Americká noc

"Co je to za film? Co je to za řemeslo, kde každý spí s každým?" "Kde si všichni tykají nebo lžou?" "Co je to? Vám to připadá normální?" "Vaše filmová tvorba je nedýchatelná" "Já filmem tak pohrdám" :-))) (03.07.2011)

Akorát tej puritánskej babě bych rozkopal hubu ještě teď... (13.07.2012)

Nápad byl zajímavý. Filmaři nám zde ukazují, jak se natáčí filmy. Příběh vlastně tento film žádný nemá, protože se zde pořád jedná o natáčení fiktivního filmu, kde nás filmaři zavedou do mezihereckých vztahů, nebo jejich trumat před natáčením. Z tohoto pohledu je to zajímavý snímek, který však není dokonale natočen a ke konci už nudí, protože si říkáte - už zase tyhle scény, ty už tu několikrát byly. (12.03.2015)

Přišlo by mi pokrytecké nenapsat komentář k tomuto "dílu", jež zde má slušné hodnocení a jinde je přirovnáváno např. k filmu - Trhák, který mám velmi rád. Předem říkám, že jsem nic nečekal, Nejsem zvyklý očekávat zázraky a na cizí přirovnávání nevěřím. A to je asi dobře, jelikož jinak by moje hodnocení bylo daleko nižší: Film má několik povedených pasáží. Čím dál tím více opilou herečku, opakující tu samou chybu a možná ještě pár věcí. Ale jinak působí chaoticky, stereotipně se opakuje a jeho největším "tahákem" je názor, že u filmu š..ká kámen cihlu a o nic moc jiného tam ani nejde. Vše vyjadřuje bez emocí - ne, ty zde nejsou - až moc okatě nahodilým způsobem a celkově působí spíš jako špatně míněný vtip. Špatně míněný vtip, trvající skoro 2 hodiny. Změna snižuji z původních dvou na 1* ... ... ... edit: Tak jsem si prošel komentáře, znovu to celé promyslel a pak mi došlo, že vlk má trochu tmavší šedou srst, než jsem plánoval. Takže jako hlavní (a jediný) drzoun ze všech zúčastněných, kteří sem napsali komentář, snižuji na ODPAD. A důvod? Nebudu dávat vyšší hodnocení ničemu, co je z 5 minut super a ze 110 minut na hovno. TEČKA (23.09.2018)

Film, který mě vůbec nevtáhl do děje, nevyvolal žádné emoce. Jak je to možné, když jde o tak kvalitní film?! Nenašel jsem komedii, ani drama, romantiku už vůbec ne. Chápu, že pohled do zákulisí filmařů je zajímavější, než pohled na práci soustružníka, ale tohle všechno už známe, nesčetněkrát jsme to už viděli, a když chybí i elementární příběh, co s tím? Snad lépe dokument, jak to udělal Fellini, a který mě více oslovil. Vím, zhřešil jsem. Co já jsem to jen za zrůdu! V rámci žánru za 3. (02.05.2020)

To má prostě pořáde krásnou filmovou atmosféru, jako jsem si pamatoval od malička a perfektně to popisuju svět filmu. (27.09.2007)

Laskavý přístup k tomuto dílu dokáže pochopit a asi i plně docenit jedině ten, který ho se vším a nejlépe i pracovně sdílí. (02.07.2009)

Film o filmu ve filmu, ve kterem se protinaji osobni zivoty s temi na platne, kde vsechny postavy v podstate hraji samy sebe, od nevyrovnane Julie/Pamely po smrt herce Alexandra (jak ve filmu, tak ve skutecnoti). Krasny film. (23.11.2010)

Jak se při komentování tohoto filmu vyhnout termínu "film o filmu"? Asi to nejde. Americká noc je emoční film; po jeho skončení máte skutečný pocit, že něco skončilo: Skončil Truffautův film, který jste právě viděli, nebo jen skončil režisér s natáčením filmu? Každopádně skončil skvostný zážitek, který si naštěstí máte možnost kdykoliv zopakovat. Zvláštní: Z herců mě nejvíce nadchl "neherec" Truffaut. A Bissetová asi byla nejkrásnější žena, která v roce 1973 žila. (19.04.2011)

Jak se toči filmy, šrumec v zákulisí i životní osudy herců jsou mi upřímně ukradené. Americká noc ale baví. Jacqueline Bisset je stejně okouzlující jako v Muži z Acapulca, a opět prožívá důvěrně obyčejný příběh v paralelním příběhu. (09.01.2012)

Nadherna pocta filmarine a film nabity neskutecnou pozitivni energii. Proste dalsi krasny pocin Truffauta. (06.03.2012)

Krásný film o filmu. Chtěl bych mít režisérovu trpělivost a přehled. (30.01.2014)

"Výroba filmu je jako cesta dostavníkem na Divokém západě, na začátku si každý myslí, že to bude příjemný výlet a v půli cesty už všichni pochybují, jestli vůbec dorazí do cíle". Tak nějak to řekne režisér Ferand - sám Francois Truffaut, když hovoří o stavu rozpracovaného opusu, jehož nejatraktivnější část výroby máme na plátně za doprovodu Delerueovy muziky sledovat. A je to sice film, ale zároveň to je nenásilná apoteóza týmové činnosti lidí v jakémkoliv oboru. Zde je to film, jindy to může být projekt i realizace domu, výzkum, příprava a uvedení léku na trh, nebo "jenom" výroba vlastně čehokoliv kolektivem lidí. Šéf to nemá nikdy jednoduché, lidé kolem něj jsou různí, mají svoje zvyklosti i třeba absolutně nepochopitelné požadavky (homole z másla....), ale taky osobní problémy, starosti, vzájemné animozity nebo náklonosti. A tady je to předvedeno dokonale, bez didaktické popisnosti, film už prostě je takový, jako je takový život, tým lidí, jejich pozice v něm a cíl jejich snažení. Střípky, ze kterých pochopíme, o čem to asi bude nám ukazuje i iluzivnost filmu ve kombinaci s běžným životem a možná zrovna tohle je asi největší deviza a poselství, které Truffaut (a asi i nechtěně, neplánovaně) do filmu vložil. (06.12.2015)

Proč je krásné milovat kinematografii? Je skutečně kinematografie pro ty, co ji tvoří, důležitější než jejich samotný život? Truffaut hravým a obratným stylem, kterým vypráví film o vzniku samotného fiktivního filmu, dává záměrně najevo umělost filmové tvorby, zejména v rámci studiového stylu, se spolehnutím na jednotlivé efekty a triky, které jsou ve skutečnosti skryty před divákovo zrakem. Zároveň nabízí bohatou, komplexní, široce diverzifikovanou a kontrastní rozdílnost charakterů postav, pro které je film celoživotním posláním, jenž naplňuje jejich smysl života, ale zároveň je nádhernou a křehkou ukázkou toho, jak obyčejní, prostí a zranitelní lidé to jsou. Jejich drobné a roztříštěné osobní příběhy v souhrnném divokém natáčecím procesu napomáhají efektu vnitřního individuálního vztahu s divákem. Ačkoliv film odhaluje mnoho iluzí filmové tvorby, přesto v žádném případě neatakuje celkové kouzlo kinematografie. Skvěle vybalancovaná rovnováha mezi dramatem a komedií. Napínavý film o událostech před a za kamerou. V celkovém kontextu stylizace lehký film, který je ve skutečnosti navržen s velkým virtuózním vyznáním lásky k filmové tvorbě a světu kolem ní, přičemž hranice mezi fikcí a realitou se v občasných rovinách takřka eliminují a zároveň propojují. (27.01.2022)

Niektoré scény si proste zapamätám do konca života. To nejde zabudnúť (10.05.2022)

Truffautovo vyznání lásky k filmu a lidem kolem něj. Je k vyznání lásky třeba něco dodávat? Myslím, že ne. 10/10 (28.06.2009)

Opravdu vydařený pohled na celou problematiku natáčení filmu. Je sympatické, že se nezaměřuje pouze na jednu filmovou profesi, ale snaží se jich obsáhnout co nejvíce a to s vtipem i nadsázkou. Zároveň však nesklouzává k pitvoření ani prvoplánové "řachandě". Je až s podivem, jak se Truffaut s celým příběhem vypořádal. Je to vlastně jakoby točil dva filmy naráz a ještě si tam střihl jednu z hlavních rolí. Snímek je neuvěřitelně laskavým pohledem na vztahy mezi jednotlivými členy štábu a jejich vlivem na samotné natáčení. Protože při natáčení filmu se většinou pokazí to, co se může pokazit a neustále Vás někdo svádí od vašeho záměru. Nejen lidé, ale i počasí, zvířata ba dokonce i smrt. I ten nejjednodušší záběr se může zvrhnout v procházku peklem. Myslím, že snímek vše perfektně vystihl. (03.12.2011)

Neuvěřitelné, jak divácky vděčná může být tak intimní záležitost jako vyznání lásky - k filmu. Jako u každého správného kouzelníka ani u Truffauta nejde přijít na to, jak se mu to povedlo! (19.02.2012)

Je to snad až ostuda, v roce 2012 tenhle skvost vidět prvně, tuhle ódu na radost , lásku, nadšení, porozumění, vášně ( no a taky film, jasně...). A taky sakra trocha nostalgie a lístek první třídou do starých dobrých časů, byť třebas idealizovaných. (09.07.2012)

Obávam sa, že samotný film Je vous presente Pamela by som asi vidieť nechcela, ale to patrí k veci. Nie tak film o filme. Pôsobivé, úprimné, dojemné. A na mňa doľahla v závere nostalgia, že keby som mala sledovať, ako sa natáčajú dnešné filmy, bola by to veru praťažká nuda (14.07.2012)