Tmavomodrý svět

„Co říkal?" - "Neco vo opicích.“ Jan Svěrák mal po trháku Kolja ťažký život. Že mal príbeh starého muža a ruského chlapčeka komerčný úspech, to by neprekážalo. Naopak. Lenže ten film mal niečo horšie – Oscara za najlepší neanglicky hovorený film. Pred Janom sa zrazu otvorili desiatky dvier a to ako doma, tak v zahraničí. Mohol režírovať Pravidlá muštárne alebo Čokoládu... ale všetky ponuky odmietol a zahrabal sa doma. Mohol robiť všetko, ale nakoniec nerobil nič. Až päť (!) rokov po Koljovi nakrútil nový film, Tmavomodrý svet. Pôvodne chcel robiť film komplet v angličtine, ale urobil ústupok a nakrútil klasický český film, ale s výrazným medzinárodným pozadím (scenár s presahom o univerzálnej vojenskej téme, masívna koprodukcia). V kaste sa mu okrem renomovaných českých hercov objavilo aj pár zahraničných. Čo o to, Dr. Clemens z Votrelca 3 je fajn, ale tváriť sa, že je to medzinárodná hviezda je proste troška trápne. Skutočný herecký koncert tu obstaráva snáď len Oldřich Kaiser. Svěrák sa snaží hrať na zahraničné veľkoprodukcie, ale s nedostatočným rozpočtom bol nakoniec rád, že dokázal dať dokopy aspoň nálet na vlak - scénu vyzerajúcu dobre, ale ak je TOTO najveľkolepejšia scéna vášho filmu, je to úsmevné. Zaujímavé je, že približne v rovnakom čase Michael Bay nakrútil relatívne podobný Pearl Harbor a Svěrák svojho času naznačoval, že práce na Bayovom veľkofilme sa začali až po tom, čo v Touchstone Pictures čítali Svěrákov scenár. Na Tmavomodrom svete sa relatívne negatívne podpísali aj ďalšie veci. Napr. to, že bol pod obrovským tlakom samého seba (dokážem sa dôstojne vyrovnať Koljovi?) i otca (po Koljovi sa medzi nimi začali rodiť problémy, ktoré vyvrcholili takmer umeleckým rozchodom, zaceliacim sa až VRATNÝMI FĽAŠAMI). Nakoniec bol ale Tmavomodrý svet pomerne úspechom a mne sa páčil už v kine. Je vážny, smutný, dospelý, kvalitne nakrútený a dobre obsadený. Svěrákovi sa nás na konci darí úspešne dojímať (dvojzmyselný rozhovor o cestách). Každopádne, moja šálka kávy to nie je. Kino Považan 2001 (01.01.2005)

Manipulace a hra na city mi přišly zcela v mezích snesitelnosti, nakonec doba, v níž se Tmavomodrý svět odehrává, mi hraje na city dost a dost sama o sobě, takže by mě spíš překvapil opak. Co mě překvapilo, bylo celkové utlumené vyznění snímku, který byl ve své podstatě komorním lidským příběhem, což není u válečných filmů právě zvykem, a snad i velikost prostoru věnovaného milostné linii, v níž to mému sluchu občas zaskřípalo. Ale ne proto, že by se mi nezdála uvěřitelná (daleko spíš proto, že míchání lásky a války mi nikdy moc nesedělo). Spousta z nás se přesvědčila, že láska dokáže být zákeřná a nevděčná bestie, která si přichází a odchází, jak se jí zachce, a při příchodu i odchodu dělá rámus a nepořádek. A že jsou chvíle, kdy všechny ty rozumné argumenty typu "to přece nesmím," "je to můj kamarád, to mu nemůžu provést" a "tohle nemůže dobře dopadnout" nemají nejmenší šanci, ať už si je opakujete sami nebo vás s jejich pomocí někdo v dobrém úmyslu chránit vás před následky seřvává. Byla jsem už v takové situaci seřvávající i seřvávanou a z výsledků vyplývá, že všechnu tu snahu by člověk raději měl vynaložit na věci, kde má větší šanci na úspěch - kupříkladu přesvědčování našich politiků, aby byli poctiví a pracovití. Láska nesouvisí s tím, jaký je o vás zájem, takže flankerovi.27 se omlouvám, ale to, že takhle může někdo těžko vyvádět kvůli jedné ženské, když má možnost vyřádit se jinde, pro mě není relevantní argument, ale spíš důkaz platnosti tvrzení, že podle sebe soudím tebe. Nechci tu poučovat, takže v téhle věci dodávám už jen to, že odedávna vyvádějí muži kvůli ženám a ženy kvůli mužům (a muži kvůli mužům a ženy kvůli ženám) psí kusy a okolí se nad tím může pohoršovat a nechápat, ale to je asi tak všechno, co může dělat. Pořád mi zmíněné psí kusy připadají přijatelnější než ty, které vyvádějí některé režimy, neváhající perzekuovat lidi, jejichž zločinem bylo, že bojovali za svou zem. I kdybych nepokládala Tmavomodrý svět za dobrý film, patřilo by mu mé uznání za to, že neváhal promluvit o jedné velmi, velmi ostudné epizodě našich dějin. Ale jsem ráda, že ho mohu ocenit za to, že promlouval decentně a s půvabem, dojemně (mě ty smutné kokršpanělí oči dojaly a nestydím se za to), se skvělou původní i Ježkovou hudbou a s pomocí skvělých herců. Pokud bych měla někoho z nich vyzdvihnout, byl by to Oldřich Kaiser, protože v žádné ze svých rolí mě tak nedostal. S tím svým pohledem chlapa, který došel pěšky do pekla, prošel všemi jeho stupni a zase se vrátil zpátky, byl až nepříjemně přesvědčivý. (30.11.2007)

Kdo chce velkolepou akci, líbivou romantiku, nákladnou výpravu, pustí si Pearl Harbor. Pro milovníky komornějších filmů, menších nezávislých tvůrců a hlavně výtečně dobového českého feelingu, ten si pustí Tmavomodrý svět a nebude zklamán. Zřejmě největší tuzemský film, který proti západnímu bratrovi působí jako chudý příbuzný, ale v rámci naší tvorby se Svěráci sakra pochlapili a za to klobouk dolů. Vetchý je vynikající. (19.07.2014)

Tak jo, po 8 letech jsem se konečně podívala na DVD, po x reprízách v televizi a na plátně ... a definitivně říkám, že tenhle film mám ráda a že zraje jako víno :) A nic tam není špatně. Navíc zajímavý bonus pro fandy BBC Narnie, jako WAAF Jane se tu objevila Sophie Wilcox a to mi taky udělalo velkou radost. (17.02.2009)

Ano, je to velký film. Ano, je o vážných věcech. Ano, udělal na mě hluboký dojem. Ale ten byl během pár dní pryč a já si z ničeho nic uvědomil, že to zas tak geniální a hluboké nebylo... a po televizní premiéře jsem už viděl jen ta slabší místa, sentiment a patos... jednotlivé scény jsou perfektní, ale spojené v celek sa mi privela nepozdávají, neptejte se proč... (26.03.2003)