Chinesisches Roulette
Roulette chinoise
Chinese Roulette
Réžia:
Rainer Werner FassbinderScenár:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHudba:
Peer RabenHrajú:
Anna Karina, Brigitte Mira, Ulli Lommel, Volker Spengler, Macha Méril, Margit Carstensen, Andrea Schober, Erik Schumann, Armin Meier, Alexander AllersonObsahy(1)
Děj se odehrává během dlouhého víkendu na samotě franckého zámku. Ten je ve společném vlastnictví a jeho majitelé se zde překvapivě sejdou: manželé Ariane a Gerhard Christovi a jejich milenecké protějšky Irene a Kolbe. Všichni čtyři se totiž pod hlavičkou obchodní cesty údajně odebrali do nejrůznějších koutů světa, a místo toho dorazí sem. Zámek udržuje intrikánská domovnice Kastová a její syn Gabriel. Na zámek rovněž nečekaně dorazí pohybově postižená dcera Ariany a Gerharda Angela se svou němou vychovatelkou Traunitzovou. Sestava lidí je dílem absurdní náhody a atmosféra je pochopitelně výbušná, plná nenávisti, nedůvěry, žárlivosti, závisti a sadismu. Dcera ze zhrzené lásky a uražené ješitnosti žene situaci na ostří nože a přinutí zúčastněné zahrát si na pravdu neboli čínskou ruletu. Potlačené afekty a léty nastřádaná nespokojenost vyvřou na povrch a dojde i na střelbu. (Letní filmová škola)
(viac)Recenzie (18)
Jo, jo - viem o tom, ze R. W. Fassbinder bol fundom zbuznelej homoromantiky a ze sa ynspiroval Daglesom Syrkom a jeho filmami /este stale som nevidel ani jeden/. No ale tuto som dostal pod nos unylu nudnu srajdu s podpriemernou reziou /jo, stale neznasam Fassbindera - nemylit si s Fassbenderom, ktory ja famozny herec/ prisernymi dialogmi a len priemernymi kulisami. Fassbinder mal udajne akesi 2 obdobia reziserskej tvorby, ale srdecne su mi u prdele. A zase toto je jeden z tych filmov, u ktorych aby som sa xmrti ufilozofoval nad kazdou jednou vetou, ktory tu prednesie kdejaky clovek, co tu hraje. To otvorene nenavidim, ja na filmy cumim preto, aby som sa bavil a odreagoval : 2 % ()
(LFŠ 2010) ČÍNSKÁ RULETA je datována rokem 1976, tj. ještě spadá do Fassbinderova druhého režijního období (1972-1976), které se vyznačuje inspirací sirkovskými melodramaty, jež jsou charakteristická jasnou typizací postav a přebujelým stylem způsobujícím odstup, aniž by se užívalo očividných brechtovských zcizovacích prvků ala promluvy do kamery apod. Zatímco u Douglase Sirka distanc způsobovaly přepísklé technicolorové barvy a okatě na odiv stavěné emoce, u Fassbindera je stejného efektu dosahováno mrtvolně nalíčenými postavami, které příliš neprojevují emoce a ve vyprávění se pohybují jako figurky na šachovnici. Jestli se zrovna neorientuje v nedávné historii německého národa, ke které se ČÍNSKÁ RULETA zjevně vyjadřuje, můžete film vnímat jako precizní studii moci a jejího zneužití, manipulaci a zlu. Za to je zodpovědná buržoazní společnost, která se není schopná vymanit ze svého prostředí a způsobu života, o čemž svědčí významotvorný styl, založený na interiérovosti, důsledné práci s odrazovými plochami a pohybující se kamerou, značící duševní pochody a vztahy mezi postavami. Samotná hra, nejsilnější pasáž snímku, je završena otevřeným závěrem, který vybízí k četným interpretacím, jež se alespoň napoprvé ztrácí pod perfekcionistickým stylem a snahou o pochopení jejího systému. ()
Ironický, jízlivý, a ve své důslednosti opět vznešený a do lidí a všech jejich "poklesků" zamilovaný film. ** Už název je čirý výsměch, protože ruleta by dala šanci někomu či něčemu uniknout - tady spíš než ruleta je to střelnice, kde všichni jsou cílem i odměnou, anebo hon v zrcadlovém sále, kde všichni lovci jsou lišky, krásné a chytré a milující oheň. S jiskrami ironie v královském kožichu běží ebonitovým lesem společnosti, zapalují, hoří a něžně po sobě ňafají. ** Expozice udržuje zdání klišé, čitelné aristokratické morálky, ale je krátká, protože film je prostořeký a těší se na tanečky. Postoje, přetvářky a intriky jsou jen začátek, pouhý vklad do hry. Následuje smích, smějí se postavy, zálibně se po sobě dívají, a s nimi, nikoli jim, směje se film. ** Každý "poklesek" proti morálce, bontonu či etice, každé porušení tabu, přistižení, je tu odměněno, obdivnou metaforou, úsměvem, přímočarou kamerou, vyznáním lásky. Manželky manželově milence, manžela ženě, milence manželky manželově milence. ** A dcera, "stvůra", která je zdánlivě všechny nutí hrát hru na odhalování zkažené morálky, dcera štváčka, která chce přistihovat, je ve skutečnosti jejich vlastním nejkrásnějším stvořením, je to miláček, ďábelská Angela, a je jisté, že se jim podařila a že za vášně, které dokáže vyvolat, jsou na ni pyšní a uznání jí dávají najevo o to nemilosrdnější, drsnější hrou. ** Převratná struktura, kotrmelce a kotrmelce, rozpustilost, láska k lidem v kráse jejich nejnemorálnější lidskosti, která přitom dál dovede být elegantní, střídmá, sebevědomá a vznešená. ()
Rodina. Ako zo žurnálu. Otec klame mamu, mama otca. Obaja klamú dcéru. Každý z rodičov má bočný vzťah. Dcéra je postihnutá. Mama ju nenávidí, lebo má pocit, že s nimi manipuluje. A áno: manipuluje. Slúžka a kuchárka letného rodinného sídla má pohľad a výraz, ktorý prebodáva, nenávistne skúma, hodnotí. Ale to nič: varí skvostne. Odťažité interiéry plné presklených vitrín s alkoholovými fľašami, pohármi a spotrebnou elektronikou. Zábava za sklom izby a za sklom vitríny. Hranice takmer neviditeľné. Emócie skryté za vážnymi tvárami. odhalia sa len z času na čas. Ako keď syn kuchárky popri vynesení kufrov svojich pánov (rodiny) skontroluje prešacovaním ich obsah a s potešením z jedného vytiahne macatý vibrátor. Kamera krúti okolo slov vypúšťaných z tvárí. Snažia sa narýchlo pozliepať a napraviť to, čo sa deje. A deje sa zinscenované stretnutie manželského páru s ich milencami pod jednou strechou. Kto s kým bude spať? Ako si vyjadriť city? Len nestratiť masku. A zahrať si hru. Na čo? Na úprimnosť? Alebo na prebodávanie ochabnutých vášní. Jatrenie a rozdieranie emočných rán. Ale večným rozškrabávaním sa city tiež len otupia. A tak musí nevyhnutne dôjsť k posunu od psychického teroru k skutočnému násiliu. Ako? Kto koho? Prečo? Fassbinder opäť skvostne. ()
36. LFŠ UH 2010 - INVENTURA - Neznámý Rainer Werner Fassbinder (Chinesischer Roulette / CHINESE ROULETTE / Čínská ruleta) ()
...Väčšinou som sa s nimi ôsmymi zdržiaval na akomsi honosnom zámku, keď som ani poriadne netušil, čo si mám o nich všetkých de-facto myslieť... ? Boli klamármi, alebo najmladšia Angela Christ sa vôbec nechovala, ako jej prináleží priezvisko ! Zhltol som to na jeden záťah, a s blížiacou sa „čínskou ruletou“ som bol ešte vo väčšom nemom úžase, ako nemá vychovávateľka Traunitz ! _ Opäť Brigitte Mira, zasa Ballhaus+Fassbinder= psychologická štúdia povahových čŕt jednotlivých postáv... ()
For ME 85% ()
Čínská ruleta je společenská hra při které si lidé kladou nepříjemné otázky. Tuto hru si zahraje i společnost, která se sejde na jakémsi venkovském statku - manželé Christovi, jejich milenka a milenec, správkyně statku paní Kastová a její podivínský syn Gabriel. Tyto lidi sem nezavála náhoda, ale postižená holčička, dcerka Christových Angela, aby se prolhaným dospělým pomstila. Rozehraje se tak absurdní drama plné vzájemných vášní a nenávistí, které se pozvolna blíží k tragickému finále. Čínská ruleta je jedním z méně známých, ale přesto vrcholných Fassbinderových filmů, který by neměl ujít žádnému jeho fanouškovi. ()
Film zhruba z prostředku Fassbinderovy kariéry opět potvrzuje svou originalitu a hlavně schopnost neustálého vývoje svých filmů, v tomto případě snad nejvíce zaujme stránka formální. Jízdy kamery (zejména kruhové), nájezdy k tvářím herců jim dodávají to "něco", co herci pod režisérovým vedením nechali pod neprostupnými výrazy, skrývajícími pravé pocity (nejvýrazněji Ulli Lommel). Záběry v interiéru patří k tomu nejnápaditějšímu, co Fassbinder v tomto ohledu kdy předvedl. Hudba ve spojení s takovouto kamerou dodává atmosféře scén onu falešnou nádheru, jakou se pyšní krásný zámek, ve kterém se (snad už od nepaměti) odehrávají scény nevěr, úskoků a zakrývané nenávisti. ()
Koho představovala chromá Angela, koho představoval slepý podvodník ani koho představovala němá učitelka jsem zatím nerozluštila. Vzhledem k tomu, že se ve filmu připomíná koncentrační tábor v Bergen-Belzenu, bude to asi něco z nedávné německé historie. Koho tedy vlastně na konci zastřelili, s čím Fassbinder účtoval? Něčemu v jeho soudobém Německu chyběl pohyb nebo spád. Něco v Německu se nevidělo nebo vidělo špatně. O něčem se nehovořilo nebo nesmělo hovořit. Tuto filmovou hádanku doporučuji náročnějším divákům. ()
"Jste ochotni, když vstupujete do manželství, řídit se věrností a milovat se, dokud vás smrt nerozdělí?" Celkem poklidný začátek pozvedá v závěru samotná hra, která je dechberoucí. Po zamlžené závěrečné scéně si myslím, že pro plné docenění tohoto Fassbinderova díla ho musím vidět víckrát, napoprvé mám z něho dost rozporuplné dojmy. ()
Čtyři nestabilní přelétavé dvojice se sejdou v jednom prostoru (byly do něj vmanévrovány Angelou). Angela je chromá dospívající dívka, trpící nedostatkem lásky a oplývající jasnou a logickou nenávistí. Čtyři dvojice přeskupí do dvou čtveřic, které pod jejím vedením hrají hru, ve filmu označenou jako Čínská ruleta. Jejím účelem je eskalovat vzájemné vztahy a ten nejintenzivnější (mezi ní a matkou) přivést na ostří nože. Stylizované režijní pojetí připomíná loutkovou hru o Kašpárkovi, který je mazaný, vzdělaný, dospělý, logický a mstivý - tak jako Angela ()
Film Čínská ruleta je poetickou písní o gradaci napětí rodinných vztahů. Čínská ruleta není o nevěře, je o niterné bolesti, o zoufalství rozervanosti vnitřních světů. Lásku a nenávist dělí pouze křehká a snadno rozbitelná hranice, dobro a zlo nemají odlišnou podstatu, neboť pramenným zdrojem rodinného života je tragédie a čistě osobní traumata. Dávné neštěstí velkým třeskem znejistí všechny vnitřní světy, sebeobviňování plní nitro pocitem vlastního selhání a přirozený proces sebeobrany raději volí nenávist, neboť trvalá připomínka mučivě svírá rozkolísané svědomí. Rainer Werner Fassbinder diriguje celý ten karnevalový mumraj narušených vnitřních světů s citem pro estetické uspořádání výrazu a neviditelnými souvislostmi opět dráždí ctihodnou přetvářku společenské morálky. Obrazy Michaela Ballhause se dychtivě snaží udržet v samotném centru dění, motivace pohybů, postojů a slov jsou pečlivě uspořádaný a tvarovány ke zvýraznění emoční výpovědi. Nálady bolestí a úzkostí vnitřních světů a jejich vzájemné konfrontace jsou podpořeny hudbou Peera Rabena. Poezie vyznává melodický rytmus. Hlavním hybatelem rodinných událostí je Angela Christ (zajímavá Andrea Schober), malá, chytrá a obrnou navždy poznamenaná dcerka ze zámožné buržoazní rodiny. Uvědomění si nemožnosti plné naplněnosti života a osobní pocit viny za milenecké avantýry svých rodičů zalévá nitro bolestí, projevující se směrem ven krutým cynismem. Spása anděla smrti je již téměř na dosah. Nejzávažněji narušeným vnitřním světem je Ariane Christ (velmi dobrá Margit Carstensen), Angelina matka. Stále přítomná fyzická připomínka pocitu vlastního selhání zanáší vnitřní svět vztekem a láska, přetransformovaná na nenávist, touží v okamžiku vybít nahromaděný hněv na celičký svět. Hlavní mužskou postavou je Gerhard Christ (velmi příjemný Alexander Allerson s hlasem Erika Schumanna), Angelin otec a Arianin manžel. Smutek vnitřního světa se zahání smyslovými prožitky a vášnivou péčí mileneckého svazku. Výraznou postavou je Kast (zajímavá Brigitte Mira), správkyně dolnofranckého hradu Stöckach, víkendového sídla rodiny Christů. Povinnosti mají přísný pohled v toužení po obvyklém venkovském poklidu. Důležitou postavou je Gabriel (pozoruhodný Volker Spengler), syn správkyně Kast. Literární nadání si žádá vydavatele, i přes tvůrčí a intimní krizi, neboť jeho tajemství by neměl nikdo rozeznat. Osazenstvo zámeckého sídla a extrémního jitření roztřesených vzájemných vztahů doplňují dlouholetý blízký Gerhardův spolupracovník a Arianin milenec Kolbe (příjemný Ulli Lommel), dlouhodobá Gerhardova milenka z Paříže Irene Cartis (šarmantní Anna Karina) a Angelina věrná a hluchoněmá ošetřovatelka Traunitz (příjemná Macha Méril). Film Čínská ruleta je vymodelován poezií, estetickým uspořádáním výrazu a zesilováním psychologického napětí vzájemně narušených vztahů. Láska splývá s nenávistí, intimní traumata touží po vysvobození a svým sadomasochistickým uspokojením ubližují blízkým. Jedinečný to poetický prožitek! ()
Bohužiaľ, iba nudná zlátanina, v závere ktorej sa hrá akási slovná hra na pravdu, ktorá vedie k smrteľnej nehode. Toporné herecké výkony, nelogické chovanie postáv, nezaujímavé prostredie a nudný dej. ()
Osazenstvo sídla se dá vnímat jako obraz zdegenerovaného a válkou poznamenaného Německa. Jasné archetypy: Stará správcová jako příslušnice staré generace, která ještě pamatuje válku – v úvodu zavolá na neopatrného řidiče „fašisto“, dále se pak projevuje jako chladná a velice racionální osoba. Milenecké páry pak představují neschopnost navazující generace vystavět na válkou rozložených hodnotových základech fungující rodinné zázemí – navzájem se podvádí a dcera vzešlá z jejich disharmonie je mrzák. Syn správcové je rovněž mrzák, avšak intelektuální – chce být spisovatelem, a přitom vykrádá jiné autory. Protože dcera nemůže vést konstruktivní život, snaží se být alespoň špatným svědomím svých rodičů – nenávidí svoji matku, protože nenávidí svůj život. Respektuje jedinou osobu, a to svoji němou ošetřovatelku. Zatímco dcera vládne hlasem, ošetřovatelka vládne sexuálními vlastnostmi ženy a udržuje vztah se synem správcové, který přitahuje rovněž dceru. Ošetřovatelka (ač němá) je vlastně hlasem dcery, jedině díky ní dcera přežívá, proto v závěru matka nevystřelí po dceři, ale právě po ošetřovatelce. ()
Asi nejsem natolik velký hráč a nemám pro rulety pochopení - v podání dlouhých přehrávaných záběrů zcela určitě ne. ()
Velmi zajímavý a netradiční mix rodinných vztahů na víkendové "chatě". Hafo psychárna:)) Ale zároveň velmi zajímavý, dojmů a emocí plný film a zároveň velmi nízkorozpočtový. Velmi zajímavá kamera a hudba. Film je velmi hluboký, vyžaduje pozornost a mozek diváka. Věřím, že kdybych se na něj dívala podruhé, našla bych, co jsem prve neviděla... ()
Spousta milovníků filmů se Německé filmové tvorbě vyhýbá. Snad někomu vadí jazyk, snad někomu vadí jiný způsob pojetí filmu, nebo nevím. Německé filmy jsou jiné, ale mají své kouzlo. Tento film je důkazem toho. Je to film o nevěře obou manželů. kteří jsou s touto okolností oba smířeni a žijí s tím jako že se nic neděje. Když sevšichni všetně dcery jednoho páru, její chůvy a rodiny, která vlastní zámek na měm sejdou, tak hrají čínskou ruletu, hru kde se hádá osoba, kterou charakterizují na základě podobnosti s jinou věcí, funkcí atd. Závěrečná scéna je naprosto skvělá a odehrává se v reálném čase a končí tragédií. Toto drama se mi líbilo hlavně díky grandióznímu závěru, ale začátek byl spíše průměrný. ()