Manželky a dcery

Oproti niektorým iným adaptáciam Elizabeth Gaskell mi v tejto niečo chýbalo. Charaktery postáv mi občas pripadali ploché a nevýrazné. (až na nevlastnú sestru, ktorá mi s jej výstrednosťou, povrchnosťou a milou tváričkou prišla najzaujímavejšia). Samotná Molly je však natoľko sympatická a krásne zahraná, že jej spolu so sestrou udeľujem samostatnú hviezdičku navyše. :) (15.07.2016)

Kostýmní vztahovky jsou poměrně specifický žánr, jehož historie je poměrně dosti spjatá s Británií, a Viktoriánským obdobím. Základem tohoto žánru jsou dobře napsané postavy a dobové příběhy, převzaté zpravidla z nějakého literárního díla. Musím říct, že u Elizabetk Gaskell a adaptace její literatury mě více zaujal Cranfoord, který splňoval dříve napsané podmínky o kvalitním díle tohoto žánru. U Manželek a dcer mi příjde, že je všechno nastaveno podle plánu, krásné kostýmy, dobová atmosféra, kouzelné exteriéry...Ale prostě ten příběh a postavy se mi nedokázali dostat pod kůži, a to je pro mě u tohoto žánru zásadní problém. (07.08.2022)

Tahle adaptace románu Elizabeth Gaskell se mi líbila mnohem víc než všemi vychvalovaný Cranford od stejné autorky, už jenom proto, že v ní zemře podstatně méně lidí. Hlavní hrdinka Molly Gibsonová je ve své bezelstné upřímnosti a laskavosti natolik sympatická postava, že není možné si ji nezamilovat, a ačkoliv je příběh naprosto předvídatelný a navíc i trochu zkratkovitě vyprávěný, svým šťastným koncem určitě potěší nejedno srdce divákovo. P.S. Keeley Hawes je opravdu neuvěřitelně podobná Keiře Knightley, což mi přijde docela vtipné vzhledem k tomu, že jejím manželem je v civilu tento muž. (22.03.2010)

Těžko říci, zda je příběhem lepší Cranford či Manželky a dcery, obojí z pera Elizabeth Gaskell. Možná se vůbec nedají srovnávat, protože Cranford je o starých dobrých mravech, které rozpráší stavba železnice, na druhé straně v Manželkách a dcerách zde máme klasickou dobrotivou čistou Molly a nástrahy světa. Velice mi svojí povahou připomněla Fanny Priceovou v Mansfield Park, možná za to může i fakt, že i tady hlavní mužský hrdina má celou dobu ženskou hrdinku za svoji sestru a téměř pět minut před dvanáctou pochopí, že ji miluje... Sice hodně předvídavé, ale herecké výkony, prostředí, zápletka, to vše člověka potěší. Dvě postavy stojící na ulici za naprosto úžasného lijáku, dokonalé. Elizabeth Gaskell si uměla vyhrát s postavami stejně dobře jako Jane Austen a tvůrci uměli tyto postavy dobře "obléct" těmi správnými herci. Poznámka na závěr- s Hyacintou Gibsonovou bych asi dlouho nevydržela a divím se, že ji neposlali zatlučenou v bedně někam hodně daleko. Zůstane to aspoň v mých představách :-). (17.11.2010)

6/6 Wives and Daughters, An Every-Day Story je poslední román Elizabeth Gaskell, který nejprve vycházel na pokračování v Cornhill Magazine (1864-1866). Gaskellová mi byla příjemným "novým" objevem na poli literární scény první poloviny 19. století, protože z té doby je omílaná pořád dokola jen Jane Austen a sestry Brontëovy. Gaskellová je o generaci mladší, sama je mmj. autorkou prvního životopisu Charlotte Brontë (aby to bylo přehlednější). BBC realizovalo jako mini série hned tři romány Gaskellové, postupně se určitě chystám na všechny. Wives and Daughters jsou, pravda, trochu rozvláčnější, ale kvalita adaptace je zřejmá, dobovka je to víc než ucházející a herecky je to místy lahůdka. Francesca Annis (Pentlička z osmdesátkové verze Partners in Crime) je přímo epicky klevetivá, Penelope Wilton (parťačka Maggie Smith z Downton Abbey) je ukázkově dojemná a Rosamund Pike tu začínala jako čerstvá dvacítka. Každý, kdo si rád občas lebedí na anglickém venkově ve 30. letech 19. století, bude spokojen. (29.07.2023)