Réžia:
Jiří SvobodaScenár:
Miroslav VaicKamera:
Josef VanišHudba:
Jozef RevalloHrajú:
Milan Kňažko, Filip Renč, Pavel Nový, Marcel Vašinka, Ivana Chýlková, Lenka Skopalová, Jiří Kodet, Miloslav Štibich, Jana Vychodilová, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
František Cepek je mladík z prosté rodiny. Vystudoval reálku a chystal se na techniku, když přišla okupace. Musel nastoupit jako pomocný dělník v továrně. Tam se setkává se starším mužem jménem Telec, kterého ale všichni znají pod přezdívkou Hrabě. Ten Františka zaujme okázalým pohrdáním prací a bezostyšným koketováním se ženami. František, jemuž Hrabě říká Papilio (motýl otakárek), je naplněn mladickými ideály, naproti tomu Hrabě je extraktem nejhrubšího individualismu. Od studenta obchodní akademie a divadelního herce se dopracoval až po člena předválečné galerky. Vydírá, krade, pije, zneužívá ženy a svým způsobem i samotného Papilia. Milan Kňažko v roli Hraběte mohl uplatnit bohatou škálu svého hereckého mistrovství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (26)
Milan Kňažko jako hrabě , který je něco mezi básníkem, zlodějem, podvodníkem a svůdcem ale i učitelem života, ke kterému vzhlíží mladý Filip Renč , kterého zasvěcuje do tajů svádění a znalosti žen, čili je pro něj asi ten největší hrdina. Jenže story se odehrává za druhé světové války a to, že někdo umí svlíkat ženský ( nechci bonzovat, ale Chýlková a Skopalová .. ) ještě neznamená, že je hrdina. Zapomenutý film, který i přes svou obstarožnost není špatný. ()
Kňažko v úlohe alfasamca sa tu našiel, zaúča ešte aj mladého s pomocou vlastnej ženy a pridáva množstvo poučení do života. Nie vždy je hlavná postava taká dôležita, a tu by bez neho film nestál za nič. Aj tak len slabšie tri hviezdy. –––– K jeho největším nedostakům patřilo, že se neuměl narodit do lepší doby. –––– Když už musíme předstírat, že pracujeme, tak předstíráme s radostí! ()
"Život je taková blbá hra, kterou člověk nesmí brát příliš vážně...." Milan Kňažko v té roli člověka bez svědomí a morálky je výborný. Dlouho jsem si říkal, že už jen kvůli jeho herectví (a lehce poetickému nádechu) dám filmu aspoň čtyři hvězdičky. Ale postupem času mě už ten příběh z doby protektorátu úplně nebavil. Neříkám, že ta závěrečná pointa nebyla úplně špatná, ale vlastně mě ta emancipace Papilia vůči svému "učiteli" moc ani nepřekvapilo. ()
Papilio: ,, Tys nemobilizoval?'' - Baron: Já? S tím svým nemocným srdcem?! '' --- Pro mne celkem překvapení. Renče nemám moc rád a to ani jako režiséra ani jako pubescentní hvězdičku socialistických filmů a uvítal bych, kdyby jej zde hrál někdo jiný. S tím ale nic nenadělám. Oproti tomu solitér Kňažko si roli vyloženě vychutnal. Jeho herectví mně bavilo a z jeho role zároveň mrazilo. Byl to klasický zástupce jedince, který aby přežil, udělá cokoliv, protože vlastní prospěch a vlastní přežití je tím hlavním motorem jeho života. A pokud nejde vyloženě o kejhák, je třeba pít život plnými doušky jako Baron. Ta válka v ,,Protentokrátu'' je tam jaksi v pozadí a ona zápletka v závěru, která celkem překvapivě skončí se mohla odehrát v jakémkoliv jiném režimu... Tento film je čistě psychologické drama. Škoda za toho Renče jinak bych šel možná i výš... Dávám tři lahve koňaku Remy Martin. * * * ()
Silný příběh z období okupace a herecký koncert Milana Kňažka. Charakter postavy pod přezdívkou Hrabě je v jeho podání na dobu 2. světové války víc než neotřelý. Pohrdá prací a naopak vydírá, krade, pije, zneužívá ženy. Za pozornost stojí i mladý František Cepek v podání Filipa Renče. Jaký na něj bude mít Hrabě vliv? Vcelku pozapomenutý snímek plný ideálů a nerozvážnosti zaujme především svým zpracováním. Poetické ladění staví dějství do zcela jiné roviny. Dnes už pro někoho možná nudný, ale jinak přeci jen z uměleckého hlediska zajímavý počin. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Reklama