Siréna od Mississippi

Tohle je fakt pekelnej film. Ale přesně vím o čem je. Když se chlap zamiluje a ona ho ničí je to pořád horší a horší!!! Je to jako se cukat v pavučině. Tím víc se do toho zamotáváš a tím je to drsnější. Krásná a vyhrocená klasika. Ve které jsem si užíval jak ONA si s NÍM dělá co chce. Jak ho láká do tenat. A zas na druhou stranu ONA HO chce milovat ale instinkt je jinačí.... (16.10.2008)

Život je jako bonboniéra…říkal takový ten roztomilý slaboduchý pán na lavičce. No a když už jsme u těch gastronomických přirovnání, tak tenhle film je jako čabajka. Uprostřed lahůdka, ale na obou koncích to má takový ty mazlavý blátovatý prdelky, které přece jen mírně zhoršují požitek z konzumace. Zatímco začátek je zcela průhledný thriller, při němž vám nezbude než s úšklebkem vyprávět děj deset minut dopředu, tak konec naopak zavání velmi nepodařeným a neuvěřitelným melodramatem. Jenže uprostřed toho se nachází ještě kromobyčejně kvalitní variace na zločineckou roadmovie s motivem „spalující lásky“. Strýda tedy dává za tři a tím pádem doporučuje k ochutnávce. Ještě osobní spoileroidní poznámka nakonec: Taky už se mi stalo, že jsem děvče miloval tak moc, že bych za ní i dejchal. Ale ve chvíli, kdy by mi přinesla kafe od žida, s tím, že ve Spolku měli zavřeno… rozhodně bych nebyl takovej trotl, abych to do sebe kopnul a chtěl ještě nášup… (10.09.2009)

Už dlouho mě žádný film nenutil tak často přepínat divácký hlediska! Úžasně "ujetý" mix žánrů - pocta nejen Hitchcockovi ale filmům noir vůbec i klasickým melodramatům. Deneuve je skutečně nádherná (jako zamilovaná i jako nenáviděná) a Belmondo se i tady pohybuje na své vyjeté koleji od dramatického herectví k lehké sebeparodii. Skoro celý film jsem se bavil a bylo mi úplně jedno, že spoustu těch trapně šroubovaných dialogů, semo tamo ne zcela fungující střih a prkenné herecké výkony ve vedlejších rolích zřejmě nemyslel Truffaut vždycky v nadsázce. Je to pastiš, excesivně přehnaná žánrová směska a jako takový by tenhle film i měl být vnímán. Je ale zároveň fekt, že se na něj musíte naladit hned od počátku, nereptat a nechat se vést Duhamelovou hudbou, která vám vždycky nenápadně naznačí, v jakém že to žánru se zrovna pohybujete! (31.03.2007)

Typický Truffaut se svou posedlosti femme fatale. Celý film sledujeme z pohledu Louise, který neví, zda má být šťastný, protože místo pobožné a vypočítavé staré panny - viz kufr a popis od Marion - se mu dostane sexuální dračice, u které obdivuje její krásu (v jedné scéně ji dlouze popisuje), ale ničí ho její materialismus (monolog po příjezdu do Lyonu) a on sám přestává být svým pánem a sleduje nezúčastněně svůj pád. Nebo teprve teď začal skutečně žít? Truffaut je posedlý Deneuve, jejími vlasy, tělem (jedna scéna je tu jen proto, aby Catherine ukázala prsa) a Belmondo se tak stává nositelem režisérovy touhy po osudové ženě. (15.12.2010)

Truffautova další studie milostného šílenství s výtečnou dvojicí Belmondo - Deneuve. Hitchcockovské reference zahrnují taky Psycho, ale víc spíš Vertigo či Marnie. Když je podle Truffauta muž beznadějně zamilovaný, objektu jeho posedlosti projde naprosto všechno - a jeden by mu to i věřil. Každopádně podivný a silný film. 90% (12.07.2007)