Festival pána Rifkina

Pokud Festival pana Rifkina skutečně znamená tvůrcovo ,,labutí píseň,, , musíme se na ten film dívat dvěma páry očí. Diváckým a tvůrčím. Ten divácký pohled bude z valné většiny tedy asi velmi podobný, tedy plný zmaru a zklamání, plný citací, jak se Woody již stále jen opakuje, ne-li až vykrádá, jak je to celé vlažné, nezáživné, plné otřepaných dialogů, a tak podobně, no a já s tím v podstatě i souhlasím. Jenže když to skutečně zvážím právě i z pohledu pana Allena, nejednomu musí dojít, jak osobitě a zároveň rafinovaně se tímto filmem dokázal rozloučit. Festival pana Rifkina totiž není tentokrát jako obvykle primárně jen o mezilidských vztazích, ale spíše o naprosté lásce a oddanosti světu filmového umění. Veškeré postavy tak sice na první pohled mluví o sobě, o partnerech, o vztazích a o životě, jenže vše to dělají právě prostřednictvím klasických filmových děl a jejich tvůrců, čímž v podstatě právě Allen dává na všeobecné vědomí, k jakým filmům a režisérům celou svou kariéru vlastně vzhlížel a chtěl jim právě prostřednictvím tohoto snímku vzdát svůj hold. To, že pak film samotný zrovna nepředstavuje žádnou hitparádu zábavnosti a přesvědčivosti je sice bohužel velice nemilý fakt, ale minimálně publikum, které Woodyho celoživotní tvorbu obdivuje, by mu to mělo jistě odpustit a film si mimořádně užít, jelikož jsem přesvědčen, že právě tento snímek je možná jeho největší srdcovka. Jinak si nemohu ještě odpustit poznámku k obsazení Wallace Shawna do ústřední role, jelikož to je jako vážně kardinální castingový přešlap, ten chlap je fakt šílený zjev, nabízející jen naprosto nepřesvědčivý, až odpudivý herecký výkon, na druhou stranu, stále neuvěřitelně sexy šedesátka Gina Gershon a více než půvabná Elena Anaya to sakra vyvažují, ale opakuji, ten Shawn je vážně extra rušivý element, který celému filmu hodně zavařil. (05.09.2022)

Po všetkých tých popkultúrnych, komerčných, sci-fi / fantasy blockbusteroch s generickými príbehmi a postavami, často recyklujúcich samé seba, ktorých pomaly ale isto začínam byť presýtený, som si chcel pozrieť niečo civilnejšie a komornejšie, niečo čo sa drží pri zemi. Pán Rifkin v podaní pána Allena tento účel splnil, no na druhej strane musím skonštatovať, že sa pri tej zemi drží až príliš a na tvorbu Woodyho ide o pomerne mdlý a nevýrazný počin, ktorý akoby postráda ono špecifické Woodyovsko Allenovské čaro. (09.04.2023)

ALKOHOL SICE ŠKODÍ ZDRAVÍ, ALE OBČAS JE TO JEDINÉ, CO POMÁHÁ. Standardní Allenův kousek, chtělo by se napsat, jen kdyby okolnosti vzniku filmu nebyly tak smutné a vtipné zároveň, jenže mnoho diváků a potažmo i Woody už se zřejmě moc nesmějí. Takže dojde na klasické atributy tvůrcovy tvorby, tu povedenější, tu méně, ale to už bychom se dostali zpátky k tomu standardu. Snad Woody Allen i těm největším blbečkům vysvětlil, že pokud máte zájem o druhé pohlaví, není důležité jen tělo, ale i hlava. PS jediné, co snímek sráží vyloženě do podprůměru, je Wallace Shawn. Nejde o úplně o to, kolik let má jeho filmová manželka, ale o to, že svou roli prostě blbě hraje. Tváří se pořád stejně a emoci abys z něj doloval. (07.10.2021)

Woody už sice není v kurzu, ale tahle jeho autobiografická ironická láska k dějinám filmu a filmovým festivalům je bezmála geniální. Všechno funguje jako vždycky, od prvního záběru je vše důvěrné známé a nic není překvapivé. Postavy procházejí různými situacemi, na kterých je důležité si to všechno hlavně pořádně pojmenovat. A aby toho nebylo málo, je tu celá řada černobílých snových sekvencí, u kterých se cinefilové mohou potěšit, ale obávám se, že běžný divák to zas tak tolik nedocení. Zvlášť, pokud jsou to všechno ty slavné špičky ledovce jako Jules & Jim nebo U konce s dechem. A bohužel to tak je, pokud to lidi s těmi filmovědnými poučkami myslí příliš vážně, tak mají velkou šanci, že nebudou oslňovat ve společnosti, ale stanou se podivíny. Což je poznání, které s Woodym sdílím. (17.01.2023)

Typická Allenova pohodovka, nič viac, nič menej. Typická hudba, konanie postáv a vtelenie sa samotného Allena do hlavnej postavy. Allen rieši krízu veľmi pokročilého veku, vzťahy a snahu naštartovať sa znova. Ale už má dávno po osemdesiatke, možno by mal začať už myslieť aj na iné, lebo čas nezastavíš. Gina i Elena ale výborne zvolené dámy v zrelom veku, ktoré vyzerajú zachovale. Teda najmä u Giny urobili chirurgovia kus dobrej roboty. (30.07.2022)