Svet valčíkov

"Tančí krásně?" - "Kdo?" - "Dívka, kterou milujete." - "Ano. Překrásně." - "Ta, s kterou jste zasnoubený. Kterou si vezmete." - "Tak to nevím." Swing Time je asi můj vůbec nejoblíbenější film s duem Astaire–Rogersová. Skvělý tanec je samozřejmostí, ale tady není nouze ani o vtip. A je to asi jediný případ, kdy Rogersová usiluje o Astaira (a ne naopak). (16.02.2009)

Keď hrajú a rozprávajú Astaire s Rogersovou tak je to podstatne slabšie, ako keď tancujú. Takže o zábavu mimo tanca sa stará staršia generácia, ktorej to ide omnoho lepšie. Niektoré scény sú tak trochu vycucané z prstu a herci akoby nevedeli, ako ich zahrať. Našťastie vždy príde nejaká super pieseň, alebo sa plynule prejde z kroku do tanca. Škoda, že si viac scenárista nedal záležať aj na príbehu, možno trochu viac drámy by mu neuškodilo. Dve piesne si budem občas púšťať na youtube (dúfam, že tam sú) a asi nemusím spomínať, ktoré to budú. Trochu iný typ muzikálu, ako obľúbené backstage so záverečným dychberúcim vystúpením, Swing time je o niečo komornejší a viac sústredený na ústredný pár. (25.07.2014)

V přímé konfrontaci s o tři roky staršími Zlatokopkami z roku 1933 to u mě Swing Time letos v Hradišti projel po všech stránkách – táákhle fousatej humor, herectví i chatrná zápletka slouží jen jako nezbytná výplň mezi staticky snímanými (protože prý „buď bude tančit kamera, nebo já“) Astairovými tanečními exhibicemi, které sice umí vzít dech, ale mistr se je ani neobtěžuje trochu vygradovat – největší šťávu a lehkost má hned první číslo. Diváci Stardance nechť si hvězdičku přidají. (02.09.2018)

Po řadě pokusů, jak nalézt ideální filmovou podobu muzikálu je Svět valčíků přímo vzorným prototypem, jak na to. Fred Astaire není jen skvělý tanečník a zpěvák, ale má perfektní komediální timing a ještě k tomu nezaměnitelný baby face. Ginger ho pak doplňuje svým charismatem, krásou a ladnými tanečními kroky. Dvojice přihrávačů je pak více než příjemným doplňkem. (22.09.2010)

Dej stojí na hlinených nohách - hlavného hrdinu odvedie spred vstupu do manželstva scenárista tým, že mu parťáci v katalóge žartíkom ukážu, že jeho nohavice sú už nemoderné. On ten istý žartík použije neskôr a, čuduj sa svete, tiež to zaberie. Takú trapošinu by som veru 2x nepoužil. Lucky zarába v NY peniaze ako gambler, tatko vyhráva "orchestre" tým, že vyhráva v kartách v štýle či hre "vyššia berie". A našťastie pre film v novom meste narazí na peknú kočku. Na muzikál sa tu veľa nespieva, ale zato tancuje a že to stojí za pozretie má na svedomí impozantná dvojka Astaire & Rogers, ktorí vypiplali choreografiu do detailov a potešili oko aj pekným kostýmom. (29.09.2020)