Réžia:
Gabriel AxelScenár:
Ole BojeKamera:
Rolf RønneHudba:
Jørn GrauengaardHrajú:
Dirch Passer, Jørgen Ryg, Preben Kaas, Lily Broberg, Peter Steen, Birger Jensen, Berrit Kvorning, Torben Jetsmark, Ghita Nørby, Elin Reimer, Johannes Marott (viac)Obsahy(1)
Nezaměstnaní zlodějíčci s hereckými ambicemi Hugo (Jørgen Ryg) a Alfred (Dirch Passer) dostanou nabídku od svého starého známého Arthura (Preben Kaas), který si teď říká velký šéf a přichází s geniálním plánem na vykradení banky. Ta se nachází hned vedle veřejných toalet na kodaňském hlavním nádraží, přičemž jednu ze záchodových kabin a hlavní bankovní trezor s dočasně uloženým balíkem 5 miliónů dánských korun dělí pouze jedna tlustá zeď. Arthur pro své kumpány připraví detailně načasovanou akci, v rámci níž budou pánové rozptylovat pozornost postarší toaletářky (Lily Broberg) a přicházet na toalety mj. v nejrůznějších kostýmech, převlecích a profesích... (Willy Kufalt)
(viac)Recenzie (16)
„U pisoáru stál, hajzlbáby se bál.“ Z kodaňské banky jsem si odnesl 4 pytle hvězdiček. Loupež proběhla v rámci RETRO KINA uživatele Willy Kufalt, s nostalgií a humorem Dánům vlastním. Popravdě, poprve v životě jsem viděl někoho při vykrádání banky jódlovat. „Every time has it's heroes, Bonnie & Clyde, Al Capone, Billy the kid, Otto Leisner,“ zasnil se Velký šéf Artur. Do Julia Caesara mu chyběl mu už jen ten vavřínový věnec. Geniálně naplánovaná akce ovšem vyžaduje preciznost, disciplínu a hlavně nebojácnost tváří tvář drsné ostraze, čili bábě toaletářce. „Nikdy jsem se žen nebál... Až doteď.“ OKÉNKO KOSTYMÉRNY: [][] Kolik převleků a jaké použili? Viz nástěnka s pořadníkem. [][] Neshody ohledně kostýmu letce byly zažehnány, náhodný svědek loupeže včas oslepl a nečekaně inteligentní toaletářka, ve své společenské róbě docela šik baba, narazila na Arturovu předvídavost. Je čas slavit. ()
Ale božínku, to je tak krásně praštěné, fakt to nenatočili Frantíci? A toaletářka inu dáma s velkým D. ()
„Já znám chlápka, který na záchodcích přečetl celého Dostojevského!“ Ten Besnardův původní námět rafinované psychologické loupeže je prostě geniální, ústřední komická trojice Preben Kaas – Dirch Passer – Jørgen Ryg zde náramně sehraná a já si potvrdil, že tento nápaditý humor v podobě kostýmního divadélka na záchodcích s cílem prorazit zeď až do protihlého bankovního trezoru na mě pořád báječně zabírá... a směju se i ocitám se v napětí, neboť tohle zpracování se rovněž nádherně vydařilo, včetně hezkých posunů některých nápadů (i s živou hrou na housle a akordeon během hudebních čísel na veřejných záchodcích!!). Původně jsem pátou hvězdičku vyhradil jen pro Bliera staršího se Serraultem a Lefebvrem, kteří téměř stejný scénář sehráli už o dva roky dřív, nicméně dánskou verzi jsem si opakovaně vychutnal stejným dílem, stále víc se raduji i z téhle variace včetně nových drobných nápadů, oceňuji daleko svižněji pojatou poslední třetinu včetně dvojnásobně překvapivého a odlišného závěru i společnost se sympatičtější madam toaletářkou. :-) Vůbec se nedivím, že v rodné domovině je Alt på et bræt dodnes tak kultovní záležitostí, z níž si Dánové běžně sdílejí po facebooku nejednu legendární scénu. [90%] ()
Toto radšej rodine nepustím. Ešte by si mysleli, že tak dlho bývam na WC, lebo cez susednú stenu vykrádam trezor. Keď potom zistia, že si tam len čítam, budú sklamaní. V horšom prípade už začnú utrácať dopredu, ako tunajšia hajzelbaba, ktorá lupičov konfrontovala vo výstrednom kožuchu. A vyhrala tým súťaž o najnápadnejšieho z podozrivých. ()
Ale jo, zvládli to Dánové. Originál se mi sice líbil ještě o fous více, ale i tady jsem se dobře bavila skoro po celou dobu. Nechytala jsem se asi tak první čtvrthodinku, do té dali Dánové viditelně až příliš své invence a za moc to tedy nestálo, ovšem jak začali opisovat od Francouzů, tak už to na vtipné a veselé vlně jenom jelo. A dokonce se jim povedlo sem tam ty francouzské fórky ještě lépe okořenit. ()
To tedy bylo eldorádo! :-) Svižná estráda plná komických, svízelných, a komicky svízelných situací, netradičních momentů, gagů, překvapení..., klokotající v podstatě od začátku do konce. Tři perfektně sehraní, legrační kámoši - zlodějíčci (a fakt sympaťáci, jim prostě nešlo nefandit :-)) sršeli nápady, převleky (dudák a hipík mě fakt dostali :-)), a dokázali si poradit doslova v každé situaci, která se (ať už méně, či vskutku více) vymkla kontrole. A to vše (nejen, ale hlavně) v neotřelém prostředí nádražních záchodků (nebojte, nic nechutného tam nebude, paní toaletářka je velmi pečlivá :-)). Špicovní byly i gagy mimo dění ústřední trojice (houslista preludující v kabince, knihomol, odlétnuvší paruka, strážný, co si musel odskočit snad každých deset minut, muzikanti, a tak bych mohla pokračovat). Ad toaletářka - očekávala jsem nějakou starou nepříjemnou jedubabu, co bude na všechny okolo dštít síru, ale byla to překvapivě velice sympatická, příjemná a milá dáma, co má navíc pod čepicí. ;-) A propos - netušila jsem, že má Jack Lemmon v Dánsku bráchu, co mu fušuje do řemesla. :-D /"Virtuální retro kino" Willyho Kufalta/ ()
Zdařilá dánská taškařice o tom, jak vyloupit banku a přitom do ní ani nevkročit.. Kladně hodnotím námět, zábavný a veselý způsob provedení, no a ústřední herecké trio - Passer, Ryg, Kaas - báječné, bezvadně jim to spolu klapalo, hezky se doplňovali.. U mě filmová spokojenost a úsměv na rtech.. Poděkování Willymu... ()
Francouzská komedie Krást se musí umět byla postavená na kouzelném nápadu loupeže bankovního trezoru z veřejných záchodků. O dva roky později se Dánové rozhodli natočit remake a je až s podivem, jak věrně se drží předlohy včetně kopírování skoro všech nápadů a gagů. Na jednu stranu je to určitě dobře, protože to, co na Alt på et bræt funguje, pochází z původního filmu, na druhou stranu veškeré pokusy o vlastní posun dopadly problematicky a působí v ději spíš nelogicky (záliba hlavních hrdinů v divadelním prostředí nakonec příliš využitá není a dvojice lupičů, kteří se inkognito objeví v Národním divadle jako falešní čističi oděvů, se ráda nechá poznat hvězdou souboru). Zatímco původní film si vystačil se zasazením crazy zápletky do běžné reality, dánská verze zbytečně tlačí na pilu a působí jako víc jako silvestrovská televizní groteska. Nejen používáním zvukových efektů u obrazových vtipů, ale především v tom, že své postavy ukazuje jako výstředníky pohybující se v bláznivých prostředích. Také herci jsou ve svých gestech a grimasách mnohem výraznější, než jejich francouzští kolegové, takže o úspěchu jejich plánu začnete hned od počátku pochybovat. K dobru určitě nelze dánským tvůrcům přičíst ani to, že francouzské autory námětu Claviera, Jugnota a Lhermitteho nepoctivě neuvedli v titulcích. Swingový soundtrack je povedený, ačkoliv hudební motiv je také ukrad..., tedy převzatý z ústřední melodie francouzské předlohy. P.S. Madam Svensonová je oproti Róze opravdu slabý odvar. ()
Myslím, že kvality této "zlodějské" komedie nejlépe dokládá skutečnost, že její nejvtipnější pasáž trvající zhruba půlhodinu (tj. 1/3 filmu) de facto variuje jediný motiv (okupace kabinky č. 3), aniž by se toto variování stalo únavným a aniž by navozovalo pocit tvůrčí bezradnosti. Jsem fakt velmi zvědav na francouzský originál (čeká ve frontě). Díky za tip Willymu Kufaltovi! 75 % ()
Francouzskou komedii Krást se musí umět mám hodně rád. Tento dánský remake se od ni moc neodchyluje, což je asi naplň remaku, ale nejspíš i důvod proč já remaky moc nemusím, i když někdy můžou být (jako v tomto případě) pro zajimavost dobré. Dánové dokázali k tomu, že hlavní hrdinové využijí k loupeži tak moc kostýmy a kde je vzali přidat vysvětlení, že mají divadelní talent, který chtějí využít a kostýmy si vezmou jako falešní čištiči. Jinak jsem rozdílů zaznamenal docela málo (možná si nepamatuji z původní verzi ty gagy s parukou a záměnou kumpána?), sem tam jsem si jenom všiml neznámého (voják?) nebo prohozeného kostýmu (Němec) či situace (svou bývalou lásku tentokrát pozná jiný hipík.) Pořád ale zůstává relativně zábavná a střelená záchodková podívaná se spoustou kostýmů, ale přijde mi, že prostě Francouzi měli pro tenhle typ zábavy v 70.-60. letech lepší timming a Dánové jsou trochu chcíplejší. Z (mě dosud samozřejmě naprosto neznámých) dánských komiků se mi nejvíce líbil Dirch Passera se svými komediálními velkými kulatými oči. Na něm bylo vidět, že si kostýmy užil (hlavně Skota) a dokonce bych ho neměl problém srovnat s Michelem Serraultem z původní verze. Bertnarda Bliera coby Velkého šéfa je už tak těžké překonat, u Prebena Kaase mi přišlo, že tu roli podal trochu jinak...lehce lidštěji a zranitelněji, ale na Bliera se tohle ufňukanější podání u mě nechytá. A souhlasím i s bloomem, že zdejší relativně sympatická hajzl bába nemá na protivnou Rósu originalu. Zatímco u první verze mi možná někdy přišlo snad jen závěrečné odhalení hajzlbáby navíc, tak zde se mi zdál jenom konec možná o malinko lepší a takový veselejší v přátelském vysmatém duchu po vyzrání nad hajzlbábu a záslouženém úspěchu. Tak to má být... ()
Je mi líto, ale není to zrovna můj styl humoru. Zpočátku jsem vůbec nechápal, v čem to má být vtipné, ale pak se děj přesunul na veřejné toalety, kde se (naštěstí) odehrává většina filmu a navzdory tomu, že by se lokací dal čekat hlavně fekální humor, tak tu naštěstí žádný není a je to spíš lehce absurdní, kostýmní komedie plná funkčních nápadů. Funkčních samozřejmě v rámci žánru, hledat v tom logiku je už z podstaty pitomost, protože takhle by to tohle trio rozhodně nikdy nezvládlo. Celá prostřední část mě tedy bavila a popravdě i pak další scény (třeba na nádraží), jenže když už jsem si myslel, že jsem konečně v tom, přišel zbytečný "epilogový" závěr s událostmi po loupeži, který na mě působil jako zbytečné prodlužování děje, které nepřineslo ani nové povedené vtipné scény, ani žádný zajímavý zvrat. Vlastně tahle část celá skončí na stejném bodu, kde začala. Přitom to mělo na víc, mohlo to tak získat nový rozměr nebo spoustu prvků vypointovat, ale žel se nestalo. Takže to na čtyři hvězdy nevidím a ačkoli to stále vnímám jako mírný nadprůměr, víc jak silně tři opravdu nedám. Silné 3* ()
„Nic neviděla nic neslyšela, tomu říkám výkon….“ Co mají společného pošťák, námořník, vandrující Tyrolák, skotský dudák, tlustý mnich i rybář? Tři zlodějíčkové v roztodivných převlecích mě bavili. Vyloupit banku z toalety veřejných záchodků to se jen tak nevidí. Závěrečné přechytračení mazané hajzl báby bylo krásnou třešničkou na dortu. ()
Prvých 15 minút som nechápala, čo je na tejto komédii smiešne, ale potom to chlapci rozbehli a smiechom som rušila manžela a možno aj susedov. Trojica kamarátov - zlodejov a pani toaletárka boli vynikajúci a páčilo sa mi to viac, ako francúzsky originál. ()
Velice milé pohlazení od roztomilé komedie. A nakonec jsem jim fandila aby loupež hravě zvládli. ()
Pohodová komedie. Spíše úsměvná, nežli třesknutě vtipná. Za mě však o fous lepší než francouzský originál, kde podobnost v ději i fórech je skoro 1:1, ale dánské trio mělo vtipnější ksichty. Slabší 4* pro Dány a 3* pro Francouze. ()
Traja vychytralí zlodejíčkovia sa rozhodnú zlepšiť si biednu finančnú situáciu prebúraním steny kabínky číslo tri na záchodoch kodaňskej hlavnej železničnej stanice susediacej s bankovým trezorom. Operácia je to náročná, hlavnou úlohou je nevyvolať podozrenie v svedomitej pani toaletárke, k čomu poslúžia herecké vlohy zúčastnených a obsiahla zásoba kostýmov. Film je od začiatku do konca jedna veľká smršť gagov, ústredná trojka je skvele zohratá, celé je to v mne sympatickom farebnom sedemdesiatkovom vizuále a nenarazil som na žiadne hluché miesta, ktoré by prerušovali zábavu. Plný počet. (Vďaka Willy Kufaltovi za zaradenie do premietania.) ()