Jackie Brownová

Po Gaunerech Tarantinův nejzajímavější a nejdospělejší film. Tentokrát totiž cinefilní exhibice odsunul stranou a soustředil se především na vztahy mezi postavami, které pod jeho ukázněnou režií skutečně dýchají a cítí. Výsledkem je překrásný snímek o stárnutí, o únavě životem a o poslední šanci, které je třeba se chytnout a nepustit. A závěrečná scéna loučení je asi tím nejsilnějším, co dosud Tarantino natočil... (14.06.2005)

Quentin vytáhl z archivu zašlou Pam Grier a rozpomněl se na černošský exploatace z let 70tých aneb vypořádávaní se s otroctvím v USA na prahu milénia. Oživil vzpomínky i výběrem herců, kteří odkazují sami na sebe, a postavil do jedné roviny cool herce s cool dialogy a vedle toho necool herce s necool dialogy. Druhé převažuje, ratifikujíc motto: S dospělostí končí hravost. (04.04.2008)

Ani velký půvab Pam Grier, ani kouzelně natvrdlý De Niro, ani cool blaxploitation styl, muzika a nějaká ta dávka napětí nevytěsní právě znovu potvrzený fakt, že mi to přijde vůbec nejobyčejnější a nejméně tarantinovská Tarantinovka. Možná jednoho dne, do třetice všeho dobrého, to konečně náležitě ocením. (26.03.2019)

I kdyz jsem podle komentaru cekal, ze tohle nebude nic moc, presto me film docela zklamal. Ne ze by byl spatnej, kdyby ho natocil jinej reziser, moh by bejt na sebe hrdej, jenze tohle je Tarantino a od toho bych cekal neco vic. Je to takovy jako kdyby to netocil Tarantino. Filmu chybi stava, typicky dialogy a krvavy nebo brutalni sceny, zbyl jen stokrat ohranej a nicim originalni pribeh a penezich a o tom jak kazdej dela podfuk na kazdyho. Ale napsanej je dobre, hezky propletenej a misty necekanej, jenze k cemu to je, kdyz to kuli sve silene premrstsene delce hodne nudi. Jediny, kdo to zachranujou, jsou herci a slusna hudba. Tema hercema nemyslim Pam Grier, ktera hraje spis prumerne a navic je celkem hnusna, ale dokonalyho Samuela Jacksona a Roberta de Nira a to je snad jedina vec, kuli kery stoji za to se na film podivat. Tarantinovo filmy mam rad, ale takle by to neslo, tohle je nuda. Tak po druhym skouknuti jsem se bavil vic, opet pochvala Nirovi a Jacksonovi, ale vadil mi prekombinovanej konec. (16.09.2005)

Wanna fuck? Zatím jediný film, kde to Quentin náramně umí nejen se scénářem a jeho realizací, ale i s vývojem postav a s jejich přiblížením "normálnímu" divákovi. Jackie Brown neskýtá až takovou cinefilní exhibici jako Pulp Fiction nebo Kill Bill, ale je napsaná se srdcem a zrežírovaná s nepopsatelným vtipem a timingem, takže co do zábavnosti a diváckého uspokojení se oběma jmenovaným titulům hravě vyrovnává. Grier a Forster jsou skvělá dvojka, natvrdlý De Niro a extravagantní nigga Jackson jsou bezkonkurenční dvojice a sekvence s předáním peněz je ukázkovým příkladem, jak využívat komunikativnosti ve prospěch opakované gradace a radosti z postupného odhalování fabule. Tarantino si tímhle zářezem potvrdil vlastní dominanci nad devadesátými léty, tečka. (28.03.2019)