Excalibur

Tak jsem se konečně dostal i k této klasice. Vypráví artušovskou legendu zas trochu jinak, než ostatní filmy. Místy je to docela temné a je tam dost časových skoků. Magie tam taky moc nenajdeme. Film zobrazuje Artušův život a jeho vládnutí. Nejdřív musí spojit dohromady rozhádané království, a poté bojuje s vlastním synem. Bitvy jsou tady udělané hodně dobře. Najdeme tu i pár slavných jmen. Hodně povedený je i hudební motiv. Jen to mohlo být o něco kratší. "Najdi grál." (20.02.2022)

Velká nuda. Vyprávění je poněkud nesouvislé a v hovorových sekvencích nezáživné, akční scény jsou zase natočeny zmateně a divák se v nich jen ztěží orientuje. Naopak velkou pochvalu zaslouží velmi zdařilá fantasy atmosféra, nádherná hudba od Trevora Jonese a herecké obsazení, které vše hodně zachraňuje. Jinak tenhle slavný film je legendou asi jen pro ty, co na něm ujížděli už v 80. letech. Dnes už je to přeci jen dost vyšumělý pohár. (02.05.2013)

Nejlepší a nejkrásnější film na motivy legend o králi Artušovi, absolutní vrchol tvorby J.Boormana. Také jej režisér připravoval celých dlouhých deset let! Byť vznikla řada filmů o meči Excaliburu i o samotném Artušovi, žádný doposud tento fantasy opus nepřekonal. Příběh plný temnoty / země je rozdělena/, ale i světla / země a král jednou jsou - symbolika rozkvétajícího sadu/, krve i erotiky / těch sázek, zda-li to v brnění opravdu jde.../. Záměrná nadčasovost je ve výtvarné stránce - brnění rytířů jsou smyšlená, neodpovídají žádné historické době / a možná i ten kouřící rytíř byl záměr:)/. Příběh sleduje zejména boj dobra a zla, nikdy nekončící, boj starého /které odchází - staří bohové.../ s novým / zde křesťanství, nový bůh/. Čas zde proto nehraje roli a je zbytečné hledat historické souvisloti. Ostatně, Artuš byl Kelt, zřejmě, a žil v 6.století, tedy dávno před rytíři.... Excalibur patří mezi mé nejoblíbenější filmy. Viděl jsem ho v roce 1982 v pražském kinu Alfa a nevěřil vlastním očím. Nemaje tehdy video, viděl jsem poprvé ve filmu useknuté ruce s gejzírem krve, vyklovnuté oko, probodnutý bok / Lancelot/...( podezírám M.Gibsona, že zde našel inspiraci pro vynikající Statečné srdce). A to vše na širokoúhlém plátně 70mm. Fronty byly tak obrovské, že než jsme se dostali do sálu, byla úvodní bitva pryč. Nezbývalo, než se druhý den vypravit do kina znovu. Hudba, kamera, herci, vše dokonale sladěné. A zlověstně mihotavé zelené světlo na zbroji a zbraních dává celkovému obrazu nádech tajuplnosti a jakési tísně. Film tak skvělý, že popsat pár slovy jej nelze. Ovšem pro diváka odkojeného obrazovými smrštěmi typu: Zastav a nepřežiješ může být poněkud nudný....Takový divák ovšem asi nezvládne ani filmovou klasiku Bergmana, Tarkovského či československé nové vlny... (21.07.2010)

Fantasy jak má být. Pokud byste mocí mermo trvali na historické autenticitě, pak Excalibur můžete označit za bohapustou fikci, ve které není dobově věrné absolutně nic, ale Boorman učinil z legendy atmosferický špektákl, který si s tím hlavu neláme. Tenhle fantazijní rozlet se asi už jen těžko podaří překonat, byť je v některých chvílích docela směšný (soulož v brnění patří do zlatého fondu filmové erotiky :o))). Orffův hudební podkres je mocný, vizuální stylizace působivá, herecké výkony velice dobré a ten příběh... ten se asi nikdy neoposlouchá a neokouká. (09.06.2004)

Já tyhle osmdesátkové history/fantasy fláky prostě nedávám. A u Excaliburu jsem trpěla dvojnásob. Celý příběh byl klasický Artuš & Co., což by nebylo až tak strašné, kdyby se v tom filmu vlastně něco dělo. Nuda na entou. Herci jsou dřeva a Nigel Terry je snad nejhorší Arthur, jakého jsem viděla, nemá charismatu ani co by se za nehet vešlo. Scénář šustí papírem při každé replice. Výprava je kapitolou sama pro sebe. Rytíří v daném století očividně ve zbroji i spali, protože ve filmu ji na sobě mají v 9 z 10 scén. Excalibur byl zase očividně vyroben z hliníku vzhledem k tomu, že ho Arthur drží jako smeták. Nikdy víc a jdu si spravit chuť Králem Artušem. 1* za hudbu, druhá je za to, že jsem se na to vůbec dokázala dodívat. (28.12.2011)