Wall Street

Základný rozdiel medzi Wall Street a Money Never Sleeps je v tom, že v roku 1987 bol Oliver Stone politicky angažovaným režisérom, kým v roku 2010 bol politickým aktivistom, ktorý vo voľnom čase nakrúca filmy. Totižto Wall Street má v prvom rade kvalitný príbeh, skvelé dialógy a aj vďaka určitému schematizmu dobrý spád. A excelentného Michaela Douglasa! (26.05.2013)

Mnozí uživatelé vyjadřují názor, že Stoneova Wall Street sžíravě a nekompromisně kritizuje kapitalismus jako takový. Dovolil bych si hrubě nesouhlasit. Film burze přiznává užitečnou funkci alokace kapitálu směrem k nejperspektivnějším projektům a firmám. "Drž se základů... prý mají nový lék... občas dobré věci potřebují svůj čas," říká Sheenovi jeho starý kolega, ztělesňující i starý přístup a ideály. Jde tedy o pomyslný souboj dvou filozofií investování. +++++ Ta první má čest, usiluje o dlouhodobé zisky, investuje tam, kde tuší zájem spotřebitelů a daňových poplatníků (nebo, ehm, vlády) o nabídku budoucích produktů a služeb. Ta druhá je posedlá rychlými zisky, v nichž dividendy hrají pramalou roli, důležité je využít krátkodobých výkyvů v ceně akcií. Levně koupit, draze prodat či levně koupit, vytunelovat a klidně zlikvidovat. Pokud mají takoví investoři (spekulanti v tom nejhorším slova smyslu) schopnost cenu akcií ovlivnit, tím lépe pro ně. Ten druhý přístup samozřejmě ztělesňuje Gekko. Gekko, kterému Stone přiznává vzdělání, charisma, nadané dítě, umělecký vkus, široký rozhled, fyzickou formu, nadšení pro novinky, sexappeal - všechno, všecičko Gekko má, jen soucit mu chybí. +++++ Filmem se motají ekonomická témata aktuální i po více než dvaceti letech. Insider trading - nezákonná praktika, kterou prý ale stejně všichni provozují, protože umožňuje získat větší zisky. Existuje dokonce hypotéza, že prakticky všichni mající dlouhodobě nadprůměrný zisk se jí oddávají. Oddělení vlastnictví od řízení - věc, kterou tentokrát kritizuje Gekko, ovšem proto, aby svého většinového vlastnictví využil k tunelování a "vyjebání" s malými akcionáři. Volatilita trhů. Hra s (ne)nulovým součtem. +++++ Stone si nepochybně jistou práci s nastudováním reálií dal. Zdá se mi, že ho to (zdánlivě) paradoxně v uměleckém výrazu svázalo. Rozhodl se jednoduchým příběhem o boji dobra se zlem, iluze s procitnutím svázat všechna témata do jednoho celku. Takových příběhů je dvanáct do tuctu. Zdá se mi, že chce vyprávět hlavně o Gekkovi, ale dává mu málo prostoru. Snad to má smysl v tom, že má větší šanci pomocí ostatních postav ukázat, čím Gekko není. Ten zůstává buď enigmou (ale film jej měl prozkoumat) nebo má strašlivě jednoduchý vnitřní život (ale to není zajímavé). Všechny postavy se mi jeví jako příliš modelové, sloužící k vyjádření politických názorů a apelů. Na to, že film vypráví "o lidech", je to málo. (25.10.2014)

V dobách vzniku snímku se s Ch. Sheenem dalo ještě spinkat. Zcela heterosexuálně musím uznat, že býval celkem fešák a nedivím se, že nejedné slečně stál za selhání imunity. Tento snímek pojednává o tom, jak se vlastně Ch. Sheen dostal ke kokainu. Okrajově pojednává i o světě, kde peníze nikdy nespí. Hlavní zápletkou je poté nelítostný souboj mezi touhou po penězích a svým vlastním svědomím. Přiznám se, že mi chvíli trvalo se zorientovat ve všech těch pojmech. Dokonce si nejsem jistý, zda jsem se zorientoval správně. Každopádně, děj má potenciál zaujmout. A pokud vás náhodou nezaujme děj, tak vás zcela jistě zaujmou herecké výkony dvou ústředních postav. Zejména ze strany Douglase to byl takřka galakoncert. Nevadila mi ani delší stopáž. Celkově pálím lepší 3 kusy. (20.03.2017)

Pohled do zákulusí "obchodování" (čti spekulování, podvádění, manipulování) a dalších nekalých praktik na newyorské Wall Street. Příběh je ve své podstatě nesmírně prostý, což je ještě okatější ve srovnání s pokračováním, ale i tak se zde na dvou hodinách rozehrává dost hutné drama. Oliver Stone, který se kromě režie podílel i na scénáři, zde dává divákům najevo i svůj názor na fungování naší demokracie, ale opět - mnohem více se rozjede až v pokračování. Neznalý divák jako já se také dozví něco málo o principu fungování burzy, ale i nadále je to svět, který mi zůstává naprosto cizí a vzdálený stovky světelných let. Hodně mě pobavil John C. McGinley, kterého mám zaškatulkovaného, coby doktora ze Scrubs, a tady kupodivu nikoho neléčí:) (26.09.2010)

Kdo chce moc, nemá nic (jiného v hlavě, než jak toho dosáhnout).. Dialogy se prakticky odehrávají jen ve dvou rovinách (termíny finančníků a moudra o penězích a životě), nicméně Stone vše kočíruje v adekvátním tempu, přiměřeně moralizujících mantinelech a hlavně přitažlivě i pro naprosté laiky. Pak zas až tak moc nepřekvapí, že výsledný efekt (kritické zamyšlení se ani ne tak obecně nad kapitalismem, ale spíše hamižností, cynismem a touze po rychlém výdělku) byl u někoho opačný a ještě navnadil, že hledat štěstí u neviditelné ruky kapitálového trhu, co jedny hladí po hlavičce, aby druhým vytáhla peníze z kapes a udeřila je do solaru, je docela atraktivní. Vždyť přece „Greed is Good“ a chudoba na cti tratí.. Nutno podotknout, že Douglas si roli archetypu finančního predátora, co by ráno koupil vlastní matku za 18, večer ji prodal za 19,5 a ještě jí řekl, jak ji má rád, snad užíval víc, než sendvič mezi Sharon a sekáčkem na led.. (22.11.2013)