Napoleon

Mnohokrát lepšie než paškvil Ridleyho Scotta, hoci môžu byť spory o úplnej historickej presnosti, o tom, že sa značná časť materiálu venuje ľúbostnému životu, že je Napoleon vykreslený buď príliš dobre, alebo príliš zle (záleží od uhlu pohľadu hodnotiteľa). Avšak Clavier si s vážnou rolou poradil mimoriadne dobre, no a zvyšok treba nechať na historikov, seriál ale pokrýva dejinný vývoj dvoch desaťročí dobre a zrozumiteľne, hoci nie sú ukázané tie veľké pozitíva, ktoré svojou vládou zanechal a to v kultúrnej či právnej oblasti, z ktorých čerpáme dodnes. Nech už je postoj k francúzskemu cisárovi akýkoľvek, nikdy nechýba husia koža pri jeho návrate z Elby, víťazstvo bez jediného výstrelu, ktoré je jedinečným v celosvetových dejinách a nevyrovná sa mu ani žiadny útek z väzenia, ktorý nám ponúkli filmoví tvorcovia. A stojí tiež za zamyslenie, že ak by sa podobná situácia opakovala s akýmkoľvek politikom aj dnes, koľko pušiek by ostalo nemých? V súvislosti s touto udalosťou spred viac než 200 rokov sa dá ešte poukázať aj na to, že už vtedy a asi kompletne v dejinách, "novinári" písali tak, ako vietor fúkal.  Titulky parížskeho denníka Le Moniteur Universel zneli nasledovne: 9. marec 1815: „Ľudožrút unikol zo svojho brlohu.“ 10. marec: „Korzická obluda pristála pri pobreží Golfe-Juan“ 11. marec: „Tiger je v meste Gap. Jednotky sú už na ceste, aby zastavili jeho postup. Svoje nešťastné dobrodružstvo zavŕši ako utečenec v horách. 12. marec: „Netvor sa dostal do Grenoble.“ 13. marec: „Tyran je už v Lyone. Strach a hrôza zachvátili ľudí.“ 14. marec: „Uzurpátor smeruje k mestu Dijon, ale statoční a lojálni Burgunďania ho masovo obkľúčili zo všetkých strán.“ 18. marca: „Bonaparte je vzdialený niekoľko dní pochodu od Paríža, mal to šťastie, že unikol prenasledovateľom.“ 19. marec: „Bonaparte sa náhlivo blíži, ale jeho vstup do Paríža je nemožný“ 20. marec: „Napoleon bude zajtra pri našich bránach.“ 21. marec: „Cisár Napoleon je v Paríži.“ 22. marec: „Jeho Veličenstvo oslávilo svoj príchod do Paríža. Všeobecná radosť je neopísateľná.“ (20.03.2024)

„To je politika.“ – „Nie. To je nenávisť.“ Pôsobivá televízna mini-séria, na ktorej sa nešetrilo. Množstvo bojových výpravných scén, obrovských exteriérov, do seba zahľadených opulentných interiérov, samozrejme obrovský, naprieč rokmi idúci, príbeh. Zaujímavá lekcia histórie, ktorá môže, na rozdiel od školských učebníc, aj baviť. K definitívnemu nadpriemeru snímku dotvára nielen doteraz skôr komediálny Clavier ako Napoleon, ale i jeho silní spojenci či súperi (policajný šéf Depardieu, chladná manželka Rosselliniová, hovno v drahej pančuche Malkovich). (30.10.2004)

Skvěle natočené filmy se skvělou výpravou. Velice působivé a zajímavé. Sice se najdou historické nepřesnosti, a film přeskakuje roky jako kdyby to byly dny, ale i přesto můžu Napoleona označit za nejlepší historickou adaptaci, co jsem kdy viděl. Christian Clavier se do charakteru Napoleona naprosto ponořil a je to znát na jeho skvělém výkonu jeho životní role. Sám jsem Napoleonovým obdivovatelem. Člověka, který se z vojáka vlastním úsilím, cílevědomostí, neústupným duchem a inteligencí dostal až na císařský trůn, stal se vládcem půlky Evropy, změnil svět a navždy se zapsal do dějin. (28.06.2015)

Vždycky mám rád, když se z těchto historických životopisů dozvím o dané osobě něco nového, a tady to funguje dokonale. Napoleon je tu představen z mnoha stran, nikoliv pouze jako tyranizující vojevůdce, uzurpující si celou Evropu. Clavier se odprostil od svých komediálních rolí, a nabízí velmi uvěřitelný pohled na jednu z nejvýraznějších osob posledních staletí. (12.02.2022)

První díl mohl být víc než dobrým osobním dramatem pojednávajícím o Napoleonovi a jeho cestě vzhůru, kdyby mu nepřekážely trochu nemotorné scénky související s vojenským řemeslem. Neboť nevyvedené dobývání jakéhosi prý důležitého mostu (omlouvám se za nepřesné, zavádějící a lehce znevažující označení, ale dějepis není až tak úplně moje silná stránka) ani pohled na hrstku vojáků trmácejících se kdesi v egyptské poušti mě nepřesvědčily o strategických a vůdčích schopnostech hlavního hrdiny ani o profesionálních dovednostech režiséra a kameramana. Moje zklamání bylo o to větší, že krvavé potlačení roajalistického povstání v pařížských ulicích hned v úvodu bylo vyobrazeno dosti přesvědčivě. Zato druhý díl jako by se poučil z vlastních chyb a zcela neočekávaně dospěl, když záhy s přehledem rozehrál nebezpečnou partii převzetí moci - a nastavenou laťku si dokázal pohlídat po celou stopáž. Třetí díl je maličko ... nepřehledný - alespoň pro toho, kdo (podobně jako já) nezná všechna historická fakta o vojenských taženích Napoleona Bonaparta. Krom toho mu i mírně nadržuje, když se dívá na dějinné události téměř výhradně jeho očima. Na druhou stranu dokáže situaci i správně zdramatizovat. Některé scénky jsou sice dosti nenadále a snad i poněkud předčasně ukončené, ale v souhrnu se jedná o zdařilou záležitost, která snese srovnání s předchozí druhou částí. Zato poslední díl jako by maličko zaostával. Těžko říct, jestli větší část viny nesou (opět) ne zcela stoprocentně zvládnuté válečné výjevy nebo přílišné zabřednutí do duševních pochodů padlého císaře. Buď, jak buď, výsledný dojem je jen lehce nadprůměrný. ----- V globálu: 2,5* (1. díl) + 3,5* (2. díl) + 3,5* (3. díl) + 3* (4. díl) ... děleno čtyřmi = poctivé 3*. (26.08.2016)