Nevěsta byla v černém

Nevesta, ktorá bola (miestami aj sporo odetá) v čiernom, sa mi prostredníctvom nej podarilo „zabiť dve muchy jednou ranou”, pričom protagonistka Júlia Kohlerová, sa musí ešte i o čosi viac posnažiť, aby nakoniec zlikvidovala tých »múch« až rovných 5, a to podotýkam, že sa pekne a postupne všetky ponaliepajú na túto jej »mucholepku« , ktorá v podstate tradične (s)plnila svoj účel naprosto spoľahlivo, čím našej (anti)hrdinke priniesla tak potrebnú satisfakciu s mimoriadne trpkou príchuťou, keďže musela chytiť spravodlivosť do vlastných rúk, no zároveň i dodajme, že sa jej to akosi trochu vymklo spod kontroly ? Určite nie, lebo si treba rýchlo uvedomiť, že po celý čas skrátka veľmi dobre vie, čo činí, ó áno, a v týchto prípadoch, sa dokonca jedná i o rafinované a premyslené trestné činy, ktoré je ináč zakaždým fascinujúce sledovať, že s predposledným Fergusom, ten očakávaný moment, trvá až príliš dlho, lebo tejto pasáži, sa scenárista a režisér v jednej osobe, Francois Truffaut, venuje o niečo dlhšie, ako zvyčajne, keďže sa do DIANia (priezvisko recenzenta) znovu zapája i daná postava zo začiatku filmu, ktorá sa následne potom zase vytratila, aby sa opäť pripomenula, a trebárs povedzme i - zamiešala kartami...? Na to vám odpoveď síce neprezradím, ale napríklad taká Jan(k)a Moreauová, ma znov nesklamala, čo ma muselo proste potešiť, keď v tejto pohnutej dobe, už teda nič iné, tak sa kultivovaný divák aspoň(že) môže na necelé 2 hodinky, ponoriť do neustále sviežeho, a predsa trošku staršieho jazera, pretože o tomto súčasnom (»mútnom«), bohužiaľ, nemôže byť žiadnej reči, lebo nielenže pozvoľna vysychá, a k tomu je aj obzvlášť kalné, ak už náhodou toto "kinematografické jazero" aj úplne nevyschlo, ale súčasne tiež pozorujem najmä vymieranie skutočného hereckého, či režisérskeho druhu, ktorých nahrádzajú všelijakí, druhotriedni pseudoumelci tretej kategórie, čo je práve v tejto kombinácii, ešte o to oveľa bolestnejšie ! Jednoducho nastáva maximálna povrchnosť, ktorá vystriedala naozajstné UMENIE, ktoré v súčasnosti už vonkoncom nevnímam, a ani nepozorujem, a to je strašné skonštatovanie ! A to ani nehovoriac o dnešnom, otupenom publiku, ktoré tento zvrátený systém ešte aj podporuje ! V budúcnosti budem musieť loviť v starých vodách, ak vo všeobecnosti nezanevriem na film, ako taký...?! (10.07.2022)

Skvělá Jeanne Moreau. Její tajemný, téměř kamenný pohled mi do role mstivé Nemesis ohromně pasoval. Francois Truffaut byl beze sporu skvělý režisér, ovšem jeho první pocta filmu noir a Alfredu Hitchcockovi mne bohužel příliš nezasáhla. Vizuelní stránka a práce s hudbou je výtečná. Ovšem rafinované vraždy se zde utápí ve značných triviálnostech a okatě nepravděpodobných situacích (za všechny nevěstin telefon na policii). Nezkušenému a čerstvě zletilému začátečníkovi bych to odpustil, světoznámé režisérské ikoně prostě nemohu. 60%. (15.10.2008)

Drama, ve kterém neteče krev a přesto zaujme. Thriller, ve kterém postrádáte prvoplánové napětí, a stejně jakési mrazení v zádech tam je. Předem jsem věděl, o čem film je, takže zhruba po první půlhodině se stal děj předvídatelným, přesto pak došlo k zajímavým dějovým zvratům a závěr byl úplně jinde, než by se dalo čekat. Zajímavé bylo pojetí retrospektivy, kdy se postupně po kouskách dovídáte, proč se to všechno vlastně děje. Zaujala mě psychologická hra s odlákáním dítětě; trochu to připomíná podobné scény z každýho druhýho béčkovýho krváku let 90., ale tohle je rok 1967. Hudba s různými variacemi Mendelssohnova svatebního pochodu. Navíc, Jeanne Moreau měla úžasný oblečky, celé je to takové francouzské a jsou to 60. léta, takže mě to celé bavilo. (18.11.2008)

Uma Thurman nebyla první nevěstou, která se mstila za svoji tragicky zakončenou svatbu. Zábavná kriminální hříčka, kde po chvíli nejistoty divák čeká, jak komplikovaným způsobem hlavní hrdinka zprovodí ze světa dalšího z pětice mužů, kterým přísahala smrt. A autor jí staví do cesty vskutku složité překážky. Výsledek se sice nedá brát vážně, ale jako noirová zábava funguje velmi dobře. (13.08.2009)

Velmi zajímavý film, který mě na jedno stranu překvapil a na druhou zklamal. Přišlo mi trochu líto, že je příběh trochu příliš přímočarý a dost předvídatelný, navíc vlastní pomsta šla tak snadno, až to bylo nepřirozené. Když jsem však odhlédl od tohoto jednoduchého motivu, viděl jsem příběh zlomené ženy, která se ve svůj nejšťastnější den stane rázem vdovou. Náhlá hluboká prázdnota, pálení mostů, žádné velké obavy z dopadení, celkový životní fatalismus, střídaný chladnými a vypočítavými kroky, vedoucí k pomstě a vlastně jakémusi naplnění. Myslím, že další shlédnutí by na mě zapůsobilo ještě více. Opravdu zajímavý film. (13.10.2008)