Sugarlandský expres

Ani jsem netušila, že je to vlastně Spielbergův první celovečerní film. Je mi docela líto, že se u těhle menších filmů nezdržel déle. Po Čelistech už holt asi nebylo návratu. Tak jako tak je Sugurlandský expres velmi dobrý film o lidské povaze a zničující síle zbraní. U Američanů to o těch zbraních navíc platí dvojnásob. Goldie Hawn byla skvělá. A konec celého příběhu mě skoro dojal. (25.03.2012)

Ani na skutočný príbeh ma to neprekvapilo. Hysterický a nesympatický výkon Goldie Hawn v nudnom road movie, kde sa takmer nič nestane a má navyše predvídateľný záver. Nebola to ani solídna policajná naháňačka a ak tam už šlo o dieťa, pre diváka nepresvedčivé, prečo by ho mala dostať práve takáto matka. (25.10.2016)

Po stopách Goldie Hawn tentokrát na začátek Spielbergovy cesty. Problémem u mě nebyl ani taky děsný dabing (už třetí v pořadí, proboha!) s Lucií Svobodovou a Bohdanem Tůmou, jako spíš, že tenhle film je děsná blbost. Utahaná road movie, kde je stejně už na začátku jasné, že se bude vzpomínat na Bonnie a Clyde. (15.09.2011)

Film je spickove natocenej, a proti Spielbergove rezii nemuzu rict ani slovo. Stejne tak po herecke strance je vse ok. Ovsem...pribeh malo uveritelny a prilis americky, a to je zadrhel. Navic mam problem s tim, kdyz se postavy chovaji jako kreteni. At uz umyslne nebo vrozene... Celkem tedy slabsi prumer za 3-. P.S.: navic jeste cz dabing... :-( Pozitivem je pak mnoztvi paradnich sedmdesatkovych aut vseho druhu. (05.07.2013)

Jakkoli už předtím Spielberg natočil několik rozsáhlých televizních projektů (natočil Duel; víceméně vytvořil postavu poručíka Columba), jeho celevečerní debut je až Sugarlandský expres, ve kterém vypráví podle skutečné události příběh mladého manželského páru, který v cestě za svým dítětem nešťastnou shodou okolností unese stejně starého policistu Maxwella Slidea. Státem odebrané dítě, které teď „patří“ pěstounům v Sugarlandu, od nichž chce pár milovaného syna získat zase zpět, je ale jen MacGuffinem vyprávění... Klíčový je motiv dětství/dospělosti u samotných „dospělých“ postav a dítě je jako v mnoha Spielbergových filmech jen impulz, nikoli hlavní téma. ___ Film konstruuje několik možných pohledů na celou událost. 1) Pohled tří mladých lidí v autě, kteří postupně více a více relativizují vztah únosci/unesený. 2) Pohled policejního kapitána Tannera, který je jim v patách a jako jediný si uvědomuje absurditu situace, když dospělí pořádají hon na děti, které dělají absurdní věci, aby získaly vlastní dítě. 3) Naprosto nevstřícný a skytě hysterický pohled majetnických pěstounů, které ani na okamžik nenapadne uvažovat, že pro mladý pár je touha po rodině a znovuzískání svého potomka naprosto přirozená (nehledě na prostředky). 4) Pohled americké veřejnosti, která pár až na několik militaristických psychopatů obdivuje, protože udělat cokoli pro udržení vlastní rodiny je přece tak americké a ušlechtilé. ___ Sugarlandský expres tak není i přes svůj žánr road-movie film o pohybu, protože samotný proces cesty jen poskytuje množství času pro postupné rozvíjení rovin jednotlivých pohledů. Přibývající množství policejních aut jedoucích v závěsu za hrdiny jen podtrhuje nepatřičnost situace... Klíčový je samozřejmě vývoj vztahu mezi ústředními třemi hrdiny v autě, když se ze Slidea stává další účastník úžasného dobrodružství s nesmyslným cílem. Slideův pohled je nejbližší divákovu, je nucen přehodnocovat postoje, snažit se chápat nesmyslné chování páru, ale i přes všechno opojení mediální popularitou a romantičností situace si uvědomuje, že Clovis s Lou Jean nakonec nemohou dosáhnout svého. ___ V Sugarlandském expresu je už vidět Spielbergova schopnost zprostředkovat vývoj soukromých vztahů jako fascinující dobrodružství, což později rozvine ve většině svých dalších snímků. Skoro každý jeho film o posunech v rodinných pozicích, přerodů dětských dospělých do skutečných dospělých (k čemuž jim často dopomůže kontakt s dítětem), o problematičnosti systému a v rámci možností nevinnosti jedinců (Tanner stojí na dvou pozicích – soukromá osoba a policejní důstojník, ale musí jednat v souladu s povinností) i o hořkosladkých koncích (Spielbergovy filmy většinou neposkytují modelové happyendy, každé štěstí je vykoupeno bolestí a ztrátou). (30.07.2007)