Film roka

Hrají na divadelních prknech, hrají před kamerou, nehrají náhodou i při běžné konverzaci, při rodinné večeři či při návštěvě aquaparku? Španělé se místy mile a netradičně otírají o přebujelá ega a manýry hereckých hvězd, které jsou často na míle vzdálené od reality běžných lidí. A to prostřednictvím natáčení minimalistického filmu temperamentní režisérkou, která své dvě ovečky nejednou překvapí neortodoxními metodami. Stejně jako oni ji. Na začátku nicméně stojí stárnoucí miliardář, který po sobě hodlá zanechat i něco uměleckého, tudíž se rozhodne produkovat film. Vizionářská režisérka Penélope Cruz se tak bude muset kromě jiného poprat s tím, že má na place hrdého divadelníka ze staré školy a sebestředné hovádko hollywoodského střihu. Výsledek je velmi upovídaný, ale jízlivě se vyjadřuje ke světu showbyznysu a filmu, strefuje se do stereotypů, předkládá vyhrocené emoce, přehnané situace, a hlavně kouzelnou chemii mezi ústředním triem. Banderas skvostný. A co teprve taková Penééélope… (23.08.2022)

Je pekné, že si známi herci vedia vystreliť aj zo samých seba, poukazujú na to, aké primadony sa nachádzajú vo filmovom svete. A asi aj vo väčšine, nebude to jav ojedinelý. Film samotný však nie je veľmi vtipný a utápa sa v dialógoch. Paradoxne najviac zaujímavé na ňom bolo, Lola dramaticky rozpráva o zápletke knihy. To fakt malo niečo do seba. Zvyšok už nie je taká zábava. Objaví sa aj povinná deviantná scéna myslene vtipne, ale vtipná nebola. Objavil sa aj kríž na modeli lietadla, snáď len preto, aby sa povinne koplo na správne miesta. A objavilo sa aj fúkanie do rúry od vysávača a podobné bizarné prvky. Ale film roka sa neobjavil určite. (21.05.2022)

„Film?! Chcete režírovat film?“ - „Troubo, jak bych mohl režírovat film. Financovat film. Jako tvůrce, aby se vědělo, že jsem za tím já. Ne ledajaký. Výborný film. S významným režisérem a slavnými herci. Těmi nejlepšími.“ A stařičký milionář snažící se po sobě něco zanechat sežene opravdu ty nejlepší…Duprat a Cohn mě zaujali už Váženým občanem, a to mi pomohlo s očekáváním. Protože pokud je Film roku něčím především, tak satirou. Na filmový průmysl (dělání velkého umění), ale hlavně na režiséry a herce, resp. jejich manýry (tvrdohlavost, ješitnost, rozmazlenost, přecitlivělost, potřeba dramatizovat, snobismus, „hluboké“ promluvy, přetvářka, pomluvy, naschvály, špatný vkus atd.) Ostatně ústřední trojka si film zjevně užívá a baví. Jakože já se upřímně zasmál hned několikrát, těch absurdních, groteskních a trefných scén má mnoho (vyhrálo „líbaní“). A líbil se mi i cynický závěr aneb u dobrého nápadu nezáleží na autorovi. Za mě silné 4*. „Ahoj. Omlouvám se, kdybych měl erekci. Omlouvám se, i kdybych ji neměl. Není to osobní.“ (30.10.2022)

Když je film o umění sám uměním. Neskutečně jsem se bavil a nejvetší zásluhu na tom má Antonio, který válí na 150% a číší z něho to, jak si to užívá. Vše je perfektní. Vyvážené. Trefné. Nic podobného jsem ještě neviděl a člověk tu jedinečnost docení až při zpětném pohledu, když se film rozleží. Zajdu ještě jednou a to opravdu nedělám často. Typicky španělská krása. (17.05.2022)

Kvalitná satira filmového priemyslu a všetkých jeho zložiek. Od hereckého egomaniactva a povrchnosti, cez excentrickú režisérku s nejasne jasnou víziou a producenta, ktorý si chce kúpiť svoje miesto v histórii. Hlavné herecké trio je fenomenálne. Situačný humor funguje a scéna s kameňom je úplne top. Na druhú stranu je scenár často príliš priamočiary a zvraty sú predvídateľné. 80% HBO MAX (18.09.2022)