Kapitál

"MONEY IS THE MASTER." -------- Prachy, prachy, prachy. Zákulisný pohľad do sveta veľkých peňazí, bánk a finančnej vypočítavej elity a takisto aj sonda do peňažného dobrodružstva "moderného Robina Hooda," to všetko je Le Capital. Finančné filmy mám veľmi rád a aj keď sa môže zdať, že Margin Call má navrch, nie je to úplne tak. Kapitál exceluje v spracovaní, motívoch, pričom MC hrá hlavne na čas a napätie. S dvojicou Wall Street filmov to snáď netreba ani porovnávať, tie sú iný level. Navyše ďalší film, ktorý potvrdzuje, že vagíny sú nebezpečné. Stay away. Stay awake. (30.03.2017)

Kapitál není film, který by chtěl objektivně ukázat, jak to zřejmě chodí ve vysokých kapitalistických kruzích. Tohle je film, který chce diváky přesvědčit, jak jsou ony kapitalistické kruhy povrchní, nudné a zoufale prázdné. Bohužel to se dá říct hlavně o filmu Kapitál. Hodně se mluví, buď francouzsky a dost křečovitou angličtinou. Všichni však převážně mluví o penězích. Někteří je rozhazují, jiným na nich nezáleží, což dávají najevo, někteří o ně přijdou, jiní je přijímají jako úplatky. Postavy jsou povrchní a stereotypní, zkažené figurky vysoké společnosti, tak se režisérovi do příběhu hodí. Kladné postavy poznáme hned: jsou vykresleny naivně a idealisticky a pokládají ty správné otázky, a to takové, které by měly peněžním magnátům nahlodat svědomí nebo jim ukázat, co je v životě důležité. Záporné postavy jsou sobecké, žijí čistě konzumním životem nebo podvádějí - samozřejmě si zaslouží naše pohrdání. Bohužel ve filmu není žádná postava, která by aspoň trochu vzbuzovala sympatie. Možná intriky a utajené operace, tak jak je film vykresluje, v bankovním světě existují, bohužel příběh, kde je dobro a zlo odděleno tlustou čárou a všechno je černobílé, dojem shazují a ubírají mu na uvěřitelnosti. Kapitál je sterilní film o penězích, bankách, ale hlavně o režisérově levicovém pohledu. (06.12.2013)

Jerguš Lapin nebo Jánošík, moc jich stejně nebylo. Zato těch, co chudým berou a bohatým dávají, bylo a je asi bezpočet. Ale nemluvme o chudých, ti se vždycky nějak protlučou. Mluvme o běžných daňových poplatnících, kteří financují nejen existenci chudých, ale také téměř všechny vládní projekty, včetně sanace bank a podobných korporací. Ani nemluvme o bohatých, mluvme o těch, pro něž jsou peníze cestou k respektu, který je cestou k penězům, které jsou cestou k respektu atd. atd. - zkrátka o bludném kruhu, kterému se také říká začarovaný. Peníze a respekt jsou hlavní složky jejich hry na život s názvem "Le luxe est un driot (Luxus je právo"). Film má samozřejmě i druhou stranu mince - viz Marigold. (09.04.2014)

"Francouzsky povrchní a drzé, s důrazem na to, co je vidět." Slovami, ktoré zaznejú v poslednej tretine z úst Gabriela Byrnea by sa dal tento film celkom dobre charakterizovať. Ako inak predsa môže vyznieť film o peniazoch, ako povrchne a drzo? Alebo ešte lepšie, ako inak môžu vyznieť postavy a kostra príbehu? Tam, kde J.C. Chandor prezentuje akvárium plné hladných žralokov a malých rýb s nepokojnou hladinou, a kde nás Martin Scorsese vpúšťa do pravej kapitalistickej divočiny, v ktorej vládne zákon džungle si oscarový Costa-Gavras volí zlatú strednú cestu, ktorou minimalizuje riziko diváckeho a kritického neúspechu. Scenár na základe knihy zo začiatku mierne skratkovito vrhá diváka in medias res, následne však už nádherne rozbieha krátky príbeh strmhlavého vzostupu ambiciózneho, energického, arogantného Tourneuilla (v podaní stále rovnako šarmantného a herecky precízneho Gada Elmaleha - posielam pozdrav), ktorý v zápätí drží v rukách oťaže poprednej európskej banky a závisia od neho životy a kariéry desaťtisícov zamestnancov po celom svete. Štruktúra je jasná, máme tu jedného centrálneho hrdinu, ktorý rany prijíma aj rozdáva ako na bežiacom páse, vzpiera sa konkurencii, Američanom, pochybným obchodom a partnerom, ale aj nevraživým kolegom, ktorí ho chcú čo najskôr vidieť rovnako bleskovo padnúť. Aby toho nebolo málo, prísne nalajnovaný scenár mu do cesty nastrčí zvodný Púštny kvet a Marc je miestami skutočne v koncoch. Nebol by to však on, aby sa nepozbieral a všetkým nevytrel zrak. Záver je trochu idealistický, na druhú stranu nečakaný a to je jeho najväčšia devíza. Zároveň, keďže film sám o sebe je pomerne priamočiary, komplikuje divácky zážitok navodením dojmu vysokej inteligencie (a zároveň sa snaží presvedčiť diváka, že keď film pozorne sleduje a baví ho, je inteligentný aj on) používaním odborných finančníckych termínov, operácií a machinácií, čo by som mu normálne mal za zlé, ale tu to síce trochu nevďačne, avšak predsa len funguje. Príbeh je síce skutočne prostý, až temer naivný, ale ja to Elmalehovým ironickým poznámkam na kameru v štýle spaceyovského Franka Underwooda, tradične výbornému Byrneovi a krásnej Liye rád odpustím. Medzi filmy roka ho však z týchto dôvodov nezaradím. 75% (06.04.2014)

Začátek nabral slušně na síle, kterou velmi rychle ztrácel. Od půlky filmu jsem se začala dost nudit, protože šlo pořád dokola o to stejné. Ke konci se film jen doplazil a nějak ho teda uzavřel. Měla bych rovněž malou připomínku k zařazení filmu do kategorie "drama" a hned pod tím v obsahu se píše "thriller". Asi byste si to měli ujasnit ;). S Vlkem z Wallstreet se to nedá srovnat. Ten měl všechno, co tady scházelo. (10.04.2014)