Réžia:
Franco ZeffirelliHudba:
Maurice JarreHrajú:
Robert Powell, Anne Bancroft, Ernest Borgnine, Claudia Cardinale, Valentina Cortese, James Farentino, James Earl Jones, Stacy Keach, Tony Lo Bianco (viac)Obsahy(1)
Judea pred 2000 rokmi patrila k územiam Rímskej ríše. Mladá žena Mária (Olivia Husseyová) sa vydá za Jozefa (Yorgo Voyagis), keď jej anjel zvestuje, že sa stane matkou božieho syna, Ježiša Krista. Porodí ho v maštali v Betleheme, kde ju navštívia traja mudrci (James Earl Jones, Donald Pleasence, Fernando Rey), ktorí sa poklonia jej synovi a prinesú mu vzácne dary zlato, myrtu a kadidlo. O 33 rokov neskôr Ján Krstiteľ (Michael York) očakáva príchod nového mesiáša, o čom káže všetkým ľuďom. Mesiášom je Ježiš Kristus. Kráľovi Herodesovi (Christopher Plummer) sa jeho kázne nepáčia, pretože vyvolávajú medzi ľuďmi nepokoje, a preto ho dá zatknúť a neskôr popraviť. Ježiš (Robert Powell) dospel, učil sa a načúval starším, napokon z neho vyrástol duchovný vodca podrobeného národa. Učí a koná množstvo zázrakov, ale zápasí aj s diablom a jeho pokušeniami. Má svojich dvanástich verných druhov, apoštolov, ktorí ho verne nasledujú na jeho ceste. Po príchode do Jeruzalema vyhodí kupcov z chrámu. Cíti, že čoskoro zomrie, pretože jeho učenie sa nepáči žiarlivým kňazom, ktorí žiadajú od rímskeho miestodržiteľa Piláta (Rod Steiger), aby Ježiša zatkol a dal popraviť. Napokon miesto pobytu mesiáša prezradí Judáš Iškariotský (Ian McShane). Ježiša po mučení popravia ako zločinca na kríži... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (66)
Dovolím si parafrázovat PALINA: Věrné a citlivé zpracování tradiční představy o Ježíšově životě. Nikoli však celého, co Ježíš dělal do svých 30. se nedozvíte, ale to je celkem pochopitelné. I když jsou postavy a příběh opět jen oživlé legendy z biblického scénáře, má pro mě toto zpracování oproti statickým a přepazetizovaným biblickým spektáklům 50. a 60. let přeci jen životnější podobu. Žádné čáry máry, žádný hlas z nebes, ale skrz velkolepou výpravu a přesto civilnějším způsobem převyprávěná novozákonní historie, v co největší dějové komplexnosti. Proto i ta opodstatněná délka. Přestože mi tento film nic nového nepřinesl a ničím zvláštním neobohatil, jde o pietní obraz Ježíšova příběhu určený především nejširší křesťanské obci a jako takovému mu určitě nechci upírat jeho místo ve filmové historii. ()
Nálepka "nejvěrnější zpracování" pro mě v tomto případě znamená "nejlepší", nejlepší film o Ježíši Kristu. Pro věřícího má tento film jistě svou hodnotu, ale myslím, že by jej měli ocenit všichni napříč názorovým spektrem. Ano jsem věřící a tento film obdivuji, nejen kvůli tomu, že nesází na megalomanské scény, ale naopak je velmi intimním. Zcela nadpozemsky zahraná postava Ježíše mu dodává nezaměnitelné kouzlo, obrovské charisma vycházející z jinak běžně vypadajícího chlapíka je přesně to, čím musel skutečný Kristus disponovat. Skloubení něhy a až strašidelnosti Kristovy postavy podbarvuje silná hudba, která tytéž esence obsahuje. Jarre složil až démonický motiv, neskutečně majestátní, který zní často z plátna. Nemyslím si, že jde o film používající zaběhnuté charaktery postav, těžko si dokážu představit Marii jako sveřepou feministku vzpírající se establishmentu a Josefa jako gaunera pašujícího přes Izrael drogy z Indie. Režisér používá postavy, jak jsou v Bibli charakterizovány, to není neoriginalita! To je to, proč vůbec točí takovýhle film...o Ježíši Kristu, Synu Božím. ()
(hodnocení po první, devadesátiminutové části ze čtyř) - roztahaná nuda nabitá patetickými dialogy, mírné zlepšení nastává až po odchodu rodinky do Egypta, s rabujícími římskými vojáky a nakonec s pohledem na Salomé. ------ Po dvou týdnech dalších devadesát (šet) minut, hodnocení zůstává stejné, jen se mi tentokrát nepodařilo zachytit žádnou dobrou pasáž. ()
Vážení přátelé... Franco Zeffirelli má bez diskuze k dispozici dva trumfy, které každé další zpracování jen horko těžko překoná. Za prvé je to famozní hudební podkres, který účinek každého záběru a každé scény zvyšuje nejmíň o polovinu... A za druhé toho nejdokonalejšího hereckého představitele Ježíše, jakého si může režisér přát, protože Robert Powell se pro tuto roli narodil... Měl by mít v sobě obří dávku lásky, pokory a laskavosti ale zároveň stejnou dávku charismatu, živelné síly a přesvědčivosti. Troufám si tvrdit, že tohle všechno v sobě R.P. má vrchovatou měrou a charisma z něj stříká na všechny strany, nejen z jeho vpravdě uhrančivých očí. Dokáže nám předvést laskavou tvář (tak jako Ježíš v Největším příběhu všech dob) ale dokáže se i rozhněvat a hřímat jako přesvědčivý kazatel (tak jako Ježíš v Evangeliu podle Matouše). R.P. dokáže jako Ježíš střídat obě tyto polohy s neuvěřitelnou přesvědčivostí (narozdíl od svých kolegů, kteří se příliž drží buď jedné polohy, nebo naopak té druhé). Ze čtyř dílů pro mě osobně nejsilnější díl třetí, emocionálně nejvypjatější, kdy je Ježíš na vrcholu sil, během svých kázání i uzdravování nemocných... PeS: Jen se z toho Palina všichni neposerte... (;o) ()
Očekával jsem příliš a byl jsem zklamán. Tento snímek je standardním a v dobrém slova smyslu nerevolučním zpracováním Ježíšova života, ale přesto se mi tolik nelíbil. Převody evangelií na plátno jsou vždy ošemetnou záležitostí; neznám žádný, s nímž bych byl zcela spokojený - a i tento je jen velmi důstojným selháním. Alespoň pro mne. Sám Ježíš je již jako dítě ukázán jako modrooký andílek a též v dospělosti se mi zdá být příliš barvotiskový, odtažitý, spíše jako postava ze zbožného obrázku na záložce v breviáři než jako ten, který je zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Jeho lidství je v průběhu filmu neustále ve stínu - namísto paradoxního boholidství tu máme jakési kompromisní nadlidství s pronikavým pohledem. To je má největší výhrada. Powellova interpretace hlavní postavy mě na několika místech až provokovala. Za další nedostatek považuji pojetí Jidáše jako idealistického intelektuála, který to vlastně myslel dobře. Též citáty z evangelií jsou někdy neúplné a nevhodně vytržené z kontextu (viz například scéna s bohatým mladíkem a následující výrok o velbloudu a uchu jehly). Z uměleckého hlediska nešťastné jsou některé vysvětlující dialogy. Zélót říkající zélótovi: "My jsme zélóti, chcem římskou vládu svrhnout násilím," je směšný. Podobné zmínky patří do encyklopedie spíše než do filmu. Mnohá místa snímku jsou však zdařilá a nápaditá a totéž platí i o některých postavách (Pilát, Jan Křtitel). Pro nejširší křesťanské publikum je Zeffirelliho zpracování jistě dobrou, korektní volbou ke zhlédnutí. ()
Galéria (66)
Zaujímavosti (28)
- Podľa Vatikánu, ktorý zostavil zoznam 45 filmov podporujúcich vieru, je Ježiš Nazaretský na piatom mieste. Ako prvý je Schindlerov zoznam (1993), nasledujú ho Evanjelium svätého Matúša (1964) a Život je krásny (1997). (POMO)
- Po premiére sa režisérovi a celému štábu osobne poďakoval aj pápež Pavol VI. (MFJD)
- Zeffirelli nechal u scény „výstup na Kalvárii" Rioberta Powella uvázat ke skutečnému trámu, který nesl na zádech. Trval na tom, že obrovská hmotnost navodí ten správný pocit utrpení. (ČSFD)
Reklama