Bullet Train

"Bullet Train" lze z mnoha ohledů kritizovat, ale také si ho ze stejných důvodů užívat. Máme tu Japonsko doslova z rychlíku či zběsilé tempo a nelinearní vyprávění, které spíše slouží k odvedení pozornosti a maskování nedostatků scénáře, nebo také blafování hloubky a přesahu typické pro autora předlohy Kótaróa Isaku. Na rozdíl od japonských adaptací jeho románů tady motivy provázanosti, štěstí a osudu nevyvolávají údiv a patos, nýbrž se rozmělňují do povrchně zábavných atrakcí. Stejně "Bullet Train" pracuje také s tarantinovskými postavami, tedy naprosto nerealistickými žánrovými figurami, které ozvláštňuje jejich nadsázka, stylovost a zakotvení v popkultuře. Tarantino a někteří jeho následovníci na základě popsaného principu vytvářejí sofistikované a zdánlivě propracované mocniny gangsterů či zabijáků, které v nejlepším případě přesahují rovinu mokrého snu fikční dokonalosti a stávají se polobožskými ideály, k nimž pak vzhlíží diváci. V "Bullet Train" ale opět zůstávají jen nerealistickými rozvernými maňásky s jedním karikaturně přemrštěným a neustále opakovaným atributem. Pak tu máme akční scény, respektive jejich choreografii. Ta v předchozích produkcích 87North (či 87Eleven) stála v popředí a strhávala na sebe pozornost svou okázalou fyzičností, realizační náročností a revoluční důmyslností. Tentokrát akce stojí spíš v pozadí, v prvé řadě je vždy realizována jako slapstickové gagy a propojuje jednotlivé dějové sekvence. Ať už jako zastřešující pojem pro popsané tendence filmu použijeme jakýkoli výraz - bastardizace, odsofistikovanost, zpitomnění, asimilace či hollywoodizace - právě v tom ale spočívá kouzlo a funkčnost "Bullet Train". Film totiž do sebe absorboval všemožné trendy předchozích let i dekád, které doposud oceňovali přemoudřelí fandové, cinefilové či vyznavači alternativních nik, a procedil je mainstreamovým sítem do univerzálně přístupného tvaru. Ten sice zákonitě budou ony elity ofrflávat, protože není jako ony jimi oceňované dokonalé formy, ale tím spíš bude z "Bullet Train" popový kasovní trhák. Po "Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw" již další Leitchův projekt evokuje střední proud zlaté éry hongkongské kinematografie, který tvořily chaoticky nesourodé estrády mísící všelijaké emoce i žánrové polohy a kde pozornost diváků neustále poutaly různorodé atrakce, včetně akčních eskapád i cameo vystoupení populárních hvězd. Když uvážíme, že David Leitch a jeho kolegové jsou velkými obdivovateli hongkongských filmů, lze v tom spatřovat nikoli náhodu, nýbrž koncept. (12.08.2022)

Knižní předlohu nepřekvapivě neznám, ale už samotný námět filmu je super. Bullet Train má humor z Deadpoola, ale je i citelně říznutý "Guy Ritchieovkami", jednak co se týče některých vtipných a absurdních scén, ale také i vzhledem k solidně propletenému příběhu s několika fungujícími zvraty. Jednotlivé detaily netřeba podrobovat logické analýze, tohle je parádní akční oddychovka s charismatickými postavami ve svém nejlepším zjevu... 8/10 (14.10.2022)

Mnohem víc Deadpool než Wick v takové té nejotravnější kombinaci, kdy je to sice brutální, ale naprosto infantilní, přesto se to na konci nestoudně tváří, že to celou dobu směřovalo k tomu, že jste se o tu sebranku měli nějak hlouběji zajímat a emocionálně její rodinná pouta a bratrské ztráty prožívat, přitom jste hlavně rádi, že tahle úmorná cesta nejrychlejším vlakem konečně končí. (03.08.2022)

David Leitch naštěstí po prvním Johnu Wickovi či Atomic Blonde rozmetal dosud smutnou skutečnost, že režírující kaskadér nebyl nikdy zárukou kvality. Jenže k temným/vážným kouskům přidal i humor a třeba takový Hobbs se Shawem už byli přepálenou, uřvanou a místy digitální show, na kterou Leitch navazuje i tady. A předkládá gangsterku v Ritchiovském stylu a v každém směru pokoušející se být cool. Stěžejních postav je tu víc, příběh se snaží nabalovat další a další obsah, odbočky i náhody, kdy hlavní hrdina má zatraceně víc štěstí než rozumu. Zatímco beruška v zahradách dokáže likvidovat mšice skoro lépe a především ohleduplněji k životnímu prostředí než chemický postřik, Beruška s ksichtem Brada Pitta je taky likvidátor, ovšem jak sám říká, smůla ho provází na každém kroku. Protože tohle měla být snadná šichta: vzít z japonského rychlovlaku kufřík s tajemným obsahem a zmizet. Ovšem zájem o něj nemá sám a cíle jiných pasažérů jsou protichůdné, a je tak jasné, že se do konečné stanice nepodívají všichni. Já vlastně přesně nevím, proč dávám jen tři hvězdy, nevadí mi v akčním žánru černohumorné momenty, vadí mi ale ty vyloženě pitvořivé a groteskní. A prostě když jdu na akční film, nechci (samozřejmě je spousta výjimek) skákat tolik do jiných žánrů. Navíc trošku kolísalo tempo a finále s digitální vlakovou mazanicí a nevyužitou hordou japonských mafiánů zamrzí. Každopádně ano, má to spoustu nápaditých momentů i absolutního násilí a velmi dobré herce. Ač si ale Pitt roli evidentně užívá, prostě ho mám raději v jiných partech. Stejně jako Leitche v těch „wickovštějších“. (20.08.2022)

Stretnutie vrahov a rôzne v úvodzovkách náhodné stretnutia nie sú tak dokonale premyslené, ako by sa mohlo zdať. Ale to nevadí. Bullet Train je plný vtipných dialógov, zábavných momentov, slušnej akcie a skvelých hercov. Bavil som sa celú 2-hodinovú jazdu a cameo role slávnych hviezd ma potešili. P.S. Aaron Taylor-Johnson je najväčší šéf. (07.10.2022)