Quo vadis, Aida?

Tady asi nejde napsat, že to byl filmový zážitek. Srebenický masakr je totiž zničující a otřesný film, který nezobrazuje válečnou podívanou, spíš totální selhání OSN v bosenském konfliktu a snahu jedné matky, zachránit svého muže a syny. Napětí film buduje pomalu, ani nemá hrdiny v hollywoodském stylu, za téma by si určitě zasloužil plný počet, ale budu-li hodnotit film jako takový, je to na hodně silný čtyři pecky. (29.10.2021)

Určite mnohí videli mapu zemegule so zakreslenými tektonickými kryhami, ktoré na seba tlačia, podsúvajú sa jedna pod druhú a na tých miestach vybuchujú sopky a sú tam časté zemetrasenia.  Podobnú mapu by bolo možné nakresliť s čiarami, kde sa dotýkajú dve náboženské alebo etnické zoskupenia. Aj tam z času na čas vybuchujú konflikty. K nám je najbližším takým miestom územie bývalej Juhoslávie. Tam sa odohrali udalosti znázornené vo filme. Neviem, čo im predchádzalo, ani čo nasledovalo po nich. Rok pred nimi za tri mesiace vyvraždili Hutuovia 800 tisíc Tutsiov a svet si to takmer nevšimol, lebo Afrika. Spoločnou črtou oboch udalostí je prítomnosť tých panáčikov v modrých prilbách, ktorí sú bez právomocí a v prípade konfliktov aj bez rozhodnutí vrchnosti. Sú pri tlmení konfliktov užitoční asi tak ako vatikánska švajčiarska garda. Ale k filmu. Podľa mňa celkom verne (nestotožňujem s pojmom pravdivo) znázornil vývoj udalostí v "bezpečnej zóne" až do tragického konca časti účastníkov. Filmom nás sprevádza tlmočníčka a jej postoje vyprovokovali niekoľkých užívateľov ku kritike jej správania. Je to úplne absurdné, pretože tam išlo o ovládnutie davu vojenskými prostriedkami a nie o demonštráciu osobných morálnych postojov. V tej situácii bol pokus o záchranu vlastnej rodiny maximom možného. Veď tí hrdinovia v modrých prilbách ustupovali omnoho radikálnejšie a im v podstate nič nehrozilo, nanajvýš, že im niekto z hlavy modrú prilbu zoberie. Tento film mi pripadá vydarenejší, ako Hotel Rwanda, ale žiakom by som ho (ako niekto navrhol) v školách nepúšťal. (14.12.2021)

Je tu podobný vzorec ako pri Titanicu - okolo fiktívneho príbehu jednej rodiny je vykreslená tragédia jednej historickej udalosti. A keďže ide o vyobrazenie osobného boja hlavnej hrdinky, tak sa dá odpustiť tendenčnosť a neriešiť, či sú tu Srbi tí najväčší grázli a či aj Bosiaci páchali vo vojne zverstvá. Masaker v Srebrenici tu je vyobrazený verne a navyše vynikajúco po filmárskej a hereckej stránke. (18.12.2021)

(7,5/10). Intenzivní a devastující svědectví o zvěrstvech, které se odehrávaly v Bosně. Pročítal jsem si místní komentáře a hodně z nich opakovaly fakt, že tato válka se odehrávala nedávno a jen pár kilometrů od nás. Skutečnost, že se něco takového za necelé opravdu vyplnilo a probíhá válka na Ukrajině, této myšlence dodává úplně jiný rozměr. Sledujeme historickou tragédii, které muselo přihlížet i OSN. Hlavní "hrdinka" Aida je dost rozporuplnou postavou. Mohla zachránit tisíce lidských životů, kdyby vzala do ruky megafon a zburcovala ten několikatisícový dar, který se proti Srbům mohl bránit. Místo toho se zaměřila na ochranu své rodiny. Jsme svědky obrovské bezmocnosti, klaustrofobické kamery, která servíruje dechberoucí one - take záběry a taktéž obrovského chaosu, který vždycky válka přináší. Závěr snímku bolí. Měl jsem flashbacky na záběry z druhé světové války a plynových komor. Skutečnost, že se něco takového přihodilo je mrazivá a zarývá se člověku do morku kostí. (16.11.2022)

Po zhlédnutí tohoto alarmujícího filmu pořád přemítám o tom, k čemu vlastně je ta OSN dobrá. Pokud dojde na nejhorší, tak si tam stejně každý snaží zachránit jedině svůj krk. Quo vadis, Aida? je mistrně zvládnuté válečné drama, které si jistě zaslouží pozornost širší veřejnosti. Už jen proto, abychom nezapomněli, jaká zvěrstva se děla na půdě Evropy ještě v poměrně nedávné době. (85%) (06.07.2022)