Vrchní, prchni!

Aj keď je Dalibor Vrána odborníkom na slovo vzatým a opatrnosti prikladá veľkú váhu, notoricky známe božie mlyny ho predsa len spravodlivo pomelú. Predtým vás však čaká 85 minút vrcholnej československej filmovej zábavy, ktorá zkultovnila natoľko, že si na nej čas vyláme zuby i za niekoľko desiatok rokov. (09.12.2012)

Komedie s povedeným námětem, která se dá vidět opakovaně, byť při každé nové repríze - jak už to člověk zná takřka nazpaměť - se na to samozřejmě díváte trochu jinýma očima, kdy už vám leccos z toho jako taková sranda přijít nemusí. Nově si tam asi nejvíc cením možnosti vidět řadu známých pražských hospod na začátku 80. let a Prahu jako takovou, jak tehdy vypadala - výrazně od šedivých dob totáče prokoukla a zkrásněla. Btw. většinu lokací znám osobně: (dnes již bohužel zaniklé) Fišerovo knihkupectví, karlovarská kolonáda, žižkovské ulice... Stojí za to mrknout na web Filmová místa.cz, pokud to člověka zajímá víc. A pak je tu samozřejmě herecký výskyt Dagmar Patrasové, která je zde tehdy zamlada zcela oslňující, byť se člověk poněkud zdráhá věřit, že by její postava tak strašně nesnášela svého bohatého partnera, že by měla potřebu mu zahýbat s chudým knihkupcem v podání Abrháma - myslím, že obsadit ho do role děvkaře, nebylo dobré rozhodnutí, protože ty jeho úspěchy u žen jsem mu nevěřil, už když jsem ten film viděl v dětství poprvé, natož teď (navíc nemám rád filmy, v nichž skuteční manželé hrají manžele i ve filmu). Ještě poznámku závěrem - přijde mi zajímavé, kolik podobností vykazuje Dalibor Vrána s Františkem Loukou z Kolji (záliba v ženách, vlastnictví vysmívaného vozítka - Velorex vs. Trabant, hraní na hudební nástroj...) - já si prostě nemůžu pomoct, ale podle mě si Svěrák do těchto svých filmových děvkařů dával něco, co mu v reálném životě bylo odepřeno... (11.05.2012)

Nedám plný počet, protože některé scény mi přijdou jako výplň a nejsou náležitě rozvinuty nebo dořečeny, nic to však nemění na tom, že jde o excelentní komedii, která funguje i po letech, člověk se na ni rád dívá (a to nejen kvůli erotickým představám hlavního hrdiny, z toho primárně Dády Patrasové ve vaně) a spousta hlášek se používá dodneška. Abrhám zahrál skvěle, ale i ostatní jsou zde skvělí. Do toho navíc pohled do restaurací a jídelen 80. let, kouzlo nostalgie. :-) (01.07.2019)

Navzdory predestinaci dobou svého vzniku natočil autorský tandem Ladislav Smoljak (režie) a Zdeněk Svěrák (scénář) nadčasovou a geniální tragikomedii, v níž zúročili většinu svých předností. Smoljakova nenápadná režijní práce (málokdo ho vnímá a oceňuje jako režiséra - neprávem) a hlavně scénář Zdeňka Svěráka (dle mého názoru nejlepší žijící český scénárista) postavený nejen na humorném nadhledu a vtipných replikách, ale i na věcech závažných (krize středního věku, vnitřní nesoulad ideálů a praktického života, nesnesitelná lehkost bytí ženatého donchuána...), jsou spjaty implicitně s estetikou divadla Járy Cimrmana - důraz na civilnost, nenápadnost, verbální charakter snímku, převažující optika mužského světa, nemluvě o provázanosti explicitní (herecky je obsazen téměř celý ansámbl). Všemu ovšem dominuje herecký výkon a vizáž Josefa Abrháma, na jeho charismatu a hereckém mistrovství stojí celá umně budovaná stavba filmu. A Abrhám je velký herec, pracuje s minimem výrazových prostředků, často hraje jen proxemicky, mimikou a gesty... Jeho mlčenlivý, zkroušený, jakoby vnitřně zlomený uhrančivý výraz doslova vystupuje nad rámec filmu... Nedílnou součástí snímku je i vynikající a koloritu filmu odpovídající hudební složka Jaroslava Uhlíře, jeho nostalgií prostoupený Severní vítr přesně koresponduje a dotváří tragikomické vyznění filmu (navíc již zlidověl stejně jako většina replik z pera Zdeňka Svěráka - ta koncentrace ,,hlášek" je skoro až neuvěřitelná). Za pozornost stojí jistě i hold němé grotesce vzdaný v závěru filmu - hromadná honička číšníků po kolonádě v Karlových Varech jako by z oka vypadla z nějaké taškařice němé éry...jen místo strážníků se tu honí číšníci... Umně krásný, vtipný i dojemný film, který možná odráží i cosi z typicky českého národního charakteru... (05.10.2007)

Je vůbec možný vymyslet pro jeden film tolik gagů a nápadů? Jasný důkaz, že Zdeněk Svěrák je titán mezi českými scenáristy. Půvabná, inteligentní a velmi vtipná komedie, jejiž jedinou slabinou je závěr s uhozenou hromadnou honičkou, jak ve stylu starých němých grotesek (nic proti nim, ale tady mi to sedělo jak pěst na oko). Ovšem Abrhám jako falešný číšník, proutník a profesionální houslista :o) nemá chybu. (11.05.2003)