Excalibur

„Dobro a zlo, jedno neexistuje bez druhého.“ – „Kde sa v mojej krajine vyskytuje zlo, Merlin?“ – „Vždy tam, kde ho čakáš najmenej, Artuš. Vždy tam, kde ho čakáš najmenej,“ Prvý raz som Excalibra videl ešte keď som chodil na základnú školu a bol som z neho brutálne sklamaný. TOTO má byť akčná dobrodružná fantasy? Odvtedy sa naše cesty nestretli. Až začiatkom roka 2010. To už som tušil, že je to zrejme film, na ktorý treba vek. Moje tušenie sa vyplnilo. Navyše, mal som skúsenosť aj s inými artušovskými filmami (Prvý rytier s Connerym, Merlin od Hallmarku, Kráľ Artuš od Bruckheimera, Monty Python´s a Svätý grál) a tak som surovú, živočíšnu a pochmúrnu verziu Johna Boormana (Vyslobodenie, Exorcista 2) spätne docenil. V súvislosti so snímkou sa dodnes šepká ako o „strááášnej nude“. Musím sčasti súhlasiť. Ale uhrančivá atmosféra je natoľko silná, že vás zhypnotizuje a 135 minút vám ubehne rýchlejšie, než by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Určité percento podielu na tom majú aj „ťažkopádne“ súboje (ktoré ma v detstve znechucovali svojou „neobratnosťou“ a až potom som sa dozvedel, koľko brnenie vážilo a aké absurdné muselo byť bojovať v ňom) a herci (spoznáte mladých Helen Mirren, Liama Neesona a Gabriela Byrnea?). Pričom Nicol Williamson ako vtipný Merlin je taký dobrý, že umožňuje zabudnúť na „štandardný“ scenár (ktorý neprekvapí nikoho, kto sa v legende vyzná - narodenie Artuša, okrúhly stôl, Camelot, Lancelot). Merlin v tomto filme nie je čarodejník, ale predchodca diplomatov a ministrov zahraničných vecí. (16.02.2010)

Asi jsem pochopil, proč je to ten obří fantasy kult, ale nikterak mě to netankovalo. Pravda je, že trikové filmy (zvláště ty, co přišly před nástupem digitálních technologií) stárnou strašlivě rychle - minimalistický Barbar Conan z téže doby, jenž se obešel bez velkolepých efektů, se nechal zubem času ohlodat podstatně méně. Technickou stránku ale člověk odpustí, přeci jen už má Boormanovo dílo něco za sebou a všechen ten ohavný vizuál, přeplácaný mlhou, barevnými světélky a vyleštěnou zbrojí byl tenkrát asi cool. Ne, že by mi bylo z obrázků až tak ouvej - přeci jen hudba vykouzlí fajn atmosféru, na plešouna nominovaná kamera si vybere několik úchvatných záběrů a taky se tu souloží v brnění (fakt!). Horší je to s výpravou a scénářem, protože jestli něco tvůrci Excaliburu neuměli, pak je to vyprávění příběhů; film není dvakrát konzistentní, občas dělá zmatek v postavách a souvislostech (nebo možná předpokládá dokonalou znalost Merlinovských a Artušovských legend) a ke konci už víceméně jenom otravuje. Herecké obsazení a výkony nic moc, každopádně s nadhledem ztvárněná postava kouzelníka Merlina je vůbec to nejlepší, co film nabízí. (15.12.2013)

Tak jsem se konečně dostal i k této klasice. Vypráví artušovskou legendu zas trochu jinak, než ostatní filmy. Místy je to docela temné a je tam dost časových skoků. Magie tam taky moc nenajdeme. Film zobrazuje Artušův život a jeho vládnutí. Nejdřív musí spojit dohromady rozhádané království, a poté bojuje s vlastním synem. Bitvy jsou tady udělané hodně dobře. Najdeme tu i pár slavných jmen. Hodně povedený je i hudební motiv. Jen to mohlo být o něco kratší. "Najdi grál." (20.02.2022)

"Igrayne, dance!" Nejlepší fantasy všech dob. Opus magnum! Teprve po zhlédnutí tohoto po všech stránkách fenomenálního skvostu v kině (bylo to někdy v roce 1984) jsem se začal o filmy opravdu zajímat. - - - Chtěl bych tu nechat vzkaz všem, kteří se tak rádi posmívají jisté mnohokrát propírané scéně. Tady přece nejde o žádný prvoplánový sex v brnění. Ta scéna má zřetelně symbolický význam. A to dokonce několikanásobný. Nejde o realistický záznam sexuálního styku, nemá to ani nějak markantní erotický účel. Smysl hledejte jinde. Podívejte se na tu scénu pořádně, a zkuste tentokrát použít i mozek. Uvidíte nejen sex, ale i smrt. Akt plození se prolíná s aktem umírání. Agónie a extáze, rozkoš a bolest. V ten samý moment, kdy je počat nový život, starý odchází. Něco končí, něco začíná. Tato a mnohé další scény v Excaliburu disponují fantastickou gradací a velkou emocionální silou. Vidět v tom pouhý sex může jen duševní nebo citový omezenec, případně člověk, kterému je zcela cizí schopnost vnímat určité věci v jiném, než technicko-materialistickém kontextu. - - - Často nalézám v komentářích kritiku dialogů. Postavy prý vypouštějí z úst samé blbosti. Nuže, i pro takové zmatené jedince mám vzkaz. Chcete vyčítat básnikovi, že používá básnický jazyk? Chcete kritizovat legendy, že mluví legendárně? Všímejte si raději toho, co se v tom filmu říká doopravdy, ne toho, co napsal nějaký neumětel do českých titulků nebo co tam narychlo nakdákali dabéři. A uvědomte si, že postavy používají mluvu, která určitě není z vašeho světa.- - - Poznámky rozumbradů o ledabylé režii (která je ve skutečnosti naprosto precizní), či dokonce o jakémsi disco stylu (cože?), případně chytráčkovské "postřehy" o kouřících rytířích nechám raději úplně stranou. Raději uvedu své oblíbené momenty. A těch je hodně ("We'll use the old ways."), ale ten nej se odehraje přesně v polovině, kdy Merlin najednou přeruší všeobecný rachot, film se na okamžik jakoby zastaví a Merlin promlouvá (k hrdinům filmu a zároveň k divákovi): "STAND BACK! Be silent! Be still!... That's it... and look upon this moment. Savor it! Rejoice with great gladness! Great gladness! Remember it always, for you are joined by it. You are One, under the stars. Remember it well, then... this night, this great victory. So that in the years ahead, you can say, 'I was there that night, with Arthur, the King!' For it is the doom of men that they forget." - - - Upozornění: TV zabíjí Excalibur. Nejhorší věc, kterou můžete udělat, je sledovat ho s dabingem na malé obrazovce; nejlepší věc je vidět jej v originále na velkém plátně. (21.04.2005)

Pro mě byl Excalibur opravdové překvapení. Hlavně hudba mě dostala, především Carmina Burana. Spousta zajímavých scén, mysteriózno, temný středověk (i když o hist. věrnosti si myslím své). Nemůžu si však pomoci, ale nejvíc na mě zapůsobily erotické scény. Utherův sex v brnění je prostě nezapomenutelný. A Lancelot? To je takový příjemný homosexuál. Ta jeho soulož s vlastním brněním ve mně vyvolala jen údiv. A následná citlivě natočená scéna jeho milování s Guinevrou, při které jsem si mohl prohlédnout jeho tělo. A závěrečný akt vhození Excaliberu do jezera je též nezapomenutelný. Díky Johne Boormane. P. S.: V každém případě se velkým obloukem vyhněte příšernému českému dabingu. (10.01.2010)