Posledný tanec

"To je něco mimořádného, když největší hvězda, kterou kdy NBA měla, pochopí, že nemusí být stále u míče." Bejval jsem podobnej kokot jako Michael Jordan. Pořád jsem v něčem soutěžil, pořád jsem chtěl vyhrávat a pořád jsem řval na ty, kteří na hřišti odmítali umřít. S velkým sebezapřením tak musím přiznat, že Michael to dotáhl o kousek dál než já. Dneska už mu to přeju, ale kdyby si před třiceti lety se mnou dal závod ve skoku přes vyděšenýho koně nadél, tak bych mu to nandal. Ale dost bylo soutěžení a vraťme se k dokumentu. Ten byl prostě skvělej, podrobnej a z mýho naprosto subjektivního pohledu i vyváženej. Navíc skvěle doplňoval Michaelův  předchozí dokument Space Jam. Chicago Bulls Jordanovy éry zkrátka bylo jediný mužstvo, který mě donutilo sledovat černošskou šou zvanou NBA. To už asi nikdo nedokáže. (11.09.2021)

Velká pecka. Nejsem fanoušek basketu, ale tohle mě naprosto pohltilo a moc jsem si to užil. Hlavně jsem skoro nic nevěděl, takže každý díl byl pro mě nálož zajímavých informací(rekordy, vznik bot, rodinné vztahy a samozřejmě i samotný MJ). Je to hodně komplexní dílo, které šlape a je radost ho sledovat. Jediné co mě vadilo bylo to neustále skákání v čase. Ocenil bych více lineární vyprávění, kvůli kontextu a informacím. Všem doporučuji, ať už jste fanoušci basketu nebo ne. Tohle je řemeslo první kategorie, a k tomu skvělý příběh. (16.08.2020)

Aneb kterak bylo těžké být (s) Michaelem Jordanem. Ne, nejde o dokument přinášející šokující informace či odvrácenou tvář legendy. Ne snad, že by se to kontroverzím jakkoli vyhýbalo (a že jich bylo sakra hodně), ale vše co zde padne, se dávno ví; ať již ve vztahu k Jordanovi, spoluhráčům, manažerům či médiím. I ty stovky hodin dosud nezveřejněného materiálu z poslední sezóny jsou chiméra, jelikož 99 procent z nich jsou nic neříkající záznamy tréninků. Ne, pořád platí, že Jordan si nepouští média k tělu, pořád platí, že nemluví o manželkách, dětech, businessu a takřka čemkoli jeho se týkajícím. Přesto (na něj) jde o nezvykle otevřenou zpověď. Čím je tedy Poslední představení výjimečné? Ničím. Nemá společenský přesah Sunderlandu či nesportovní přitažlivost duality Kapadiova Maradony. A přesto je tu jeden drobný detail, který to povyšuje na piedestal sportovních dokumentů. A sice způsob jakým je to celé podáno, jak neopakovatelně strhující, informativní, emotivní a nepřekonatelné to je. Nejde totiž o nic více/méně než o drobnokresebnou rekapitulaci kariéry ikonické über legendy, která dala ruku v ruce vzniknout legendě mezi týmy. A že se na ploše bezmála devíti hodin utvrdíte v přesvědčení, že Michael byl nesnesitelně soutěživý ve všem co dělal, šel pragmaticky (či chcete-li arogantně, sviňácky a tyransky) přes mrtvoly a rozhodně v nárocích na sebe či ostatní nedělal sebemenší smířlivé kroky? Well, that´s you, because you never won anything. (19.05.2020)

Neuvěřitelná záležitost. Dramaturgicky naprosto brilantně vystavěná dokumentární série, ve které všechno perfektně sedí. Plná strhujících - nejen sportovních - momentů, ale i dojímavých scén. A to vůbec nezmiňuju střihové montáže ze zápasů, naprostá slast. V The Last Dance si Netflix sáhnul na svůj vrchol, obzvlášť pak ve finální epizodě, která je asi tím nejlepším, co jsem v tomhle žánru viděl. Kdybych mohl, dám i 10 hvězd. (19.05.2020)

Televizní událost roku? Minimálně. Dokonce se mluví o tom, že LD může být pro basketbal a sport jako takový podobnou událostí jako tomu bylo v připadě Dream Teamu z roku 1992. Last Dance nenabízí pouze unikátní záběry z dob, kdy se hráči a souteže s medii tolik nebratříčkovali. Unikátní je i celkem pohled na věc MJ23 kako hrdina i psychopat v jednom. Časová osa jednotlivých událostí jako spojitost. Dříve upozaďovaní spoluhráči a jejich bolesti i slasti ve stínu toho nejvyššího. Skvělá práce a oprávněný hit. (24.05.2020)