Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
Cimrmanovský humor - všem známý, leč neopakovatelný, inteligentní, bránici nebezpečný. Pár filmových ran konančům a době, kterou tak úspěšně mrvili, to již také leckdo nejednou viděl - většinou to o velké legraci nebylo. Ale vzájemná kombinace v Nejisté sezóně, to je jistota toho nejlepšího z obojího. A na své si přijdou i vyhranění fandové divadelní tvorby Smoljaka, Svěráka... Čepelky, Bruknera,..... ()
Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně. ()
Drobná poznámka pro ty mladší ;o) Samozřejmě, že se takové věci děly, dokonce se nepochybně musely stát přímo aktérům filmu, jinak by neměli potřebu takový film točit. (Kromě toho, že některé věci by člověk bez reálné zkušenosti snad ani nevymyslel. - viz onu soudružku, které se nelíbí dlouhá řada čísel atp.) Dokladem pro pravdivost filmu je koneckonců i to, že se DJC opravdu muselo třikrát nedobrovolně stěhovat. Navíc je to přecejen film natočený v roce 1987 v období pěrestrojkového tání (proto ty zmínky o satiře, která byla najednou v kurzu, protože se takové věci požadovaly z Moskvy), takže tam taky rozhodně nemohlo být všechno. Film proto koneckonců takticky spíš ukazuje hloupost jednotlivců, protože to bylo vlastně docela kosher, ale už spíše v pottextu je řečeno to, že nejen jednotlivci, ale celý systém je hloupý a nanicovatý... ()
Mám ráda filmy z divadelního prostředí. Škoda, že to v dnešní době není takové podobně osobní např. chodit si pokecat s herci a pro podpisy..Zajímavý nápad jak zasvětit filmové diváky do kouzla divadelního prostředí her Járy Cimrmana. Vlastně já osobně nejsem až tak fanouškem tohoto žánru a prozatím jsem tomu nepřišla k chuti - snad časem. Tento snímek nenudí, každý hraje perfektně sám sebe a taková další pěkná ukázka co ti komanči řešili za trapnosti. Všechna čest panu Smoljakovi. ()
Sympaticky oprsklá pozitivní konstruktivní satira, ve které Smoljak se Svěrákem zkouší, co jim v rámci tehdejší popularity Divadla Járy Cimrmana ještě projde. Scény u schvalovacích komisí pak zodpovídají případnou otázku, kde se ve Smoljakovi vzala ta slabost pro absurdní divadlo. Těmto sekvencím navíc čas neubral nic na zábavnosti, jak ví každý, kdo se někdy zúčastnil sezení grantové komise či studiových meetingů. ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (43)
- I přesto, že film pojednává hlavně části o představení „Posel z Liptákova“, v němž jsou uváděny jednoaktovky „Posel Světla“ a „Vizionář“, nepadne o něm ani slovo. (mnaucz)
- Ze všech členů v 80. letech (tedy v době filmu) nejvíce hrál Jan Hraběta. (mnaucz)
- Některé postavy mají svá jména odvozená od jmen aktérů. Právě proto se například Jaroslav Weigel ve filmu jmenuje Špaček a Jan Kašpar je Melichar. (Vazzy)
Reklama