Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrajú:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V hrůzách války se zjevilo světélko naděje... První světová válka se blíží ke svému závěru, ale největší bitva mladé francouzské dívky má teprve začít. Mathilda dostala vyrozumění, že její snoubenec Manech je jedním z pěti zraněných vojáků, kteří se kvůli armádní mašinérii nacházejí mezi francouzskými a německými liniemi a je vysoce pravděpodobné, že je mrtev. Mathilda však nechce přijmout skutečnost, že by svého milého již nikdy nespatřila a proto se vydává na nebezpečnou pouť, na níž chce zjistit jeho úděl. Jsouc blíže a blíže cíli, sílí v ní vědomí o jeho posledních dnech, hodinách a minutách. Přesto se však nenechává odradit. Kdyby byl její snoubenec mrtev, určitě by to vnitřně cítila. S pevnou vírou, neumdlévající nadějí a neoblomnou tvrdohlavostí se Mathilda blíží k závěru svého pátrání. Její odhodlání působí tak silně, že jsou jí mnozí ochotni pomoci. Čím blíže je poznání osudu oněch pěti nešťastníků, tím hlouběji si uvědomuje hrůzy války a nezhojitelné rány na těle i duši těch, jichž se dotkla... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (319)
Příliš dlouhá nuda. Snaha napodobit Amelii je až do očí bijící a vcelku nevkusná (moderování, "vtipné" epizodky z dřívějšího života postav, koneckonců i herci). Přesto jsem si zde našel několik sympatických postav - třeba Korsičanku, velmi nápaditou vražedkyni; nebo postavu, kterou hrála Foster). Ono v těch postavách je vůbec potíž, všichni muži vypadají stejně a jmenují se na B, navíc se všelijak přejmenovávaj apod., takže celý film tápete, co se vlastně děje. Válečné scény sice byly drsné a snad autentické, ale čišela z nich umělost - i z bahna, ohořelých stromů a rozbořených zídek. Navíc ta žlutá... vím, že to mělo jistý estetický potenciál, ale sem tam nějaký záchytný bod v jiné barvě by neškodil... Takže hodnocení zejména za Audrey a Gasparda, na které se člověk nemůže vynadívat. HUDBA: Angelo Badalamenti - nuda, ale ukrutná. ()
Už samotná předloha Sebastiena Japrisota je docela průser. Příšerně těžkopádným jazykem odvyprávěná detektivka, která primitivní téma podává rádoby sofistikovaným způsobem cílené zmatenosti, a proto se nelze divit, že podobným způsobem působí i samotný film, jelikož zůstává předloze relativně věrný, tudíž před těmi, kteří se v dějovém chaosu neztratili, klobouk dolů. Formální stránka je typický Jeunet bez citu a míry, jelikož jeho řádění (vřava zákopové války je autentická jako nikdy) i malebnost (žlutě natřená krása s /ne/viditelným nápisem „kýč!“ netrkne do oka jenom slepého) se opět potkali v nerovnoměrném celku, který se mezi sebou bije po celou stopáž. Korunu marnosti tomu nasazuje debilní casting, který vedle sebe postavil Audrey Tautou (ročník 76) a Gasparda Ulliela (84), jejichž rozdíl bije do očí ze samotného plakátu. Těžké šlápnutí vedle, které při dalším zopakování bude Jeuneta v mých očích stát jednu z vrcholných pozic originálních tvůrců. ()
Zapeklitá detektivka v nebeském hávu místo těžké válečné romance, které jsem se bála. Překrásná rustikální hrací skříňka s tanečnicí za doprovodu libozvučné hudby by ani s dvojitým dnem s pokladem nevzbudila sladší pocit a oči i pusu víc dokořán. Ps: to Tyler: na sněhuláka je moc horko, tak jsem z toho zlatého opojení aspoň upekla ve starožitné formě bábovku. ()
Mathilda nepatří mezi ty hrdinky, které se snaží mstít. Je to malá osůbka, kterou v životě potkalo mnoho zlého, ale přes všechny strasti se snaží být na svět milá a hlavně pořád věří. Věří, že se její milý vrátí a i když jí přátelé vymlouvají její naivitu, ona se nenechává zvyklat. Kdybychom totiž něvěřili, stál by náš život za velký kulový......Jean-Pierre Jeunet dostal opravdu velký dar. Dar tak velký, že by ostatní režiséři měli pokleknou. On dokáže tak poeticky, krásně, lidsky, barevně odvyprávět příběh prostinký a na první pohled jednoduchý až oči přecházejí. Od komediální Amélie přesedlal na dramatickou vlnu, kterou proměnil jediným záběrem na tsunami a vás strhne rychlostí kosmického větru. Scény z války jsou opravdu reálné a připadáte si jakoby vedle vás měl přiletět granát, pořád jste ve střehu a mrazení nepřestává vaše tělo opouštět ani po dvou hodinách. Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Právě proto mám filmový svět tak rád, dokáže vás alespoň na chvíli vytáhnout z otupělé všednosti světa a já jsem mu za to moc vděčný. 100% ()
Režie jak už u Jeuneta bývá je precizní a vizuálně není co vytknout. Audrey Tautou opět potvrdila, že patří do světové špičky a její výkon byl bravůrní, ale snímek měl i své mouchy. Přišel mi zbytečně dlouhý, zmatený a někdy až nudný, ale díky skvělé režii a dobrému vypravěčskému stylu jsem se i přes tyhle pasáže v pohodě přenesl. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (43)
- Kým farmár v "Na konci sveta" rozpráva svoj príbeh, môžeme vidieť fľaše šampanského Dom Perignon v suteréne, kde sa skrýva. Moët & Chandon však Dom Perignon nevyrábali až do roku 1929. (Pat.Ko)
- Jeunet dvakrát spomína film Krstný otec II (1974) vo svojom komentári. Raz to je v scéne, kde je muž bodnutý do zadku (zmieňuje Roberta De Nira v jednej scéne z Coppolovho filmu). Druhá zmienka sa týka použitia hnedých jesenných odtieňov, ktoré použil pre väčšinu svojho filmu. (Pat.Ko)
- Jean-Pierre Jeunet vyskúšal 50 až 60 mladých mužov na úlohu Manecha, kým nenašiel Gasparda Ulliela vďaka filmu Bozkávajte sa, s kým chcete (2002). Jeunet podrobil Ulliela náročnému konkurznému procesu, počas ktorého vystupoval až tri hodiny naraz v kostýme a s doplnkami. (Pat.Ko)
Reklama