Napoleon

Bylo mu neuvěřitelných 85 let a pořád má chuť, schopnosti a elán vést velký štáb, formovat a aranžovat davové scény, předkládat efektní bitevní výjevy, a ještě k tomu sledovat komplikovaného podivína plného slabostí a neobratnosti. Být ve Scottových letech v takové kondici, budu si výskat. Jenže to je asi tak všechno, nad čím můžu smeknout. Čekal jsem totiž kombinaci požitkářství, chytrého scénáře, silných detailů a pořádných emocí. Jenže jsem dostal od každého nečekaně málo... Francie nezažívá nejveselejší období, popravčí gilotina vehementně pracuje a mocenského vakua využívá nová tvář, u které se v následujících letech přetvářela míra obdivu i negativismu. Napoleon u některých získal podobu heroické legendy, u jiných byl postavou kontroverzní až démonickou. Legendární Ridley Scott, který se nikdy netajil tím, že na historii zrovna nedbá, se věnuje zejména nesnadnému vztahu s jeho manželkou Josefínou. Silný dojem ale ani tahle linie nepřináší (a jejich sterilní dopisování tomu nikterak nepomáhá). Navíc žádná z vedlejších postav nijak zásadně/zajímavě nepřispěje do děje, samotný Joaquin Phoenix sice vypadá skvěle, je minimalistický a tradičně charismatický, ale prostě nemá co hrát. Scott má nicméně nadále prvotřídní filmové oko, strhne velkolepostí a mrazivostí, i když větší prostor dostává až závěrečná bitva u Waterloo, kde se dočkáme i nějakých dobových způsobů válčení. Jinak je to epizodické šup šup. Pod kůži prostě nejdeme. PS: Trochu se obávám modrých čísel. (22.11.2023)

Nacpat 30 let Napoleonovy "kariéry" do jednoho filmu je "majstrštyk", takže film zcela selhává ve vytvoření jakéhokoli dramatického oblouku. Je to jen řetězec buď více (bitvy), středně (Napoleonův nefunkční vztah) nebo méně (politika) zajímavých scén. Obávám se, že režisérská verze to nezlepší. Na Oscary max. kostýmy, vizuální efekty a výpravu, pls. (23.11.2023)

No já asi budu mít jiný hodnocení nyní pro verzi, která je v kině a jiný pro réžisérskou, kterou snad také uvidím, protože..... Ano, film je opravdu výborná kvalitní profi práce, Z hlediska velkolepých válečných scén, považuji Ridleyho asi za nejlepšího režiséra vůbec. Bitva u Slavkova působí opravdu jako střet tří velkých armád, tedy velkolepě, choreograficky se mě líbila nejvíce u Waterloo a v opravodvosti ta v Toulonu. Problém mám však se scénářem, absolutně mě nedokáže zformovat postavy. Napoleon je prostě nějakej, chodí, koulí očima občas mávne rukou, stojí a občas něco řekne. Není tam vůbec žádný dialogově silní místo, které by mě s ním seznamilo, které by mě představilo dobu, vedlejší postavy, ta politická část mě tam hodně chybí. Hodně času věnuje film vztahu Napoleona s Josephine, ale ten jsem nepobral vůbec, jejich vztah na mě působil chladně, odtažitě, neviděl jsem tam ani lásku a city, ale ani vášeň a přitažlivost, vrcholem bylo, když Napík přišel za Josephine do pokoje začal říkat "ma-ma-ma-ma" a Josephina reagoval "tak pojď" a vyšpuli prdelku. To teda u Napoleonů v ložnici docela težká nuda. A to bylo v ostrým kontrastu s dopisy, které byly plné citu a lásky. Ano film je pro velký plátno, Ridley ho umí využít, umí točit, kamera skvělá, ale ten příběh v podobě pro kina působí až příliš zkratkovitě. (21.11.2023)

Že Phoenix si jede svého standardního necharismatického mamlase, přestože Commodus úplně identickou výrazovou polohou ukazoval, jak podobní lidi nejsou schopní přesvědčit ani hrobníka, aby je odvez na skládku, nechápu, ale nějakej účel to, hádám, mít muselo. Že Josefína byla ve skutečnosti o šest, nikoli jeden rok starší a obsazením Phoenix & Kirbyová ten aspekt Napoleon the MILF Chaser zanikl úplně, ořvu jako zločin z nenávisti, ale holt ne každej může mít můj vytříbenej vkus. Že Slavkov je mrdnutej někde na Bajkalu uprostřed Pamíru, hele, východní Evropa, viděl to tam někdy někdo, já teda ne. Že film o vojevůdci, kde podstatnou část tvoří řežby, neobsahuje žádný strategizování, a jak se co vyvíjí, pozná člověk leda z triumfální/tragický hudby, to samý v podstatě totální absence politikaření, protože v tom filmu jsou pořádně jen dva lidi, nu což, intimní osobní portrét. Že nejvíc Scotta evidentně zajímala Josefína coby zocelená přeživší, která vedle sebe se zatnutými zuby snáší prchlivého čuráka, je fajn, jen tam v tom až moc zavazej ty řežby, ale co, bohatá tapisérie, neasi. Že válka špatný a nedosazujme prosím do role tatíčků charismatický tyrany, je krásný téma, jen by bylo radno zpracovat ho jinak než závěrečným titulkem, ovšem Scott zjevně z diváka nechtěl dělat blba. Že ale když se to všechno sečte, já vlastně vůbec nevím, proč Napoleon Scotta fascinuje natolik, aby o něm cokoli točil, je imho už malinko blbý. (26.11.2023)

Za mě teda lehké zklamání. Jak už bylo napsáno níže, filmu zřejmě uškodilo velké stříhání, protože se tam dost zásadních událostí vůbec neobjevilo. I tak je ale film dost dlouhý. Trochu mě překvapilo, jak velký důraz to dávalo na jeho osobní, a hlavně milostný život s Josefínou. A to vše na úkor zásadních bitev atd. Celkově to Napoleona ani moc nezobrazuje jako tyrana, jako spíš člověka, který někdy i sám o sobě pochyboval a snažil se věci řešit, pokud možno mírovou cestou. Často ale neměl na vybranou, a tak mu nezbylo nic jiného než bojovat. Hezky je ztvárněný Slavkov i Waterloo (nejsem expert na historii a přesný průběh těchto bitev). Většina zásadních událostí je zde zobrazena, ale prostě jeho život je asi těžké shrnout pouze do jednoho filmu. I tak je to ale skvělý výkon od Joaquina Phoenixe. Vanessa Kirby tady působí jako pěkná mrcha, ale taky to hraje dobře. Jinak už tu moc známá jména nejsou. "Francie, armáda, Josefína." (23.11.2023)