Dobyvatelia stratenej archy

Dvě scény (byť by se našla řada dalších), které považuju za zásadní pro docenění "Dobyvatelů ztracené archy", jsou sekvence s letadlem a s ponorkou. První z nich je mastercalass v konstruování akce v prostoru a vyprávění ve smyslu vrstvení informací a detailů, které budou následně zužitkovány pro dramatický efekt a kauzální vývoj scény. Navíc i tato sekvence dokládá herecké přednosti Harrisona Forda, respektive to, jak dokáže prodávat své charisma a současně umocnit komickou podstatu scény svou mimikou a řečí těla. Druhá sekvence mi přijde esenciální pro pochopení celé série jonesovek a jejich sebevědomé práce s brakem. Dělí totiž diváky na dva tábory. Jedni budou zcela nesmyslně řešit, jak se mohl Indy dostat na ostrov s ponorkou. Druzí si užijí genialitu zdejší střihové elipsy, spočívající právě v tom, že na onu otázku vůbec neodpovídá, protože prostě nemusí. V návaznosti na to pak o několik dílů dále první skupina diváků bude ofrflávat scénu s lednicí či přítomnost mimozemšťanů (byť jim nevadí biblické nadpřirozeno prvního a třetího dílu), zatímco protilehlý tábor je ocení jako další projevy toho, jak tvůrci ctí kořeny ságy v brakových filmových seriálech a jejich přímočaré logice a pokleslých elementech. (14.07.2022)

Film, který navždy změnil dobrodružný žánr a dodal mu právě v tomto prvním dílu víc tajemna než kdy měl. Přesto mám i po mnoha a mnoha projekcích problém s jeho střídmým tempem a do skupiny několika desítek nejlepších filmů historie ho nikdy nezařadím. Ne snad, že by Fordova hvězda nezářila jako nikdy předtím, ale jak Dobyvatelé, tak pozdější Chrám zkázy budou v mých očích vždy hlavně zahřívací kola k Poslední křížové výpravě. Což nic nemění na tom, že je Indy jedním z nejcharizmatičtějších a nejsympatičtějších filmových hrdinů. (30.04.2006)

Dodnes si pamatuji ten osudný den, kdy se mé cesty poprvé zkřížili s Indym. V necelých sedmi letech na škole v přírodě to bylo. Panovalo deštivé odpoledne a nebyly tedy žádné venkovní aktivity. Aby měli učitelé pokoj, tak se hordě děcek pustilo video. Akorát, že nebylo po ruce nic animovaného (vlna hmatatelného zklamání mezi námi prcky) a tak nezbylo než nám pustit něco hraného z ohrané kazety. Nejdřív se nějaký film rozběhl, ale byl záhy zastaven (největší záhada mého života; co to jen mohlo být?). Kazeta byla přetočena do své druhé půlky. Následně nám učitelský sbor pustil cosi s nějakým pánem v klobouku. Navíc divně nadabované jedním dospělákem, kterému nebylo moc rozumět. Nejdříve jsem byl strašně zklamán, ale pak se vyvalila koule, rozezněl se hlavní motiv a... A již nikdy nic nebylo jako dříve. Potkal jsem největší lásku svého života (manželka odpustí). Tento filmový zážitek byl v mých očích překonán jediným snímkem; a ne, Výprava to není. Druhý den po projekci bylo už sice krásně, ale za pískotu v rytmu hlavní melodie jsme si vydupali puštění druhého dílu. Reakce u scény s polévkou byly... Ne, to už je jiný příběh. (20.08.2006)

Veleúspěšná série o Indianu Jonesovi je snad všeobecně známá a nemá cenu tady dlouze rozebírat, co je na ní úžasného. Faktem zůstává, že tento první díl nasadil laťku opravdu hodně vysoko, takže i po dalších dvou pokračováních dosud nebyla překonána. Nyní se na nás chystá IJ4 a jsem zvědav, zda se bude laťka posouvat na vyšší metu. Z tohoto prvního dílu zcela jistě stojí některé scény za zapamatování, ale než abych je tady vyjmenovával, tak radši každému doporučím, ať si to půjčí a podívá se sám. (10.06.2003)

Tak tohle je začátek podívané, která se stala nesmrtelnou a zároveň vytvořila postavu archeolog-dobrodruh (potažmo archeolog=dobrodruh), což sice téměř absolutně neplatí, ale tomuto filmu to rád odpustím (jako student archeologie). Když spojíte režiséra, který (naštěstí) nevyrostl z dětských plenek a má stále chuť si hrát na kovboje a indiány a který naštěstí bere laciná šestáková dobrodružství tak, jak se brát mají, připojíte skladatele, který je na stejné vlně a výrazného herce s výrazným designem a charakteristickými atributy (bič, klobouk apod.), vzn. Indiana Jones a skvělá podívaná. Tenhle film má feeling, který se snaží napodobit novodobé patlance (Sahara, Lovci pokladů, atd.), ale dle mého je už nenapodobitelný a nepřekonatelný v tomto žánru. Obdivuji nenapodobitelnou lehkost, s jakou je hledání archy vykresleno. Bravo. (19.04.2006)