kam bude směřovat a jak dopadne. Taková svěží navoněná zábava v hodně voňavém obalu, bohužel poněkud plytkého obsahu. [70 %] (21.10.2023)

Moc fajn, bavila jsem se od začátku do konce. Leitchova režie je strašně hravá a plná skvělých nápadů. Celé to má spád a vlastně se film ani na chvíli nezastaví. Humor, postavy a dynamika mezi nimi fungují na jedničku. Co je ale nejdůležitější, že scénář má vlastně hlavu a patu, každá postava dostane svůj prostor a má jasně dané motivy a celé to ve finále působí hodně uceleně, což jsem vlastně od tohoto filmu vůbec nečekala. Ideální film do kina během deštivého víkendu. (06.08.2022)

"Bullet Train" lze z mnoha ohledů kritizovat, ale také si ho ze stejných důvodů užívat. Máme tu Japonsko doslova z rychlíku či zběsilé tempo a nelinearní vyprávění, které spíše slouží k odvedení pozornosti a maskování nedostatků scénáře, nebo také blafování hloubky a přesahu typické pro autora předlohy Kótaróa Isaku. Na rozdíl od japonských adaptací jeho románů tady motivy provázanosti, štěstí a osudu nevyvolávají údiv a patos, nýbrž se rozmělňují do povrchně zábavných atrakcí. Stejně "Bullet Train" pracuje také s tarantinovskými postavami, tedy naprosto nerealistickými žánrovými figurami, které ozvláštňuje jejich nadsázka, stylovost a zakotvení v popkultuře. Tarantino a někteří jeho následovníci na základě popsaného principu vytvářejí sofistikované a zdánlivě propracované mocniny gangsterů či zabijáků, které v nejlepším případě přesahují rovinu mokrého snu fikční dokonalosti a stávají se polobožskými ideály, k nimž pak vzhlíží diváci. V "Bullet Train" ale opět zůstávají jen nerealistickými rozvernými maňásky s jedním karikaturně přemrštěným a neustále opakovaným atributem. Pak tu máme akční scény, respektive jejich choreografii. Ta v předchozích produkcích 87North (či 87Eleven) stála v popředí a strhávala na sebe pozornost svou okázalou fyzičností, realizační náročností a revoluční důmyslností. Tentokrát akce stojí spíš v pozadí, v prvé řadě je vždy realizována jako slapstickové gagy a propojuje jednotlivé dějové sekvence. Ať už jako zastřešující pojem pro popsané tendence filmu použijeme jakýkoli výraz - bastardizace, odsofistikovanost, zpitomnění, asimilace či hollywoodizace - právě v tom ale spočívá kouzlo a funkčnost "Bullet Train". Film totiž do sebe absorboval všemožné trendy předchozích let i dekád, které doposud oceňovali přemoudřelí fandové, cinefilové či vyznavači alternativních nik, a procedil je mainstreamovým sítem do univerzálně přístupného tvaru. Ten sice zákonitě budou ony elity ofrflávat, protože není jako ony jimi oceňované dokonalé formy, ale tím spíš bude z "Bullet Train" popový kasovní trhák. Po "Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw" již další Leitchův projekt evokuje střední proud zlaté éry hongkongské kinematografie, který tvořily chaoticky nesourodé estrády mísící všelijaké emoce i žánrové polohy a kde pozornost diváků neustále poutaly různorodé atrakce, včetně akčních eskapád i cameo vystoupení populárních hvězd. Když uvážíme, že David Leitch a jeho kolegové jsou velkými obdivovateli hongkongských filmů, lze v tom spatřovat nikoli náhodu, nýbrž koncept. (12.08.2022)