Posledné metro

„Divadlo je jako hajzlík a hřbitov. Když musíš, tak musíš.“ Až přehnaně vybalancovaná tragikomedie, která není nikdy příliš komická, nikdy příliš tragická, zato věčně rozkročena mezi světem na jevišti a světem okolo. První by nemohl být bez druhého, mohl by být druhý bez prvního? Hledání odpovědi komplikuje zdejší postavení režiséra. Musí se stále skrývat, přitom symbolicky nemůže od „svého“ díla utéct. Příznačně je to opět (stále?) on, kdo v poslední, sjednocující scéně režíruje osudy dvou hlavních postav. Korunu prazvláštnímu milostnému trojúhelníku nasazuje Marioninu pomyslné přijetí obou svých milenců – toho spíše fiktivního i toho spíše reálného. Život jako jedno velké divadlo (umělost exteriérů je úmyslně zjevná), lidé jako herci (velká gesta také mimo jeviště). Koneckonců, vždycky hrajeme podle něčích pokynů. 80% Zajímavé komentáře: liborek_, sportovec (23.12.2008)

D+D+D+D=?Deneuve-Depardieu-Divadlo-Deutschland,áno,okupované Francúzsko,v divadle sa nacvičujú hry,riaditeľ Lucas je židovského pôvodu,ktorý sa musí skrývať pod scénou,pod javiskom,v pivnici,lebo „kruté radosti” skopčákov nemajú s nikým zľutovania,Lucas dáva inštrukcie svojej žene Deneuve,a aby toho nebolo málo ,do divadla prichádza „nový” herec Depardieu,ktorý je okrem toho členom odboja.Depardieu je sukničkár,ktorý si rád začína s každou ženou,pokiaľ nedostane poza uši...Hry sú nacvičené s maximálnymi svedomitými presvedčivými výkonmi,tak divadlo Montmartre praská vo švíkoch,budú i ďalšie,ale hukot sirén ich prinúti sa schovať pod zem,do bezpečia,do metra,kde im svitá na lepšie časy...Retro film s krásnou Catherine ,kostýmami,ktoré sú jej ušité na mieru,mladým Gérardom,velikánom herectva,kde réžiu má na starosti Francois Truffaut z rešpektovanej francúzskej novej vlny,ktorý v tomto odvetví patrí k najvyššej vrstve,dokonca ho považujem za vplyvnejšieho tvorcu ako Jean-Luc.Ale vytkol by som zdĺhavosť alebo mi chýba trochu viac napätia,pre fanúšikov tohoto ťažkého umenia sa jedná o dostatočne prevedené filmové spracovanie,ktoré takpovediac stojí na mieste,ale priláka dvomi MENAMI francúzskej kinematografie Deneuve+Depardieu. (22.12.2014)

Nedokážem dať tomuto filmu viac ako tri hviezdičky. Truffaut nakrútil film o filme (Americká noc) a ten sa mi páčil. Predpokladal som, že s filmom o divadle v divadle budem porovnateľne spokojný, s prihliadnutím k zbierke Cézarov a komerčnému úspechu. Bohužiaľ nefungovalo to. Na Depardieua mám rokmi vypestovanú alergiu a i keď v tomto filme má ešte ďaleko k obtlstnutému opilcovi obdivujúcom Putina, nezaujal ma. Dokonca ani ikona francúzskej kinematografie nie. Aj prostredie okupovaného Francúzska bolo vykreslené odlišne od mojej predstavy. A keď si pozriem moje hodnotenia Truffautových filmov zisťujem, že mojím obľúbeným režisérom bol v inej dobe, v inom konkurenčnom prostredí. (24.07.2014)

Na dvě hodiny jsem se najednou octinul v době druhé světové války v jednom pařížském divadle, sledoval nedivadelní drama divadelných herců a neodvážil jsem se při tomhle vynikajícím představení ani zakašlat. Z hereckých výkonů Catherine Deneuve a Gérarda Depardieuho jsem byl tak odbouchlej , že by mě před rypákem ujelo i poslední metro. (01.01.2008)

"V Paříži se po jedenácté večer nesmí vycházet. Nikdo si nemůže dovolit zmeškat poslední metro..." V září roku 1942 byla polovina Francie okupována Němci a Truffaut do této doby zasadil jeden ze svých posledních filmů. Poslední metro je krásná variace na jeho starší snímek Americká noc; filmovou kameru vyměnil za prkna, která znamenají svět, a režiséra Ferranda vystřídal skrývající se ředitel divadla, autor a režisér Steiner. V tomto filmu však prim hraje především jeho manželka Marion (Catherine Deneuve) a mladý herec Granger (Gerard Depardieu). Snímek je metaforou přirozeného lidského odporu vůči utlačiteli a především také zobrazením obrovské lásky k divadlu, kterou "obyčejný" člověk chápe jen s obtížemi. Přitom právě kultura hraje nezastupitelnou roli v posilňování jakési národní pospolitosti. Podobně jako ve filmu Jules a Jim i zde se rozvíjí poutavý příběh vztahu trojlístku lidí - dva muži, jedna žena - který se odehrává na pozadí válečného strádání a zoufalé bitvy o divadlo, jehož přežití závisí na úspěchu připravované hry. Jako vždy vynikající režie (mého nejoblíbenějšího) Francoise Truffauta a skvělý Depardieu a Deneuve...v součtu pět hvězdiček. (03.08.2006)