Malý pitaval z velkého města

Po nějaké době se znovu dívám na seriál a říkám si, že by bylo zajímavé provést analýzu, kolik kritiků dramaturgie tohoto seriálu nyní opěvují Případy 1. oddělení, které se co do zobrazení reálnosti vyšetřování příliš neliší. Jinak Ladislav Pešek ve své roličce ukazuje, jak byl výborný herec, ty emoce z něj tečou proudem, fakt parádní scéna (díl Kuchařinka). (28.06.2014)

Pokud chceme poznávat skutečný život všedního dne normalizace, máme co činit seriálem k nezaplacení. Jeho zřejmé slabiny - poměrně nezřetelný rukopis scénáristický i režijní - jsou překryty výtečnou Dietlovou orientací v terénu, výstižným zpodobeníém elity SNB - kriminální policie a až překvapivou věcností ve zpracování předkládaných případů. Ten život v idylické, avšak značně zatuchlé sklenici vody měl nepochybně i své přednosti. Stejně jako jeho mlčení ke skutečné situaci národa a země. Normalizace trvala i nadále, ale jistota o ztracených a znovuzískávaných hodnotách postupně mizela v nedohlednu. Atmosféra stagnace i nedostatku prochází jako neviditelná osa všemi díly seriálu. V tom - včetně neideologizovaných mladších dílů - je dnes patrně největší cena této pokojné seriálové krimihry. (28.08.2007)

Seriál jsem považoval za nehoráznou pitschovinu, ale pak jsem se nachomejtl k pár dílům (zloděj ze staré školy Hrušínský - herecký koncert jako má ve zvyku, feťáci Preiss a Čepek - ultimátní nářez a pak jsem viděl Töpfera, jak s dvěma dalšími hrají Turky co mj. choděj za kurvama do Jalty a ty je jako správný estébačky udaj). Ten seriál má svoje nepopiratelný retro/amatérský kouzlo a asi si ho začnu dávat pravidelně. Je to srágora, ale není zdaleka tak tendenční jak by být mohla a pracuje s reáliema tý doby, které není špatné si občas připomenout, zvlášť když pro Vás znamenají dětství. Resumé : Podprůměrná krimi, u které se budete královsky bavit nebo ji zhnuseně vypnete, záleží zkrátka na věku, přístupu a zkušenostech. (13.11.2008)

Jaroslav Dietl je rozporuplná osobnost české televizní tvorby. Jedněmi je bez ironie nazýván "Dumasem českého seriálu", druhými je mu naopak přisuzována mefistofelská role stranického slouhy, který prostřednictvím svých televizních hrdinů intoxikoval národ zhoubnou, rafinovaně zpracovanou ideologií. Podstatné je to, o čem nelze příliš polemizovat – Dietl uměl napsat poutavý příběh s dobrými zápletkami, živé dialogy a postavy, které často šustily papírem míň než skuteční "hrdinové práce", zároveň ale jeho seriály nejsou dramata řešící složité existenciální otázky. Jsou řemeslně dokonale zvládnuté, posvěcené schopností fascinovat, přestože zdaleka ne všechno odpovídá realitě. Pitaval tedy nejsou jen detektivní příběhy, ale i jeden z vhodných způsobů, jak zpopularizovat tehdy neoblíbené příslušníky socialistické bezpečnosti. Seriálu nelze upřít jisté výsady, třeba, že dal šanci některým hercům, kteří byli spíše upozaďováni – např. Vlastimil Hašek opustil plejádu figurek a zahrál si bezmezně trpělivého, přemýšlivého kriminalistu v taťkovské pletené vestě, který řeší případy raději u psacího stolu, než v terénu. Drsného a vtipkujícího Libora Krejcárka si vystřihl do škatulky bavičů pomalu mířící Jiří Krampol, někdejší moderátor Kufrů a obdobných taškařic Pavel Zedníček zase ztělesnil trochu hejskovského podporučíka Hamříka... Narozdíl od jiných seriálů se osudy kriminalistů nerozvíjejí, ani neproplétají, každé je věnována jen jedna epizoda. Ale nebyl by to Dietl, aby nepolidštil práci vyšetřovatelů Veřejné bezpečnosti jejich soukromými problémy. (06.07.2015)

Malý pitaval z velkého města – průměrný detektivní seriál, jenž si mě získal především svým hereckým obsazením a to nejen bandou vyšetřovatelů VB v čele s Krampolem (Krejcárkem), Zedníčkem (Hamříkem), Haškem (Rudlou) a Peškem (Otradovcem), ale i řadou vedlejších postav čele s Bartoškou, Hrušínským či Preissem. Kvalita jednotlivých případů byla různorodá, některá více úsměvná než jiná, ale většina z nich si udržela slušnou úroveň, některé měli i zajímavou atmosféru či samotnou zápletku. Potěšila i Jaroslava Brousková či Ladislav Frej st. Určitě nelituji, že jsem tomu věnoval svůj čas, ale nadešel čas „jít zas o dům dál…“. (19.11.2019)