Kino Raj

Když bych měl jedním slovem říci, v čem spočívá kouzlo NOUVI CINEMA PARADISO, řekl bych upřímnost. Film totiž ukazuje život takový, jaký skutečně je. Někdy krásný, jindy trpký. Bez umělých přísad, vykalkulovanosti a přehnaného sentimentu. Od dětských krůčků malého chlapce až po vzpomínku starého muže, jenž si nechal utéci svou životní lásku. Jak sledujeme Totův život s jeho vzestupy a pády, sledujeme i život biografu Paradiso. Neb i ten žije vlastním životem. Režisérova autobiografická vzpomínka na dětství a cestu k filmové režii, vkládá do filmu ojedinělou nostalgickou atmosféru a přirozenou úctu. Krátké ukázky známých italských filmů, jsou připomínkou velikosti italské kultury. Mladá léta malých biografů byl krásný věk, a to nejen na italském venkově. Tenkrát byla ještě návštěva kina kulturně – společenský zážitek. Vše bylo takové roztomile naivní a mělo svoje kouzlo. S dnešní atmosférou to nejde vůbec srovnávat. Zlatá éra biografů je nenávratně pryč, stejně jako mládí stárnoucího člověka. Krom často vychvalovaného hereckého výkonu Philippa Noireta, mě zaujal zejména Enzo Cannavale ve vedlejší roli ředitele kina. 88% (12.02.2012)

90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o) (11.05.2007)

,,Čím väčší človek, tým hlbšiu stopu zanechá.... Krásna a veľkolepá pocta filmovému umeniu. Na film som sa díval v kompletnej trojhodinovej verzii, a hlavne počas prvej polovice, kde film podáva obraz histórie cez filmových divákov a ľudí okolo jedného kina, som nevychádzal z údivu. V Kine Raj obsiahol režisér Tornatore nielen paletu snáď všetkých možných emócií, dojmov, zážitkov okolo filmu, doplnenú o prehľad historického vývoja filmové umenia od techniky premietania až napríklad po cenzúru, ale aj osobitý pohľad na ľudstvo cez množstvo čo i len drobných príbehov (v pamäti mi napr. utkvel pán, ktorý naprieč stárnucími rokmi opakovane chodí po námestí a tvrdí, že toto námestie patrí iba jemu). Druhá polovica rozvíjajúca dej hlavne v romantickom duchu už trochu zaostávala za tou prvou, avšak ako celok vo mne film vyvolal pomerne silné a pestré dojmy, ktoré sa mi napokon len ťažko popisujú... Krásna vec, ktorá väčšinu veľkých filmových fanúšikov musí zasiahnuť. Philippe Noiret v (skôr vedľajšej) postave Alfreda je úžasný, zásluhu na celkovom zážitku má aj podmanivá hudba a napokon originálny záver. (95%) (Challenge Tour 2019: 30 dní so svetovou kinematografiou) (08.03.2019)

aj ked sa nuovo buduci rok doziva uz svojich 20tich narodenin v mojom srdcovom rebricku sa jedna o novopecenu jednotku... tolko krasy v jednom filme, dakujem giuseppe!!!! hudobny doprovod majstra morriconeho je uzasny, pribehova rovina je krasne posuvana az dosiahne vrchol pri ktorom nemoze ostat ani jedno oko suche. skutocne krasny dokonaly film. (06.07.2007)

Pěkný nostalgický film, který nás zavede do italského městečka, jehož centrem je kino, a v něm probíhá sbližování starého moudrého promítače a chlapce, okouzleného černobílými filmy a kotouči. V nitru se člověku rozlije příjemný pocit a touha vrátit se do starých časů, kdy moderní technika nehrála v lidském životě prim a kdy k sobě lidé měli blíže. Dočkáme se také humoru, nějakých těch mouder i tragédií. Obzvláště pro milovníky filmů velký zážitek. (26.11.2012)