Svet zajtrajška

Tohle mi připomnělo dávný letecký simulátor od Mrkvosfoftu - Crimson Skies. Také tam létaly letouny podobné těm z filmu (dokonce si pamatuji jejich názvy např. Medusa Kestrel nebo British Balmoral) a vzducholodě. Tam ale Britové neměli vnadnou komanderku Angelinu a vůbec tam šlo celkem o něco jiného. Ale v čem se film s hrou protnul je opravdu zajímavě zpracované artdecové prostředí. Design budov, raket, roboti, vzducholodě, auta.. vše respektuje módu třicátých let. Jude Law se po obloze prohání s Curtisem P40 a na základně mu parkují kromě ukotvených vzducholodí i B24 Liberátory... Mělo to šmak a zdánlivě nedokonalé animace na pozadí za hrdiny jen umocňovaly ten dojem. Jako by jste koukali na film z třicátých let, ale dodatečně okolorovaný. Jenže zůstalo jen u toho pocitu. Zápletka je vhodná tak pro školáka základní školy, který by snad mohl být i místy v napětí... Jenže mně už nejní 8 a tak si říkám, kdo byl cílová skupina tohoto filmu a co tím chtěl vlastně básník říci? Těžko soudit. Tři zkumavky, ale je to spíše za ten artdecový háv. * * * (17.11.2013)

V prvních deseti minutách film vyloží na stůl všechny své největší trumfy. Vpadne do dveří s akční sekvencí, poskládanou na způsob comicsů ze samých kratičkých záběrů. Každý z nich obsahuje informaci; nic není navíc, nic nechybí. Okouzlí šerosvitnou vizuální stránkou, chytne za srdce psychologií desetiletých dětí, všudypřítomným nadhledem "víme, jak je to naivní a přesně tak to máme rádi" a hmatatelnou láskou k přímočaře černobílým příběhům. Vypadá to parádně. Trochu noir, trochu steampunk (edit - prý jde o dieselpunk), trochu comics. Impozantní začátek nastaví laťku tak vysoko, že se později ukáže být dvojsečnou zbraní. Ano, film je převelice hravý, připomíná tak odlišné kousky jako je třeba Metropolis, Tajemství hradu v Karpatech a Casablanca, neuráží diváckou inteligenci slovním předžvykováním zjevných informací jako mnohé z těch, které si klade za vzor. Ale přibližně kolem doby, kdy se ve Světě zítřka na pár vteřin objeví exhumovaný sir Laurence Olivier, už jsem měl pocit, že film nerecykluje jen všechny své filmové inspirace, ale i sám sebe před půl hodinou. Všechnu tu akci, laškovné dialogy a nepřímé odkazy dávkuje napříč dějem bez nějaké výrazné gradace a vzhledem k prostinkému příběhu by možná mohl být o dvacet až třicet minut kratší, aby nepřestal být strhující. I tak je to ale velmi dobrý film a všichni se na něj podívejte. :) 80% (15.09.2010)

Nachystejte Jude Lawovi uzenáče, na snídani je zpátky! Retro dobrodružství, vzdávající hold pulp magazínům, komiksům i německému expresionismu, které bych si neodvážil srovnávat s díly Karla Zemana ani v té největší troufalosti, protože se jedná o absolutně sterilní, umělohmotnou hovadinu s mizivým potenciálem bavit a neuvěřitelně otravnou monumentální hudbou navrch. Alespoň, že režisér Conran nenosil při natáčení angorský svetr, i když…, člověk nikdy neví. K dokonalé katarzi mi jen chyběl závěrečný sky boarding na krokodýlovi a zcela nahý Totenkopf, čekající pomazán javorovým sirupem ve své kajutě na chrabrého Sky Captaina. To by bylo mravenců.. (13.12.2010)

Uznávám, že příběh je hloupoučký, ale podle mě o něj tady zas tak moc nejde. Pokud si film nehraje na to, že má inteligentní příběh a dokáže mě zabavit něčím jiným, tak ho beru. A tenhle film takový opravdu je. Skvělá výprava a kamera, o tricích nemluvě, moc sympatičtí herci a hlavně skvělé tempo, kterým se děj žene kupředu. Navíc se mi opravdu moc líbí ten nápad s retro sci-fi, který s sebou nese zvláštní kouzlo a zabraňuje tuctovosti snímku. Ty 4* jsou ode mě naprosto poctivé a zasloužené a kéž by bylo víc takto originálních filmů. (27.12.2005)

Stylizovanou vizuální stránku doplňuje excelentní zvuk a skvělý orchestrální soundtrack. Za technickou stránkou však výrazně pokulhává příběh. Sice je zcela jasné, že je záměrně šestákově naivní, ale tohle je možná až příliš. Je sympatické, že si to v zásadě udělal jeden člověk na koleně, ale není to omluva pro všechny neduhy. Zklamáním je i Jude Law, tento typ role ve stylu hrdiného dobrodruha mu nesedne. Oproti tomu v poslední době nenápadná Paltrowová si roli novinářky náležitě užívá. Snímek nepostrádá i styl špičkovacího humoru mezi ústřední dvojicí a ten naštěstí funguje; čímž mnohé zachraňuje. (01.11.2004)