Tmavomodrý svět

Poznal jsem i lidi, kterým se tenhle film nelíbil... Nepřítomnost osobního prožitku přece ještě není důvod ke kritice... COPAK VY JSTE DOKTORE JEŠTĚ NIKDY NEPOTKAL ŽENSKOU, KTERÁ BY VÁS ZBAVILA ROZUMU? Kdo prožil, ocení, kdo neprožil, ocení dvakrát. Jenom jedno bych poopravil. Na jedné anonci v kině jsem četl, že ve filmu taky uvidíme to, co hrdinům zchystaly dějiny. Tohle bohužel není pravda. Byl to vlastní národ :-/ Teda ty komentáře...já se divím vaší jistotě, se kterou tady tvrdíte, co chtěl Jan Svěrák udělat a co ne. To mu říkám pyšný komplex Sybily. (19.07.2002)

"Bédo, Bedřišku, už nebojujem, teď spinkáme, Němci taky hajají a nestřílejí. I Hitler spinká s Evou Braunovou." Občas mne nějaký ten dialog pobavil, chlapácké přátelství mne vždycky oslovovalo a letecký trénink na kolech s křidýlky byl vynikající, ale na druhou stranu mě uspávala spousta utahaných scén typu lekce angličtiny s Bedřichem Dead Manem. Já jsem zkrátka měl vždycky rád Svěráky, Hoblíky a Pilníky, ale jakmile se od srandy přesunuli k útokům na city a k politice, tak se mi aktivoval obranný mechanismus, který mi nedovolil pořádně si to hraní na vojáky užít. (15.01.2017)

Český Lev 4 : Režie, Kamera, Střih, Hudba + 8 nominací: Nejlepší film, Herec HR - Ondřej Vetchý, Herec VR - Kryštof Hádek, Herečka VR - Linda Rybová, Výprava, Kostýmy, Zvuk, Scénář + Diváci . . . . . . . . . Nejsilnější dojem jsem měl z kontrastu válečné "idilky" a reality komunistického lágru. A samozřejmě vynikající Oldřich Kaiser. (03.04.2003)

Nečeské, trochu smrdiace samoúčelnosťou a neskrývanými ambíciami o druhého plešouna na poličku. Že to amíkom sadlo a nominovali tomu úplne rozumiem, leto takto nejak si ja predstavujem akademicky korektný film. Na druhý stranu som to Svěrákovi zbaštil a aj keď film celkom rýchlo vyšumí, počas projekcie som sa nenudil. (06.07.2006)

Manipulace a hra na city mi přišly zcela v mezích snesitelnosti, nakonec doba, v níž se Tmavomodrý svět odehrává, mi hraje na city dost a dost sama o sobě, takže by mě spíš překvapil opak. Co mě překvapilo, bylo celkové utlumené vyznění snímku, který byl ve své podstatě komorním lidským příběhem, což není u válečných filmů právě zvykem, a snad i velikost prostoru věnovaného milostné linii, v níž to mému sluchu občas zaskřípalo. Ale ne proto, že by se mi nezdála uvěřitelná (daleko spíš proto, že míchání lásky a války mi nikdy moc nesedělo). Spousta z nás se přesvědčila, že láska dokáže být zákeřná a nevděčná bestie, která si přichází a odchází, jak se jí zachce, a při příchodu i odchodu dělá rámus a nepořádek. A že jsou chvíle, kdy všechny ty rozumné argumenty typu "to přece nesmím," "je to můj kamarád, to mu nemůžu provést" a "tohle nemůže dobře dopadnout" nemají nejmenší šanci, ať už si je opakujete sami nebo vás s jejich pomocí někdo v dobrém úmyslu chránit vás před následky seřvává. Byla jsem už v takové situaci seřvávající i seřvávanou a z výsledků vyplývá, že všechnu tu snahu by člověk raději měl vynaložit na věci, kde má větší šanci na úspěch - kupříkladu přesvědčování našich politiků, aby byli poctiví a pracovití. Láska nesouvisí s tím, jaký je o vás zájem, takže flankerovi.27 se omlouvám, ale to, že takhle může někdo těžko vyvádět kvůli jedné ženské, když má možnost vyřádit se jinde, pro mě není relevantní argument, ale spíš důkaz platnosti tvrzení, že podle sebe soudím tebe. Nechci tu poučovat, takže v téhle věci dodávám už jen to, že odedávna vyvádějí muži kvůli ženám a ženy kvůli mužům (a muži kvůli mužům a ženy kvůli ženám) psí kusy a okolí se nad tím může pohoršovat a nechápat, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Pořád mi zmíněné psí kusy připadají přijatelnější než ty, které vyvádějí některé režimy, neváhající perzekuovat lidi, jejichž zločinem bylo, že bojovali za svou zem. I kdybych nepokládala Tmavomodrý svět za dobrý film, patřilo by mu mé uznání za to, že neváhal promluvit o jedné velmi, velmi ostudné epizodě našich dějin. Ale jsem ráda, že ho mohu ocenit za to, že promlouval decentně a s půvabem, dojemně (mě ty smutné kokršpanělí oči dojaly a nestydím se za to), se skvělou původní i Ježkovou hudbou a s pomocí skvělých herců. Pokud bych měla někoho z nich vyzdvihnout, byl by to Oldřich Kaiser, protože v žádné ze svých rolí mě tak nedostal. S tím svým pohledem chlapa, který došel pěšky do pekla, prošel všemi jeho stupni a zase se vrátil zpátky, byl až nepříjemně přesvědčivý. (30.11.2007)