Godzilla, Mothra, King Ghidorah: Daikaidžú sókógeki

Asi 3 nejlepší Godzilla film, jen zase podotýkám ten cpanej humor at byl chtěný nechtěný byl hroznej a trapnej. Nicméně příběh byl poměrně zdařilý a kostýmy i efekty byly bez chyby, herci jako vždy strašně špatní vyhrabaní z koše. Film jsem si užíval stejně jako celou serii godzill kterou jsem o víkendu zkoukl, jediné co bych asi ještě vytkl je zbytečná zdlouhavost která film dost ubíjí a to v kecacích scénách kterých tu je více než dost. (28.10.2012)

Opět se změnil režisérský post, ovšem tentokrát vsadilo Toho na zkušeného režiséra. Kaneko měl na svém kontě do této chvíle již pěknou řádku filmů a tak si od něj hodně slibovali. Ti jenž viděli kupříkladu Gameru ví, o čem mluvím. Aby si diváci užili opravdové „orgie“, připravili si pro ně scénáristé pořádku porci akčních pasáží a především se tentokrát postaví Gojiře do cesty hned tři protivníci. Milovníci japonských monster filmů vědí, že rozhodně nemělo jít o žádná ořezávátka. Leč jakmile naběhly závěrečné titulky, nebyl jsem moc přesvědčený, zda se jim jejich záměr zcela povedlo zrealizovat. Přesto si troufám tvrdit, že tento díl je o třídu lepší, než jeho dva předchůdci.Jen s tím novým vzhledem Gojiry se stále nedokáži srovnat. Naštěstí se tentokrát zápletka točila i kolem ostatních monster, takže se to nakonec lehce vyvážilo (kvalita masek). Baragon vypadal pořád stejně nemotorně, jako když jsem jej viděl poprvé v Hondově filmu Furankenshutain tai chitei kaiju Baragon, jen s tím rozdílem, že tentokrát toho moc ze svého umění nepředvedl, takže se musíme spokojit s demolicí všeho, co se mu postaví do cesty. To samé se dá však říci i o zbylých dvou protivnících. Mosura rozhodně své pověsti čest neudělala vůbec, spíše tu byla jen do počtu (což mě zklamalo nejvíc, protože jí mám nejraději), takže zbyl jen fight s Kingu Gidora. Jenže i tady jsem narazil na to, že se tvůrci asi zapomněli podívat na předchozí filmy, kdo že to vlastně ten trojhlavý drak je. Gojira se však konečně odpoutala od svého nedobrovolného ochraňování Země, do kterého ji zhruba v polovině série pasovali scénáristé a konečně začala zase rozsévat hrůzu, bolest a smutek všude kolem sebe. Přestože se tu dá najít dost nedostatků a slabin, tak můžu konečně říct, že se zase u sledování Gojiry bavil. 70% (25.12.2014)

Nářez! Kam se na tohle hrabe Emmerich! Kombinace gumových příšer a moderních triků vytváří neodolatelně kouzelnou atmosféru. Proti Godzille tentokrát bojují potvory tři, což je jen dobře, protože poté, co se objeví, už budete jen zírat s otevřenou pusou. Škoda je snad jen pomalejšího rozjezdu, ale od zhruba 30. minuty je to jedna velká jízda. (27.08.2006)

Takaši Jamazaki, režisér obdivované Godzilly Minus One, uvádí GMK jako jeden ze svých nejoblíbenějších godzillích filmů, a tak není divu, že mezi oběma snímky najdeme více či méně okaté podobnosti. Už v GMK například Godzilla dokáže svým "atomovým dechem" vyvolat de facto jaderný výbuch s charakteristickým hřibovitým oblakem a závěrečná scéna je prakticky stejná. Film však také v letmých zmínkách tne do japonského militarismu a ne zrovna ideálního vyrovnání se s imperiální minulostí země. Režisér Šúsuke Kaneko se také vrací ke kořenům celé série, když Godzillu opět ztvárňuje nikoli jako antihrdinu, ale jako ztělesnění zla - tentokrát však takového, které nepřichází od nepřátel (jako atomová bomba), nýbrž vyrůstá z Japonska samého. Oproti mnoha jiným pozdějším godzilláckým filmům se také GMK snaží zdůrazňovat, že během zápasů trpí a umírají spousty nevinných lidí. Byť některé scény s nahodilými lidskými postavami jsou spíše černohumorné. _____ Propojení klasických "suitmation" technik s poněkud rudimentárními, nicméně střídmě a vhodně užitými, digitálními efekty, považuji za zdařilé. Jde prostě o odlišnou poetiku, než jakou se snaží ohromovat drahé a na realismus / plauzibilitu orientované hollywoodské blockbustery. (26.02.2024)

Asi nejpropracovanější destrukce. Tvůrci si poprvé v historii Godzilly dávají záležet, aby jejich "hrdina" nebořil jen anonymní papundeklové kulisy, poprvé je v téhle míře zdůrazňováno, že v těch domech jsou lidé. Což bere filmu kouzlo, protože destrukce poprvé působí fyzicky nepříjemně. Nevím, jestli to není u téhle béčkové série s velkými gumovými loutkami spíš poněkud rušivé. Rozhodně se ale na ty souboje dobře kouká - jsou jiné než doposud, víc využívají digitálních efektů - dost na béčkovou přetaženost, ale ne tolik na pálení očí. Škoda nataženosti a nudného nosného příběhu. (16.06.2014)