Kosmonaut z Čech

Jak ty dramatické role Adamu Sandlerovi kupodivu dosud dobře vycházely a přinášely v jeho filmografii ojediněle povedené počiny, Kosmonaut z Čech v tomto ohledu působí jako takový první přešlap. Nechal jsem si to poměrně dlouho uležet v hlavě, chtěl jsem tomu vyjít vstříc už kvůli české stopě, ale bohužel nemůžu si pomoct, zkrátka to nefunguje. Jakože vůbec. (26.05.2024)

Knižní předloha z pera Jana Kalfaře je vtahujícím meditativním zážitkem, jejíž literární styl zaujme jak citlivé duše, tak i fanoušky kvalitní sci-fi tvorby. Je tedy poněkud smutné sledovat, jak si její filmová adaptace půjčuje jen některé atributy, přičemž ty užité i poměrně dost zásadním způsobem zjednodušuje. Ve finále tedy dostaneme diametrálně odlišný zážitek, což by sice nemuselo být nutně na škodu, avšak právě v tomto případě se to bohužel trestuhodně nedaří. Celý snímek totiž postrádá jakýkoliv náznak kvalitně vedeného scénáře, má poměrně uspávající tempo a herci zde nemají v podstatě ani co hrát. Je mi vážně velmi líto toho, že si tak úžasná kniha vysloužila tak neskutečně odfláknutou filmovou adaptaci. Achjo. (Netflix) „I did not intend to frighten you, skinny human.“ (05.03.2024)

"Sandler ve vážně pojaté americké sci-fi o českém kosmonautovi a mluvícím pavoukovi" - z toho v člověku klíčí kosmická hrůza i nekonečná zvědavost aneb JAKO COŽE? Bude se mluvit o pokusu o "meditativní" nebo "existenciální" sci-fi... ergh, já nevím. Faktem zůstává, že Spaceman malinko riskantně balancuje přesně na hraně mezi pojmy "kultovka" a "průšvih", odkud se dá snadno sklouznout k obojímu - a ani jedno se bohužel / bohudík nestane. Melancholické rozjímání o sobě samém a pochroumaném manželství určitě není nezajímavé ani bez emocí (hlavně není hloupé), ale jádro má dost banální, takže záleží jen na tom, jak moc diváka vtáhne bizarní sestava v úvodní větě zmíněných prvků v kombinaci s podařeným audiovizuálem. Sandler nevadí (pokud dáte na předsudky: ne, film není ani jednou trapný), průběh nenudí, závěr důstojný. Nebude se líbit: arachnofobici. 7/10 (02.03.2024)

Je pravdou, že když vidím pavouka, tak se mi začnou dělat zimomriavky na chrbte a vzápětí rozžvejkanou žuvačku spolknu tak rychle, že projede mým trávicím travicím traktem během deseti sekund, aby skončila kdo ví, kde? V tomto případě to tak nebylo, protože v tomto filmu měl tento osminohý přítel spíše uklidňující efekt a po pravdě řečeno jeho filosofické úvahy měly spíše očistný proces, jelikož si člověk uvědomil, že na této vesmírné misi, kde hlavní hrdina poznával sám sebe a kde v zajetí ticha mu proplouval celý jeho život jsem si uvědomil, že by si tímto očistným procesem měl projít každý z nás, abysme neviděli jen sami sebe, ale dokázali se vcítit do bolesti a potřeb jiných a abysme nežili ve svém egoistickém vidění světa. Dále mě v tomto snímku dosti potěšilo, že jsem se nemusel dívat na žádné bukvicové problémy, což je v dnešní době zázrak a taktéž jsem zde neviděl mnoho barevných odstínů, tedy kromě jedné čokoládové vyjímky, kde hrál českého přítele na telefonu s typickým českým jménem Petr, indický herec kterého jsem zaregistroval v americkém plytkém sitcomu Teorie velkého třesku, kde si zahrál stydlivého Inda Kurvapálího. Co se týče příběhu, tak odsýpal jako zabržděné sluneční hodiny kdesi za polárním kruhem, což mi vyhovovalo, protože nemusím moc akce v takovýchto příbězích, ale jak jsem asi pochopil podle zdejšího hodnocení, tak moc lidí se na to nedokáže povznést a uvolnit se nad celkem kvalitním mírně depresivním příběhem, ve kterém by se mnozí z nás mohli ztotožnit s hlavním hrdinou, který šel za svým cílem a který bez nějakých velkých akcí proplul až dokonce příběhu, kde se mu možná dostalo sebepoznání a kde zjistil, co je v životě důležité. Další aspekt tohoto filmu, který mě celkem pobavil byl ten, že byl zasazen do naší domoviny a představa toho, že má Česko něco takového jako je americká NASA je pro mě tak trošku science-fiction a to hlavně z toho důvodu, že když se člověk podívá kolem sebe v tom našem rozkradeném státečku, tak nefunguje skoro nic na zemi, natož jak by to asi dopadlo ve vesmíru. Dalším překvapením pro mě byl herecký výkon Adama Sandlera, kterého mám zařazenýho někde mezi těma béčkovejma přitroublejma, americkejma šaškama. V této roli mi tak trochu dokázal, že dokáže zahrát i vážné role a že v tak trochu sandokanovském vzezření mu to i tak trochu věřím. Jinak romantická linka v retrospektivním hávu mohla být trochu více rozvinuta, ale jelikož jsem nečetl předlohu, tak si myslím, že v knižní předloze bylo vše dostatečně vysvětleno a nám líným filmovejm koukačům zbylo jen to, co si musíme domyslet anebo si tu knižní předlohu přečíst, abysme si doladili jistá doplňující romantická fakta v této vesmírné romantické limonádě. Za mě vcelku spokojenost a dávám zasloužených 70%. (10.03.2024)

Zvláštní není vždy špatný. A tohle je opravdu zvláštní film, přesto není špatný, naopak je vlastně moc dobrý. Ale i tak je asi hodně důležité, aby vám to sedlo do nálady. A pokud filmu nedáte šanci, tak se asi ani nestane to, že budete chtít tu náladu vůbec mít. Asi je základ pochopení o čem to je doopravdy a zda jste s tím ok a zda vám vyhovuje způsob, jakým to je všechno podáno  :)  4,5/5 (13.03.2024)