Godzilla VS Destoroyah

Snaha priživiť sa na 90s trende zabíjania franchisov (Death of Superman, Hellraiser: Bloodline, Jason Goes to Hell, Freddy's Dead, Halloween H20...). Bohužiaľ neskapína len Godzilla ale celý film. Napriek tomu, že je to vizuálne príťažlivé (lávovitá Godzilla, Destoroyah čoby rip-off z Votrelca a Predátora), relatívne hlúpe (roztápanie sa Godzilly) a fatálne (odkazy na originál z 1954), všetko to ide navnivoč a to hlavne kvôli šialenej japonskej dialektike, kedy sa tvorcovia nevedia rozhodnúť, či je Godzilla skaza alebo hrdina, či jej roztopenie zničí svet alebo nie, či je Destoroyah naša nádej na záchranu alebo definitívna pohroma. Celé je to nesúrodé a prekomplikované. Chýba tomu priamočiara hlúpa jednoduchosť klasickej ságy. Nehovoriac o tom, že opäť raz to má asi o 20 minút viac, ako by sa slušilo. (25.05.2014)

HEISEI séria začala znamenite ( viď THE RETURN OF GODZILLA, či GODZILLA VS BIOLLANTE ), lenže tento razantný nástup sa nedokázal udržať dlho. Ďalšie snímky kvalitatívne klesali a robili slávnemu monštru skôr hanbu. O to viac ma potešilo, že zakončenie tohto renesančného obdobia godzillovskej série je dokonalým ´´kaiju´´ s mimoriadne efektnými trikovými scénami, pyrotechnika tu buráca viac ako inokedy a Godzilla je nukleárne napumpovaný ´´badass´´, s ktorým je neradno srandovať. Skvelý THE END jednej dekády. (27.01.2017)

23) GODZILLA vs DESTOROYAH (1995)___HEISEI SERIES 1984-1995___Z Godzilly je tentokrát chodící atomová bomba. Vše se točí kolem oxygen destroyeru, zařízení, které zabilo Godzillu v první klasice z roku 1954. Vědeckým zkoumáním se zjistilo, že destroyer zapříčinil u srdce Godzilly nukleární fůzi, která má za následek postupný růst její tělesné teploty a hrozbu exploze, která by byla ekvivalentem výbuchu všech jaderných zbraní na planetě Zemi.......Takže ano, scenáristicky je to opět sladce dementní. Film se ukázkami vrací ke klasické ´jedničce´, dokonce matku mladého vědce v tomto díle hraje tehdejší hlavní představitelka. Je tu spoustu odkazů na první legendární díl a je zde cítit aspoň trochu pocit dějové provázanosti. Samozřejmě bez rubanice by to nešlo, Zemi napadnou monstra s ksichtem okopírovaným od Predátora a druhou vysunovací čelistí alá Vetřelec. Síla zlikvidovaných bestií se koncentruje do jedné megabestie s názvem Destoroyah a závěrečný souboj může začít. "Sladkou třešničkou" je závěrečné zjištění, že Godzilla po překročení kritické tělesné teploty 1200 stupňů Celsia nevybouchne, ale naopak roztaje. Godzilla zde skutečně umírá, ovšem tato skutečnost neodradila tvůrce od dalšího pokračování. (31.07.2010)

Žádné dlouhé úvody-vrtulník, letadlo a URRRAAAA na scénu vletí godzilla doslova nažhavená na destrukci. A hééle ajajaj to není jen nějáká obyč. sexy nažhavenost, to je potenciál pro zničení planety-průser! Jó vpohodě, sice tomu zase padá řemen-hlavně díky celé té lince s malýma destrojákama, kde se tvůrci naprosto nesmyslně a okatě snaží obšlehnout alieny-ale když se Destroyah zformuje do druhé a následně třetí formy, může final fight uprostřed Tokya začít. A je to docela epic-Junior to neustál(dojemná chvilka), teplota odpočítává poslední stupně do meltdownu a šmejďák Destroyah je nakonec poražen snad jen proto, že Godzilla se nám zevnitř tak trochu rozpadá a ty jaderné blesky co z ní šlehají na všechny strany mají prostě mnohem větší sílu než obvykle. Samotné roztékání Godzilly je skoro až srdceryvná záležitost, která se rozhodně nevidí každý den. Štěstí, že Godzilla umí malý dechový tríček na přechcání smrtky, jinak by půlka japonska chcípla žalem... Je to spíše na 3rudé ale za ten krásně epický konec Godzilly 90.let(tuhle část let 89-95 mám zvlášť rád)-podtržený retrospektivním podkladem závěrečných titulků-dám nakonec krásné 4. (03.08.2013)

Režisér Takao Okawara se po menší pauze vrátil zpět k této sérii a dostal nezáviděníhodný úkol, celou jí co možná nejšetrněji „zakončit“. V Japonsku se Gojira těšila a dodnes těší obrovské popularitě a její smrt by vyvolala velkou dávku divácké nevole. Jenže Toho v té době pracovalo na mnoha filmových projektech a bylo zkrátka potřeba si od legendárního monstra odpočinout. I proto zřejmě scénárista Kazuki Omori vsadil na nostalgii a snažil se do svého díla zasadit několik vzpomínkových scén a narážek na původní Gojiru z roku 1954, což mnozí opravdu kvitovali s velkým povděkem. Rovněž obsazení herečky Momoko Kochi se ukázalo býti dobrým tahem. Bylo proto potřeba ještě pořádně zapracovat na atmosféře a zapůsobit na city, aby to celé mělo pořádné grády. Jak se však ve finále ukázalo, tvůrcům se to v tomto dvaadvacátém dílu podařilo jen napůl. Nový image Gojiry nevypadal vůbec špatně, zvláště když jsme jí mohli porovnat s její předchůdkyní, jenže v černobílém hábitu prostě ty souboje a destrukce města vypadali mnohem lépe. A o to tu šlo především. Bylo sice vidět, že technika šla kupředu (zvláště u modelů tanků, lodí, letadel či vrtulníků), ale ty papundeklové baráčky a maketa letiště vypadali pořád až moc uměle. Správný fanda však i tyto nedostatky hodí za hlavu, protože děj je přece jenom nejdůležitější. Srdceryvných momentů tu bylo několik a přiznám se, že i já cítil lehké mrazení při závěrečné scéně či souboji Juniora a Destoroyaha, ale jak ukázal závěr, přece jenom si tvůrci nechali otevřená vrátka. 70% (03.12.2014)