Znamenia

Když víra neznamená nutně Boha, když znamení nenutí přidat se ke spolku bláznů, když minulost má tajemství, které se dá rozluštit až v pravou chvíli - a když Mel Gibson zahraje životní roli. Tak tehdy přichází pocit, že jeden malý nenápadný Ind je s definitivní platností génius jak příběhu, tak režie a že mě nikdy nedokáže zklamat. A ten pocit už se mě nakonec drží pěkných pár let. Když dokáže během jediného záběru přejít z upřímného rodinného dramatu do téměř nevydýchatelné thrillerové situace tak, že mě první bere za srdce plnou silou a druhé mě napíná k prasknutí, dokazuje své umění žánrové nezařaditelnosti (které pak dovedl na nebeskou úroveň ve Vesnici). Nejen za něj se budu každé dva roky na nový snímek třást. (30.03.2006)

Netušil jsem, jak může být záběr na kukuřičné pole v ševelícím větru či domácí video z oslavy narozenin děsuplné. Shymalan by však měl raději nechat víru v kostele a ne ji prazvláštním způsobem tahat do invazního sci-fi thrilleru, ačkoliv na druhou stranu, být to reálné ohrožení naší planety, ateistů by se na ní moc nenašlo.. Rodiče mě vždy kárali, že nechávám po domě sklenice s nedopitou vodou, ale já se jen připravoval.. (29.08.2008)

Zklamání jako sviňa, tak okomentoval Znamení jeden z mých spolustudentů. A já nemohu než souhlasit - co se sakra se Shyamalanem stalo? Kde je atmosféra, která se dala v Šestém Smyslu takřka krájet? Celý film na mě působil jako kdybych to všechno už někde viděl - druhá polovina filmu je jako úryvek z Wellsovy Války Světů aneb co se během ní dělo na jedné zapadlé farmě. A závěr filmu mě dorazil úplně. Poslední scéna vzbudila v půlce sálu jen pochybovačné úsměšky, jen romanticky laděná děvčata zamáčkla slzu. Abyste se nemýlili - Šestý Smysl si cením vysoko (ovšem jen díky tomu zážitku prvního vidění, napodruhé a vícté se mění v takřka tuctovou lekačku) a Vyvolený je taky jeden z mých oblíbených - hlavně kvůli hudbě a kvůli tomu, s jakou úctou se tam mluví o comicsovém umění, ale tohle už nějak nebylo ono. Za skvělý kontrast mezi vtipnými scénkami a "napětím" (takřka výhradně díky dětským hercům a Joaquinu Phoenixovi) a za hudbu Jamese Newtona Howarda dávám ty dvě hvězdy. (25.01.2003)

Michael mě nezklamal, jen mi potvrdil, že to mít ho v top 5ti současných režisérech není vůbec omyl. Film disponuje skvělým hereckým osazenstvem, precizně sepsaným scenářem a již víše zmiňovanou režií. Myslím že kdybych dal Shyamalanovi natočit reklamu o mléčných výrobcích, tak bych u ní ani nedutal. Atmosféra strachu, napětí a doufání v cosi nedefinovatelného je skvělá a má jen jediný slabší moment a to, když mimozemšťana ukážou na můj vkus až moc dlouho. Jsou filmy, kdy je lepší mystikou opředenou postavu či monstrum radši neukátaz a tím zachovat definitivní napětí, než mu dát nahlédnout do tváře a leckdy to napětí trochu zmírnit. Ne že by ten chlapík z kosmu nebyl děsivý, ale dostal v závěru až moc prostoru což nebylo právě ono. Ale jinak je to skvělý hororový thriller co si na nic nehraje a nabízí spoustu originálních zážitků. (22.06.2004)

Že humor nejde ruku v ruce s pomalu budovaným napětím a hutnou znepokojivou atmosférou? Že sci-fi o invazi nefunguje pospolu s otázkami víry a osudu? Že je psaným pravidlem "pes nikdy neumírá"? Přijít Shyamalan s tímto konceptem o dekádu později, tak se mu všichni vysmějou. Jenže on s ním přišel v době, kdy byl stále ještě na svém nezpochybnitelném tvůrčím vrcholu a dokázal z něj vydolovat jeden z vrcholných thrillerů počátku jednadvacátého století. Má to jednu jedinou slabinu a to sice samotný závěr, kdy se jednou provždy prokáže, zda patříte mezi ty, kteří věří/doufají, že se vše děje z nějakého konkrétního důvodu nebo ne. Já ne a tak jsem v tak promyšleném filmu, jakým do značné míry Znamení nesporně jsou, shledal závěr (ne nutně onu "pointa" jako takovou) značně neuspokojivým a do značné míry laciným. Kdyby si to neambiciózně vystačilo se třemi (?) dny během prvního kontaktu pohledem jedné obyčejné rodiny, tak by to bohatě stačilo. (20.11.2003)