Réžia:
Pedro AlmodóvarScenár:
Pedro AlmodóvarKamera:
Affonso BeatoHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Cecilia Roth, Marisa Paredes, Antonia San Juan, Penélope Cruz, Fernando Fernán Gómez, Carmen Balagué, Pedro Almodóvar, Cayetana Guillén Cuervo (viac)Obsahy(1)
Estéban tragicky zemřel. Bylo mu čerstvých sedmnáct a poslední řádky v jeho deníku patřily otci, se kterým se nikdy nesetkal, protože matku opustil dřív, než se o existenci svého syna stačil dozvědět. Estébanova matka se proto rozhodne vydat po stopách svého mládí, transvestitu Lolu najít a dodatečně ho spravit o jeho otcovství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (292)
"Ta žena je jeho otec...". O filmu takřka všeříkající věta. Skvěle zrežírovaná i velmi slušně zahraná spletitá sonda do světa pohlavně obojetných, přemalovaných stvoření, míchaná se srdcervoucím příběhem o znovu nalezeném otci, s mými emocemi prostě nepohla. Prostředí, do kterého se Manuela vydává ulevit své duši, je natolik bizarní, že veškerá emotivní vážnost chvílemi dosti pokulhává. Jednoduše řečeno. Zmalovaná umělá žena, která je vlastně muž, plačící nad fotkou osmnáctiletého synka, kterého nikdy před tím neviděl(a) a jehož existence mu (jí) byla před pár dny velkou neznámou, mi jako vyústění zdlouhavého příběhu, s dosti ukvapeným začátkem, kterému se dokonce nevyhýbá ani kýčovité předpovězení děje (Estébanův první "střet" s autem) připadalo velmi podivné. Ostatně jako celá cesta zoufalé matky, která, ač osudem svého syna těžce zkoušená, z toho nakonec vyvázne ze všech nejlíp. Opět zjednodušeně. Rychle pozbyla, rychle nabyla. Zde hojně zmiňovaný pohled do ženské duše (ano Rosa či samotná Manuela), jsem si více užil v jiných snímcích než je tento. Zde se řeší v podstatě problémy z telenovely. Kdo, kde, s kým... ()
Tohle bylo fakt nádherný. Moje první setkání s Almodovarem a hned taková rána do duše. Silný film, který se do vás zakousne a nedá vám vydechnout i když se vám chvílemi "nelíbí". Zdání klame :) Celkový dojem je úžasný. ()
Almodovar je genius. Rozumí ženám, mužům, transsexuálům i transvestitům. Podivné postavy nechá proplouvat podivnými ději, zato s jemnými lidskými dialogy, které musí dojmout každého, kdo není úplné dřevo. V tomhle filmu nelze vypíchnout nic nad jiné, protože všechno je dechberoucí- herci, režie, scénář, kamera, hudba.......... ()
Oscar 1 : Cizojazyčný film . . . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Moje úplně první setkání s Almodóvarem mě velmi mile překvapilo. Má to styl, jemuž podobný se asi těžko najde u nějakého jiného režiséra. Silný a hodně dobře zpracovaný příběh s některými pro puritánštější publikum lehce šokujícími postavami (mimochodem velmi dobře zahranými), navíc pro španělštinu mám slabost (ale i bez této mojí slabosti jde o výborný film). ()
Důkladná sondáž do nitra ženské duše. Mužské postavy mají buďto ženská těla nebo prázdné hlavy. Již naprosto chápu, proč se Almodóvar věnuje raději ženským postavám, jednoduše jsou zajímavější a jak naznačuje i řešení závěrečných titulků – nevybarví se tak rychle jako muži. Pokud by nějaký režisér měl dostat patent na analýzu ženských duší, pak jedině Almodóvar. Můžete namítnou, že já, osoba mužského pohlaví a heterosexuální orientace, to nedokážu posoudit, ale mohu věřit, že se podobné ženy v podobných situacích cítí podobně. Vše o mé matce je filmařsky vyzrálou španělskou telenovelou, která se nebojí o věcech nejenom mluvit, ale také je - se vší maškarádou - ukazovat. 80% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, NewManicK ()
Nevím, možná se mě to jenom zdá, možná jako kluk to vlastně nedokážu ani přesně posoudit, ale v každým případě mě přijde, že Pedro Almodóvar, jako jeden z mála chlapů rozumí ženské duši. To samo o sobě pro mě dělá film nesmírně poutavým, ale on umí navíc skvěle zkomponovat hudební i obrazovou složku a zasadit ji do nesmírně silného příběhu takovým způsobem, že jako celek mě to prostě rozebere na cimpr campr. U filmů Pedra Almodóvara se mě to zatím stalo vždycky a ani film Vše o mé matce nebyl vyjímkou. Dialog matky a herečky v šatně divadla či dialog na pohřbu považuji za extrémně emotivní zážitek. ()
Úžasný Almodóvarův styl mě vždycky dostane. I tento film se nejspíš zapíše velkým písmem do historie evropského filmu 90.let a jen doufám, že Pedra neopustí můzy a že i nadále bude oslňovat diváky svými filmovými perlami. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $8,272,296║Tržby Celosvetovo $67,872,296 ║ ()
Teatrálně vykroucené, nespoutaně melodramatické a překotně barevné... Almodóvar o životě jako o hraní rolí, rolí matky, rolí ženy, rolí muže – inteligentní a konzistentní útvar s charakteristicky vláčným rukopisem (kolik pro Španěla znamená hudba Alberta Iglesiase!). Queer film, který se ale vůbec neuzavírá před majoritou. Osobně si s jeho místy až komediální stylizací nevím rady. Připadá mi, že z oné hypersenzitivity mateřských peripetií si Almodóvar tropil šoufky v Rozervaných objetích. Ta jeho sebereflexivní škraboška intelektuála je mi asi o chlup bližší než pastelový jemnocit Vše o mé matce. ()
Vytecny Almodovaruv film, ktery opet tezi ze znamych aspektu, ktere se pravidelne objevuji ve vsech jeho filmech – otevrene sokuje a pritom dokaze i mile potesit. ()
Pedro Almodóvar jako svérázný znalec ženských duší, osudů i všemožných pohnutek, které jimi vláčí a smýkají. U Almodóvara si stále nejsem jistý, zda mám jeho filmy vnímat jako projev nezávislé, volné vlny, anebo zda se jedná pouze o zvláštně pokřivený kýčovitý obrázek podivného světa uvnitř samotného režiséra, který tu ventiluje své podivné duševní pochody, dávná traumata a všechen ten nepopsatelný zmatek, v kterém se jeho mysl musí zmítat. Tady se to projevilo až absurdním způsobem, kdy asi nemá smysl uvažovat o reálnosti postav ani o vysvětlení toho, proč se chovají, jak se chovají. Nicméně, film je to stejně dobrý a bezesporu dost zajímavý. ()
První Amódovarův kousek, který jsem viděl. Hodně, hodně zajímavý příběh se samými ženskými hrdinkami ( vím, že je tím pan režisér proslulý, v minulém životě byl asi žena ) podaný bez zbytečného sentimentu, naopak místy správně bez servítek a natvrdo. ()
Úchvatný snímek v každém svém záběru ()
Almodóvar tentokrát přestřelil se složitostmi lidské duše a dost dlouho mi vadilo, že kromě hlavní hrdinky jsem nenašel alespoň trochu obyčejný charakter, se kterým by se divák mohl ztotožnit. V záplavě prostitutek, transsexuálů či žen s nepřekonatelnými předsudky jsem se první hodinu ztrácel a těžce se nudil. O to víc mě pak překvapila finální katarze, která má v sobě pořádnou sílu a zachraňuje, co jen jde. Jenže jako celek to zkrátka absolutně neladí, jakkoli bych si vzhledem k oblíbenosti snímku přál opak. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Vzhledem k tomu, že šlo o mé první setkání s Almodóvarem, tak si netroufám dát rovnou pět hvězdiček. Ale jeho pohrávání si s modelem melodramatu je kouzelné i lehce odpudivé, chladné i hřejivé, sladké i kyselé a rozhodně doporučuji vyzkoušet! ()
Almodóvar jde mimo mě a já přemýšlím, jak z toho udělat jeho chybu. Nevím, ta teatrálnost mě vážně nebere - nic chytřejšího mě na mojí obranu nenapadá. ()
Fanoušci hnutí LGBT budou v sedmém nebi. Almodóvar tam narval úplně všechno, co na konci 90. let pobíhalo po ulicích. Nejhorší jsou však ochutnávky ze španělského alternativního divadla, které nemají daleko k naplnění skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví s trvalými následky. Vše tak zachraňuje účast čarokrásné Penélope Cruz. ()
Odzbrojující. ()
Reklama