Meky

Oproti jiným dokumentům, které často vznikají z důvodu životního jubilea nebo naopak úmrtí známé osobnosti, vznikl tenhle film v podstatě náhodou. Když režisér Šafránek hledal hudbu do svého předchozího snímku, oslovil Miroslava Žbirku a v podstatě tak objevil jeho tvorbu (čemuž se ani nechce věřit, vzhledem k tomu, že Šafránek vyrůstal v 80. letech, kdy byl Žbirka na vrcholu kariéry). Portrét jednoho z nejznámějších slovenských hudebníků sestává z velkého množství archivních záběrů, které doplňují nově natočené Mekyho výpovědi. Obrazů ze současnosti bohužel není mnoho a většina z nich se odehrává u zpěváka v domě nebo na zahradě. O jeho kariéře promluví také několik současných nebo bývalých spolupracovníků, hodně ovšem zamrzí fakt, že se v dokumentu neobjeví Marika Gombitová. Režisér se zpěvákem sice na besedě po promítání svorně tvrdili, že jsou s Marikou v častém kontaktu, její neúčast na projektu ale působí přinejmenším zvláštně. V souvislosti s tímto nedostatkem musím zmínit také trochu slabší informační hodnotu celého filmu. Pokud neznáte postavu a osud Mariky Gombitové, z dokumentu se o něm nic nedozvíte. Cílovou skupinou jsou zcela jednoznačně diváci středního věku, kteří zažili dobu, o které snímek vypráví, a kteří se orientují v historii československé populární hudby. Sama tedy tyto parametry nesplňuji, na druhou stranu ale nějaké vědomosti o naší populární kultuře mám a znám i několik Žbirkových písní. Film byl relativně svižný, nenudil a třeba hned jedna z prvních scén (zpěv slavné písně Atlantida nastříhaný z archivních i současnějších záběrů) mi způsobila příjemné mrazení. P. S. Čtvrtou hvězdičku jsem v podstatě vytlačila za ty dva roztomilé kavalíry, přiznám se bez mučení. (21.07.2020)

Umenie k sebe vždy ťahalo pošukov, magorov, bláznov, polobláznov a čudákov. Ale aj talentovaných a prekvapivo skromných, pokorných, civilných ľudí, ktorí paradoxne čím boli slávnejší, tým sa na menej hrali, proste boli sami sebou. A taký bol aj Meky. Ono je zaujímavé, že sa z tohto dokumentu vlastne ani veľa nedozviete. Vlastne premýšľam, či to vôbec je dokument, alebo niečo iné. Beztak trvá krátko (80 minút s titulkami) a mnohé minúty z toho vypĺňajú pesničky alebo scény, v ktorých Meky skôr mlčí, než hovorí. Čo paradoxne vydá za viac slov, než keby mal 80 minút nonstop hovoriť. (28.12.2023)

Měl bych začít asi tím, že nejsem Mekyho fanoušek, neznám Mekyho život a téměř nenávidím slovenskou pop music :o). Ale odpuštěno. Po skouknutí tohodle dokumentu mu zkusím dát šanci a nějakou tu best offku si poslechnout. Páč tenhle chlapík to nebyl jen takovej "srágora" jako u nás Goťák a ostatní, tenhle si uměl vymejšlet vlastní songy, což bylo v tý době hodně nadčasový... Otázka je, esi ty písničky vydržím aspoň hodinu. Jasný, jeho největší hity zná uplně každej, sice nevím, co se tam zpívá, ale melodie je jasná. Svůj osobní názor na Mekyho se výrazně vylepšil, ale pochybuju, že se změní můj osobní na slovenskou music :o). RIP každopádně! (07.12.2021)

Zklamání jako sviňa a tu hodně slabou třetí hvězdu dávám jen za hudbu, které tu naštěstí není málo. Díky Bohu že tomu tak je, jinak je to totiž naprosto průměrně natočený a celkem nudný dokument. A to říkám jako někdo, kdo má Miro Žbirku fakt rád a považuje ho za jednoho z nejlepších zpěváků vůbec (viz. mých top 10 oblíbených skladatelů). Sice nemá bůhvíjak hluboké texty, ale mě osobně jde v hudbě hlavně o atmosféru a Miro Žbirka ji ve většině písniček tvoří skvělou a přesně takovou, jaká má být. Obecně můj hudební vkus je strašně divný, ale nebudu tím zbytečně zaplňovat komentář, každopádně na tenhle dokument jsem se dost těšil a plánoval jsem i, že na něj zajdu do kina. No, teď jsem rád, že jsem to neudělal, protože bych byl zklamaný ještě víc. Ono je to totiž strašně mdlé, nepůsobí to uceleně a vlastně to na přítomnost Žbriky sází natolik, že se to ani ničím jiným nesnaží zaujmout. Popravdě mi ten dokument přijde, jako by byl narychlo spíchnutý, bez nějakých emocí, bez nějaké snahy. Nejde do hloubky, jen zmíní pár věcí a tím končí (vlastně ani nemá pořádné zakončení). Přitom někdo takový Žbirka by si zasloužil pořádný dokument a ne tuhle nudu. Asi se moc opakuju, ale mě to fakt dost zklamalo. Vlastně nebýt samotného Žbirky, který zde působí velmi sympaticky a pohotově, nebýt nemalého množství skvělých písniček a zmínky o skladbě Do člna (akorát nechápu, proč tu nezazněla Prvá - zvlášť, když se tu o ní mluví... a 22 dní bych tu taky rád slyšel) a nebýt pár zajímavých informací a záběrů, tak je to katastrofa. Bohužel. Objektivně bych asi dal o hvězdu míň, protože to není dobrý dokument ani náhodou, spíš neskutečně průměrný, ale subjektivně hodně slabé 3* dám, z důvodů mnou již asi dvakrát uvedených. (14.02.2021)

Mekyho Žbirku mám hrozně rád. Vedle Karla Gotta jej považuji za velmi skromného člověka se smyslem pro humor. Pohodáře bez skandálů a navíc s celou řadou notoricky známých hitů. Těch taky ve filmu celá řada zazní. Vidíme množství archivních materiálů a vzpomínek. Pravdou je, že osobností v dokumentu mohlo být více, které by zavzpomínali, než jen členové jeho bývalých kapel. Stejně i například nehoda Mariky Gombitové či tragický osdu jeho bratra jsou události, kterých se filmaři mohli dotknout víc. (07.01.2021)