Dannyho dvanástka

stále sa na to veľmi dobre pozerá - primárne však preto, lebo je tam nasúkaných ešte viac hviezd prvej veľkosti, než v jednotke - a všetko sú to rovnako sympaťáci ako aj dobrí herci a chémia tu funguje navyše aj preto, že si to každý očividne užíva a navyše sú to v mnohom starí skúsení kolegovia plus priatelia aj v skutočnom živote - takže to čaro sa na vás nevdojak prenesie... navyše to má aj oku lahodiacu zetu-jones, ktorá je šťavnatá až-až... nehovoriac o príjemnej cameo čerešničke v podaní môjho miláčika willisa... ale je to akési dlhé a nie až také svižné a nadupané ako jedenástka... možno to je tým pôvodnou motiváciou samotného činu, možno samotným činom, možno scenárom, ktorý je trochu prekombinovaný a nie celkom jasný (a žánrovo uhladený): v úvode je však pár momentov (scenáristických a režijných), ktoré nasvedčujú, že oproti prvej časti bude tento danny ocean "uletenejší" a hravejší, ale po dvadsiatej minúte sa to zlomí do "štandardu" - ten je síce veľmi silný a pozerateľný, ale latka bola nastavená privysoko; (29.10.2012)

Nějakým podivným nedopatřením se stalo, že musím nesouhlasit s tím, že Dannyho parťáci 2 jsou mnohem horší než první díl. Pro mě má i dvojka ono zvláštní kouzlo, kterým mě přitáhl díl první. Je to samozřejmě Soderberghův styl vyprávění, jeho režiserské postupy ... A nejen jím ... časové hříčky, přeházená posloupnost děje a vlastně i maskování hlavního děje. Pravdou je, že ve výsledku se divák může cítit "přechcán" jak je zde zmiňováno, ale myslím, že o tom to není. A pokud tedy je divák zaskočen závěrem, tak ho maximálně přechcala výtečná filmová forma, která dokázala zakrýt určité nedostatky ve scénáři. Protože co si budeme nalhávat, scénarista přece jen není Elmore Leonard. Vlastně Danyho parťáci jsou mnohem blíž Soderbergově starší tvorbě než se na první pohled může zdát. Už třeba jen hračičky s časovou chronologií mě asociují na Zakázané ovovce (a není to jen tváří George Clooneyho). (22.08.2005)

Na Dannyho parťáky 2 jsem čekal každý den po shlédnutí dílu prvního. Ve druhém dílu se film více než na ostatní zaměřuje na Brada Pitta a překvapivě na novou tvář Catherine Zeta-Jonesovou. Více prostoru než v prvním dílu zde dostává také Matt Damon. Děj tu popisovat nebudu, buď jste si jej přečetli v obsahu, nebo v ostatních komentářích, než jste se dopátrali ke mě;) . Film samozřejmě více pobaví diváka, který neviděl díl první, ale pro ty co první díl viděli, je druhý doslova až ten druhý v pořadí. S filmem strávíte příjemné odpoledne, večer, noc... Ale vracet se k němu asi nebudete. (31.05.2005)

Po tom co Nečas z ODS oznámil, že si sice ze svých daní platím sociální pojištění, ale žádnej důchod nedostanu, protože jsme prý špatně hospodařili , / to nevím, jestli jsem jako hospodařil špatně jen já z Nečasem nebo jak? / jsem se rozhodl, přidat k Dannyho parťákům. Pozvu je do naší země , ukážu jim kde je nejvíce peněz a společně okradem Nečase z ODS a já budu mít na důchod. Určitě by to nebyla tak složitá loupež jako v tomto filmu, kde jsem občas nevěděl čí jsem a jak se jmenuju. Naštěstí to bylo docela vtipný, tak jsem se alespoň smál a tím vykazoval známky pro okolí, že tomu rozumím. Taky už mě začala srát Julia Roberts, jeden díl jsem jí ještě toleroval, ale radši budu, když jí budou strkat do filmů na které se nekoukám. Jo a kdo se mě v tomhle dílu líbil hodně, byl Noční Lišák v podání Vincenta Cassela, toho sem pozvu taky. Ten by mohl okrást Klause. To by byl soubjíček dvou superveličin oboru. Noční lišák se svou akrobacií přes bezpečnostní lasery a Klaus se svou kuponovou privatizací. Taky by mě zajímalo kde Pitt kupuje ty luxusní hadry, jsem byl v Hypermarketu, ale ty hadry tam prostě nebyly. (11.07.2007)

Steven Soderbergh obsadil do svého snímku ještě více hollywoodských hvězd než v jedničce. Opět natočil příjemnou stylovou krimi podívanou, v níž si hraje s filtry i nejrůznějšími nájezdy kamery. Bohužel scénář nedosahuje kvalit prvního filmu, celý příběh je zbytečně roztříštěný a nedrží pohromadě. Velká škoda, že filmař Soderberghova formátu, patřící mezi současnou americkou režisérskou špičku, který navíc umí natočit i "komerční" film "nehollywoodským" stylem, se tentokrát nechal unést hrou s komplikovaným příběhem. Ani ty cameo roličky a vtípky s nimi spojené nějak nefungují. Pořád jde ale o nadprůměrnou oddechovou záležitost. (14.12.2004)