Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francie, 17. století. V celé zemi zuří morová epidemie. Skromný kněz Vincent de Paul, který prošel strastiplnými životními osudy, se snaží přesvědčit bohaté, aby pomáhali chudým. S nemocnými chudými prožívá jejich utrpení, ve vyšších společenských vrstvách ale naráží na nezájem a lhostejnost...
Těsně poválečná doba si žádala silná humanistická témata a tento požadavek splňoval film PAN VINCENT (Monsieur Vincent) beze zbytku. Původní námět dodal slavný spisovatel a dramatik Jean Anouilh (1910-1987), na vzniku scénáře se podílel i režisér Maurice Cloche. Ten začínal ve třicátých letech jako herec a tvůrce krátkých filmů, film PAN VINCENT patří k jeho uměleckým triumfům. Vzhledem ke svému silnému emocionálnímu vyznění film zabodoval na festivalu v Benátkách, kde představitel hlavní role Pierre Fresnay získal cenu za nejlepší herecký výkon, oceněn byl i v dalších evropských zemích a nakonec v roce 1948 triumfoval jako první francouzský film oceněný Oscarem. (argenson)

(viac)

Recenzie (13)

Mariin 

všetky recenzie používateľa

Dobrý portrét sv. Vincence z Pauly, černobílý, s podobnými prvky dialogů filmů 40. let ve stylu Čápovy Babičky. Zde jde ovšem o kruté období 1/2 17. stol. s morem, bídou a válkou. Ve filmu jsou pominuty poměrně důležité pasáže Vincencova života, jako např. jeho otroctví v Tunisku, na úkor charity byly zcela vynechány jiné stránky kněžství a víry aj. Z dnešního pohledu již překonaný styl, nicméně film má stále co říci i dnes. ()

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Příběh Vincenta de Paul vyprávěný s odzbrojující prostotou, jež odpovídá knězově nevědomé cestě k ztracenému ráji, ležícímu na předměstí, na periferii, mezi nejchudšími, podněcuje svým skromným apelem, vnitřním kynem, k zhodnocení vlastního díla a k novým splátkám za duši. Tíživý dluh za ni je tím, co všechny lidi spojuje, a je dokonce tím nejspolečnějším, protože se splácí jen splátkou dluhu cizího – tedy bližního. Pěkný příklad ilustrující tezi Grahama Greena, že „spojení konservatismu s katolictvím by mělo být stejně tak nemožné jako spojení katolictví s národním socialismem.“ Dílo vyzyvatelské! ()

Reklama

džanik 

všetky recenzie používateľa

"Zdravý rozum a pošetilost nás vedou ke stejnému množství hříchů. Jsou to jen různé hříchy." - Film se rozbíhá pomalu, nenápadně, postupně vás ale vtáhne a "nepustí". Uvědomíte si, jak málo děláme pro druhé, pro lidi okolo a jak jsme povětšinou sobečtí a pohodlní. Přesně jak se uvádí: čím blíže je člověk Bohu, tím citlivější (a sebekritičtější) je jeho svědomí. - "Myslíte, že dělám příliš mnoho? Myslím, že nedělám dost." Kéž si tyto dvě věty opakuji co nejčastěji. ()

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

[2,5*]     "Vy ste dosť divný kňaz! Hrobár, doktor!"     Historická dráma o známom svätcovi Vincentovi de Paulovi. Téma je to určite zaujímavá a film je aj z informačného hľadiska celkom prínosný, lenže po stránke dramatického spracovania mi pripadá dosť fádny (a nepomôže, ani keď prižmúrim oči vzhľadom na rok vzniku). Minimálne to platí pre väčšinu filmu, s výnimkou zhruba poslednej štvrtiny, ktorá konečne prináša aj silnejšie dramatické momenty (Vincent sa v noci v biednej izbe dozvedá životné príbehy biednych susedov, umierajúci sa bijú o smrteľnú posteľ). Proste si myslím, že sa z témy dalo vyťažiť podstatne viac, napríklad už len z tých morových epidémii, ktoré sa vo filme takmer nespomínajú (ak nerátam ten jeden falošný prípad). Ani to rozprávanie Vincentovho životného príbehu v priebehu času nie je spravené príliš šťastne, keď niektoré časové prestrihy pôsobia dosť mätúco. Čo sa hereckých výkonov týka, Pierre Fresnay v hlavnej role je výborný, ale z niektorých hereckých prejavov som bol v rozpakoch (vážna dráma a herci sa "pitvoria" ako v nejakej komédii s Funèsom). Celkom pôsobivo je podaný ten kontrast medzi honosnými priestormi palácov s promenádujúcimi sa boháčmi v prepychových kostýmoch a špinavými dierami, v ktorých umierajú bedári. Vincentovi de Paulovi slúži ku cti, že sa mu svojou charizmou podarilo strhnúť ľudí z "vyšších kruhov", najmä z radov znudených bohatých paničiek, ktoré brali charitu ako módnu kratochvíľu a namýšľali si pritom, aké sú to cnostné ženy. Aj vďaka ich finančnej podpore sa mu v jeho snažení podarilo dosiahnuť veľké veci.     "Za dva dni v Paríži nebude jediný chudobný, pán Vincent." "Ako to, pane?" "Je to jednoduché, môj milý, zatknem ich." ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Výborne zahraná hlavná postava, škoda ale, že to stojí iba na nej. Presviedčanie o humanizme je silné, viackrát teologicko-filozoficky podkuté - z čoho plynie, že film je dosť ukecaný. To, aké obete a strádanie musí podstúpiť človek pre dobro iných, je síce úctihodné, ale aj sebazničujúce. Na plátnach kín to ide, tam sa väčšina dôsledkov, hlavne zdravotných, ale i duševných, neprejaví, skutočnosť je však často opačná. Film nesie silné a jasné posolstvo, ktoré však vyznieva trochu do stratena. Škoda, že do filmu nebola prenesená viac doba 30-ročnej vojny. ()

Zaujímavosti (1)

  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama