Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moc a bohatství rodu von Essenbeck zůstalo nedotčeno, i když Německo prohrálo válku a následovala deprese. Teď je rok 1934 a baron svolal svou rodinu na večeři. Tato příležitost přinese do jeho domu i sestřenici, která právě vstupuje do nacistické strany. Doprovází ji manažer baronovy společnosti. Dvě malé dívky v salonu recitují verše a pak si se sestřenicí Martin hrají na schovávanou. Náhle se ozve výkřik. Baron byl zastřelen pistolí jejich otce a otec prchá...
V tomto svete neexistuje nikto pozitívny. Pochmúrne v dejinách, keď už ani peniaze neznamenajú moc a nemôžu ľudí ochrániť pred krutosťou nemeckého fašizmu. Vo filme Súmrak bohov sa režisér Luchino Visconti venuje jednej z ústredných tém svojej tvorby: morálnemu úpadku vyšších spoločenských vrstiev a rozkladu rodiny. V predvečer 2. svetovej vojny musí rodina oceliarskych veľkopriemyselníkov von Essenbeckovcov čeliť novej spoločenskej situácii. Ich bohatstvo a vplyv už bez správnej politickej orientácie nič neznamenajú. Barón Joachim von Essenbeck zvolá pri príležitosti osláv svojich narodenín celú rodinu. Chce oznámiť, že napriek jeho antipatii voči národnému socializmu je pre dobro rodinného podniku nutné s novou mocou spolupracovať. Preto zbaví ľavicového demokrata Herberta vedenia podniku a na jeho miesto menuje svojho staršieho syna Konstantina, člena SA. Ctižiadostivá dcéra Sophia tiež vycíti príležitosť a dúfa, že v novej dobe sa jej spolu so snúbencom Friedrichom podarí vyšvihnúť na čelo podniku. V tú istú noc Friedricha nahovorí, aby starého baróna zastrelil tak, že podozrenie padne na odvolaného Herberta. Tým sa vo vnútri váženej a vplyvnej rodiny začína neľútostný boj o moc, ktorý predznamenáva strmý pád všetkých jej členov. Súmrak bohov je brilantnou historickou štúdiou o vzostupe nacizmu za podpory elity, zároveň je však i nadčasovým obrazom zhubných ľudských vášní: ctižiadosti, túžby po moci, žiarlivosti, panovačnosti a krutosti. Film je prvým dielom voľnej, tzv. "nemeckej" trilógie (Súmrak bohov, Smrť v Benátkach, Ludwig), ktorá patrí k jedným z posledných vrcholov Viscontiho filmografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (81)

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Podívala jsem se na druhý film Luchina Viscontiho. Ač je to bezesporu režisérská legenda, mě jeho filmy nijak nechytly. U Soumraku bohů je navíc příšerná délka, která mi teda vůbec nesedí. Herce můžu bezpochyby pochválit, třeba takový Martin byl zahrán tak, že mi byl opravdu dokonale nesympatický. Luchino Visconti také odvedl skvělou práci a dokázal nám ukázat období předválečného Německa i povahy lidí a dokonale to propojit jak obrazově, tak hudbou, ale co s tím vším, když se člověk u filmu dvě a půl hodiny nudí? Proto nemůžu hodnotit výše. ()

classic 

všetky recenzie používateľa

„1933-1934: Oceliarska odysea; alebo všetko, čo ste kedy chceli vedieť ["snáď nielen"] o oceli, ale báli ste sa [následne nacistov], resp. pôvodne von Essenbecka, opýtať; nakoľko sa už taká príležitosť čochvíľa úplne [s]krátila, pretože do vedúcich postov rodinného konglomerátu, vzápätí vstupuje i banda naprosto odhodlaných karieristov bez akejkoľvek štipky hanby, čo bolo zo scény na scénu, vskutku čoraz explicitnejšie, keďže v danom príbehu sa mimoriadne rozšíril akýsi »podraz v podraze«, a to konkrétne i v samotnej nadväznosti na nevídanú, intrigánsku spleť; vrátane i maximálnej nenávisti a závisti, pohŕdania a zlosti, pedofílie a incestu = kontroverzný a škandalózny, absolútne nikoho nešetriaci, koprodukčný titul: PÁD BOHOV, s dobovými reáliami v podobe: Noci dlhých nožov a k tomu i s neuveriteľne explicitnými zábermi, z ktorých mi je dokonca aj počas recenzovania daného titulu, neustále na zvracanie; skrátka, toto spracovanie talianskeho režiséra: Luchina Viscontiho, mi dalo teda extrémne zabrať, lebo sa zvyčajne jednalo o desivé a explicitné sekvencie v jednom [2in1], čo jednoducho ešte oveľa viac znásobovalo moje beznádejné pocity, v akých som sa zrazu ocital, a vôbec som sa nemohol nikam schovať, ba ani pohnúť.” • Ako väčšie mínus vnímam predovšetkým i to, že postavy [väčšinou] nerozprávali nemeckým jazykom, kedy by sa tým pádom dosiahla i väčšia autenticita, takto zhruba išlo len o nejaký zlepenec anglického jazyka, ktorý by sa z takých úst - úchylného Helmuta Bergera, lepšie vynímal v originálnom znení, čo by taktiež rovnako platilo i pre jeho menovca Griema. • Tento počin som bezprostredne vnímal, ako «stelesnenie hnusu» v rámci svojho OBSAHU.” ()

Reklama

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Propracovaný Visconti (někdy možná až "přepracovaný" - třeba v popisu noci dlouhých nožů)... Výheň pecí, ve kterých se zpracovává ocel na kulomety, a hranic, na kterých se pálí knihy... Essenbeckové s přidruženou továrnou služebníků starajících se o jejich blaho... Nová "elitní společnost", ve které je vše dovoleno a požár Říšského sněmu jako signál k jejímu nastolení... Kdo jsou ti, kteří dosud nedovedou myslet stranicky?... Volby jsou šumafuk, je třeba získat průmyslníky (jádro filmu) a wehrmacht (dlouhá scéna ve zmíněné noci dlouhých nožů)... Cesta sexuálního devianta (travestie, pedofilie, incest) Martina Essenbecka do čela firmy (už v SS uniformě) je spíš výjimečná než typická... Komentář a hodnocení od NinadeL* považuji za odůvodněné i možné, stejně tak jako shrnutí: "...kdyby to téma bylo tak silné a v jádru pravdivé, jak se nám Visconti snaží vsugerovat". ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Razantní a spontání nástup fašismu je s odstupem času mnohdy zdánlivě nepochopitelný. Soumrak bohů jej přes pokřivené sklo karikatury popisuje tak, že lze uvěřit nejen filmu, ale i motivacím většiny vrstev tehdejší společnosti. Naprostá virtuozita tvůrců a dovednost, s níž jsou vycizelovány i ty poslední detaiy, dělá z filmu mimořádný skvost. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

,,My můžeme vše!" Stále aktuální nadčasová alegorie o touze po moci, vládnutí a ovládání. Feudalismus, kapitalismus, fašismus, komunismus. Princip je stále stejný - dostat se až na vrchol a neomezeně vládnout, rozhodovat o životech druhých, topit se v majetku. Snad ještě více než před lety mě zasáhl film, který dokonale ukazuje společnost, ve které žijeme. Jak se našim politikům zalíbily nacistické průpovídky (Es kommt der Tag), jak by si rychle osvojili Noc dlouhých nožů. Visconti mistrně zobrazil nejtemnější stránku člověka, který obětuje cokoliv, svou rodinu i přátele, jen aby dosáhl osobních cílů. Pedofilie a incest jsou jen drobnými berličkami podpírajícími lidskou zrůdnost, jež jakoby neměla hranice... ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (4)

  • Natáčelo se od 1. července do 1. září 1968 v Rakousku (Attersee am Attersee a Unterach am Attersee), západním Německu (Düsseldorf, Essen a Severní Porýní-Vestfálsko) a Itálii (Cinecittà a Terni). (classic)

Reklama

Reklama