A Quiet Week in the House
VOD (1)
Obsahy(2)
Surrealistický kalendář podle Jana Švankmajera. Muž chvíli sleduje dům na samotě a posléze do něj vstoupí. Zůstane v předsíni a odtud každý den vyvrtá díru do dveří jednoho pokoje. Tou pak sleduje dění uvnitř. Sedmý den do děr vloží rozbušku se zápalnou šňůrou a spěšně odchází… Absurdní a surrealistická němá groteska – autorský film Jana Švankmajera z roku 1969. Název je parafrází Nerudovy povídky Týden v tichém domě. Jenže v případě surrealistického pojetí dům neobývají lidé, ale věci. (Česká televize)
(viac)Recenzie (45)
Uprostřed filmu mě to najednou trklo, symbolika obrazů za dveřmi vyplavala na povrch a pravděpodobně(snad, možná) jsem tak pochopil o čem to celé je. A je to mrazivé... ()
Zajímavé, jak chlapík vstane, celý den vrtá díru, pak do ní čučí a jde spát. Ještěže se mi můj všední den nezdá být tak krátký. Ze začátku to vypadalo poutavě, ale "hluché" vize byly opravdu nudné. ()
Surrealismus je občas nepochopitelný, ale dobře se vryje do paměti :) ()
Veľmi podarený experiment. Chlapík sa z taškou plnou náradia dostane do jedného domu a počas celého týždňa (každý jeden deň) z ručnou vŕtačkou spraví do steny dieru a z vedľajšej izby sleduje surrealistické scénky a pohyby všemožných nástrojov a predmetov. Každý deň si vyvŕta ďalšiu dieru do inej izby a sleduje čo sa tam deje. V posledný deň, v nedeľu, s hrôzou ujde. ()
Laskavá obhajoba imaginace a potměšilé rýpnutí do totality,aneb co se vymyká- zničit,zrušit,ututlat.(a pan Borovička,jako kombinace omšelého 007 a tragikomické české zarudlé inkvizice) ()
-2* Když už mám Švankmajera mezi mými oblíbenými režiséry, tak jsem si dal za úkol okomentovat zbytek z jeho tvorby. Začátek tohoto kraťasu byl slibný, ale po chvíli se zacyklí a dějou se stále stejné věci. Možná bych měl v tom hledat nějakou alegorii, navíc když se to natočilo rok po vpádu ruských vojsk, ale nenašel. Snad první Švankmajer, u kterého jsem se nudil a navíc nepřítomnost hudby není vůbec příjemná. Navíc ani (ne)pointa to nezachránila, takže může být rád, že jsem nešel se známkou ještě níž.[ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Asi chápu, co to chce říct, ale i tak mi to přišlo zbytečně dlouhé. Navíc Švankmajer má lepší filmy, jak po stránce příběhu, tak i po stránce animace. Úvod a začátek mi přišel skvělý, ale ten prostředek mě prostě neoslovil, byť chápu jeho smysl. 3* ()
Věcička tak radikální, že místy diváka fyzicky atakuje a ve snových pasážích si rozhodně nedělá hlavu s uvnímatelností scény, která hlavně ze začátku místy přechází až do čiré abstrakce – změti kmitajících barevných fleků. Paradoxně (ve zvukové stopě samé ruchy a titulní ticho) to u mě navozovalo hudební asociace – po pár záběrech mi přišlo, že bych se klidně mohl dívat na nějaký Waitsův klip a že by to bylo zajímavé spojení, o chvíli později se mi zas připomněli The Swans tím, jak mě na to blikání bolelo koukat a zároveň mě to fascinovalo. Poselství? Tak určitě, stačí mrknout na letopočet. ()
Znovu bych se na tento kousek určitě nepodíval. Největším handicapem tohoto týdne bylo právě to, že byl tichý. Audio deprivace na mě bohužel působila až příliš nudně. ()
Z mé strany nepochopené dílo. Neustálé opakování vyplněné nefunkční a nezapadající animací a nakonec podivná pointa... Na druhou stranu mě stále něco nutí o tom přemýšlet. ()
Hmm... ()
Copak to nevidíte? Jasná symbolika cenzury režimu :) Všechny surrealistické vize, kromě té s uschlou květinou mají nějakou spojitost se Sovětským svazem na věčné časy a jeho lidovým režimem. Ať už hřebíky z bonbónů Slavia na tlačítkách psacího stroje (není to nádherné vystižení metody cukru a biče?), pomletý jazyk v mlýnku na maso (ticho budeš) slepice nepuštěná za hranice utáhlé smyčky (a když, tak s peprným koncem) a ptáci nemohoucí vzlétnout kvůli vševidoucí a všeničící lampě (kdo asi). Uschlá květina je snad nějaký ekologický exkurz ;) A poslední scéna s drátem protnutým zápěstím ani komentář nepotřebuje. Samozřejmě, že se možná mýlím, ale takhle to vnímal já. K již zaplaťpánbůh mrtvé (rozuměj neaktivní) AngelAngie a jejím popcornovým komentářům už ani nemá smysl se vyjadřovat. Spolu s hrou s kameny nejslabší kousek jak neprotiproudové od takové rebelující kvaziprofesionálky.. ()
Tématicky podobný "Byt" mi sice přišel o trošičku zajímavější, ale i přesto tato surrealisticko-voyeurská odysea rozhodně stojí za vidění. ()
Stereotyp som v tých každodenných skečoch nevidel, iba ma otravovali, ale nedeľa bola skutočne výnimočná. Nielen tým, že sa začínala holením. ()
Jan trochu popřel principy animace, ani se mu nedivím, že ho z toho teď po letech trochu bolí žaludek. Dynamit.. dynamit... u-dě-lá... ()
Návrat muže, aby zaškrtnul poslední den v kalendáři je perfektní. Zbytek filmu působí až příliš abstraktně. *** Ve zkratce: 7 dní. Dům. Ticho a šelest. ()
jiste dneska ty animacky jsou slabsi technicky, ale obsahove je to zase pecka. ()
Zajímavě nudné pojetí týdne... Bohužel z mé strany ne úplně pochopeno... 6/10 ()
Když omotáme Grášovu nohu plenkou plnou sloního ejakulátu... ()