Reklama

Reklama

Čierna mačka

  • Česko Černá kočka (viac)

Obsahy(1)

Film zachycuje Borise Karloffa, jakožto satanistu, žijícího ve futuristickém domě kdesi uprostřed osamělé krajiny. Nedaleko jeho domu vede silnice, kterou zrovna projíždí autobus, ve kterém sedí Bela Lugosi se svou známou. Autobus má nehodu a v pustině jim nezbývá, než se dostat k domu, který v dálce vidí. Po příchodu do domu se jim dostane vřelého Karloffova přijetí. Situace je však zkomplikována tím, že tato noc je ta pravá pro Luciferův rituál, při kterém je nutno obětovat ženu... (WolfIssen)

(viac)

Recenzie (67)

EdaS 

všetky recenzie používateľa

Opravdu bizarní film! Děj je tak neskutečně ujetý, že se člověk musí smát, stejně jako "dramatickému" deklamování Bely Lugosiho (Martin Landau ho v Edu Woodovi vystihl opravdu dokonale). Jenže zároveň to na člověka působí tak nějak nostalgicky a překvapivě jsem se slušně bavil. P.S. A proč se to jmenovalo Černá kočka jsem stejně nepochopil, stejně jako jakou že měla za dramaturgickou funkci Lugosiho averze vůči kočkám, neřkuli co to celé mělo společného s Poem... ()

Webb 

všetky recenzie používateľa

Tady zaujme jen setkání dvou hereckých hvězd hororových snímků třicátých let - Bela Lugosi a Boris Karloff (rituály doprovázené otřepanými frázemi („cum granulo salis") pronášenými v šišlavé latině. Jinak se jedná o docela nezajímavou podívanou. [4/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Edgar G. Ulmer, Peter Ruric podle povídky Černý kocour Edgara Allana Poea /// Kamera: John J. Mescall /// Hudba: James Huntley, Heinz Roemheld /// Nepůvodní hudba: P. I. Čajkovskij, F. Liszt) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Reklama

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

S povídkou E. A. Poa nemá film, kromě černého kocoura, společného vůbec nic, což nakonec nevadí. Doktor Werdegast jede za starým přítelem (tedy přítel to moc není) architektem Poelzigem, s nímž má temné úmysly. Do dramatu dvou mužů se připlete dvojice amerických novomanželů. Bouře, autonehoda a dům postavený na bývalém hřbitově a věznici. Joan Alisonová je natolik půvabná, že okouzlí každého. Film je chtíčem doslova prosáklý. Je tedy logické, že se nabízí jako vhodná oběť pro Lucifera, i když pochybuji, že v té době byla ještě pannou, jak si žádá rituál. Ten připomene svojí výpravou staré německé expresionistické filmy. Nejtragičtější postavou je Peter Alison. Pokud se zrovna neválí po zemi, jelikož ho někdo sejmul, nepozná ani toho, kdo jim chce pomoci. Solidní atmosférický horor s šerosvitnou kamerou zaujme především žánrové fanoušky. Jedna z nejsmyslnějších scén je ta, kdy se novomanželé líbají a ruka Poelziga v popředí hladí nahou sošku ženy. ()

ScreamJay 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mích oblíbených hororů 30tých let. Souhlasím s názorem že k dokonalosti Frankensteina, Draculy a jim podobných ve kterých oba mistři hororů hráli má Černá kočka daleko, ale přesto si udržuje svou depresivní atmosféru dodnes. V černobílém pojetí se sídlo kdesi v ponuré krajině stává dokonalím místem strachu a chladný a emocemi nepoznamenaný výraz Borise Karloffa je doslova přimrazující. Bela Lugosi je mu solidním protipólem, jenž sice z počátku za ním mírně zaostává, ale v závěru samotném kdy se jme stahnout šíleného satanistu z kůže je naprosto démonický. Je na každém jak na něj bude tenhle klasický horor působit, na mě ovšem zapůsobil dokonale. ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

B.Karloff a B.Lugosi-tentokrát bez frankensteinovských a draculovských propriet -vystupují v bizarním a zmateném příběhu – co ty vystavené ženské mrtvoly, kam ústí motiv dcery/manželky, proč satanistický rituál a co má proboha znamenat to stahování z kůže?!. Mezi jejich vzájemný souboj (ačkoli společné výstupy nepostrádají napětí, pozadí celého nepřátelství brzo přestane diváka zajímat) se připlete americký manželský pár, přičemž povolání pana Alisona (autor detektivek) poskytne tvůrcům v závěrečné tečce úlevnou možnost celou předchozí zvrhlou (ale svým způsobem zábavnou) slátaninu ironicky shodit. ()

Galéria (42)

Zaujímavosti (12)

  • Jedním z nekonvenčních prvků tohoto snímku byl soundtrack. Na počátku třicátých let byla hudba obvyklá většinou pouze při úvodních a závěrečných titulcích, ale zde je hudební pozadí slyšet skrze celý film. (liquido26)
  • Cenzura v Itálii, Rakousku a Finsku film zakázala okamžitě, zatímco v jiných zemích bylo jeho povolení podminěno vystřižením těch "nejstrašlivějších" scén. (liquido26)
  • Ve scéně, kdy Poelzig (Boris Karloff) odchází od paní Alison (Julie Bishop), je naproti dveřím jejího pokoje stěna. V dalším záběru je ale naproti nim schodiště. (Litsarch)

Reklama

Reklama