Kovboj Bebop: Lovec odměn

Tomuto kusku nechyba vobec nic, co v spravnom akcnom anime ma byt a radim ho k tomu najlepsiemu co som v tomto poli videl. Co ho robi vynimocnym medzi podobne ladenymi kuskami je paradny retro styl, kory vo futuro prostredi posobi velmi sviezo a cool. Nepamatam si, ze by nejake ine anime bolo spracovane v podobne stylizovanej atmosfere. Predsa len, malicko je citit, ze tento film vycadza zo serialu, a trochu mu chyba taka ta filmova ucelenost. To je jedina vaznejsia vytka.Tak ci tak, v tomto poli pre mna zostava ciernym konom Vampire hunter D: Bloodlust. (8.3/10) (16.11.2007)

Spike je frajer v seriálu a ve filmu jiný nebude. Bavila jsem se, chvílemi mi přišlo, že jsem narazila na hluchá místa, ale znáte sny. Hrozně moc se mi líbí, jak je všechno v tomhle anime oprýskané, kdyby to bylo jiné, asi by to nemělo to své kouzlo. Kdo viděl seriál, bavit se bude, kdo ho neviděl, bavit se bude také, jen mu možná bude chvíli trvat se zorientovat. Are you living in the real world? (22.12.2009)

Kovbojští lovci odměn nám nějak zvážněli, což úplně neladí s jejich odlehčeným dobrodružným stylem, bezstarostnou ležérností ani karikaturním vtipkováním. Neoriginální případ bioterorismu, který nabírá na závažnosti i měřítku, by mi tak svým pomalým rozlouskáváním, filosofujícím podtextem či citovou hloubkou zapadl spíš do GITS:SAC, než do městské „noirové“ naháněčky (ne, žádný vesmír). Jako by si sami tvůrci uvědomili, že během 2. třetiny tempo usnulo (včetně diváka – mne), tak na závěr nasadili naprosto samoúčelnou leteckou honičku a halloweenský průvod jak z Burtonova Batmana. Co je nejhorší, k dramatickému vyznění příliš nepasoval ani signifikantní, energický jazzový soundtrack. (15.03.2021)

Všechno, co v mých očích dělalo ze seriálového Cowboy Bebopa něco víc než jenom obyčejné řadové anime, je pryč. Pryč jsou dlouhé oddychové scény, kde se nemluví nebo mluví o vážných věcech. Pryč jsou scény z běžného života. Pryč jsou umělecké záběry. Pryč jsou osamělé údery do strun kytary a jazz. Pryč je cestování vesmírem a s ním téměř jakýkoliv pocit, že by se děj odehrával v budoucnosti. Pryč jsou srdceryvné příběhy z minulosti kromě občasného prohození mezi větami. Pryč je komplexnost postav. Možná bych hodnotil o něco výše, kdyby byl film zařazen jak má být, mezi 22. a 23. session. Takhle je to ale nastavovaná kaše bez chuti a barvy, která má tu smůlu, že následuje po několikachodových hodech. A jako zákusek je to ve své přepálené délce více než čtyř epizod příliš velké sousto. (13.04.2019)

Nechýba tomu nič, čo robí japonské animované filmy japonskými animovanými filmami. Zázračné je, že aj keď preniknete do spôsobu, ktorou sú tieto príbehy podávané, tie najlepšie z nich vás neomrzia a vždy niečím drobným prekvapia. Bude to asi šťastne vymyslená štruktúra a asi tu svoje zohrávajú aj prakticky neobmedzené možnosti tvorcov. Zjednodušene povedané – stačí skvelý nápad a ceruzka. TO je na výsledkoch fest cítiť... (13.07.2005)