Blade Runner
Blade Runner
Blade Runner
Blade Runner
Blade Runner
Réžia:
Ridley ScottKamera:
Jordan CronenwethHudba:
VangelisHrajú:
Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh, Daryl Hannah, William Sanderson, Brion James, Joe Turkel, Joanna Cassidy (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Začiatkom 21. storočia dosiahla spoločnosť Tyrell vo výskume robotov fázu Nexus. Jej výrobky boli takmer identické s ľuďmi, nelíšili sa ani inteligenciou. Ľudia používali replikanty pri nebezpečných výpravách alebo ako otrokov pri kolonizácii iných planét. Po krvavej vzbure replikant v jednej z mimozemských kolónií bol robotom pod trestom smrti zakázaný pobyt na Zemi. Na plnenie tohto nariadenia dozerali špeciálne jednotky Blade Runner, poverené vyhľadávaním a likvidáciou replikantov, ktorí zákaz porušia. (TV Dajto)
(viac)Recenzie (1 741)
Klasika sci-fi s neskuteně temnou atmosférou, démonickými záporáky, vynikajícím civilním kladnými hrdinou a krásnou hrdinkou. Navíc hudební podbarvení je dechberoucí a závěr filmu se taky dá jen těžkou rozdýchat. Jedním slovem skvělé. ()
Že neměl tento snímek zpočátku úspěch u publika ani kritiky se ani moc nedivím. Po prvním shlédnutí sem ho taky nějak moc nepobral, navíc když se jednalo o klasickou verzi. Až s novou režiserskou verzí jsem dal filmu další šanci, a od té doby se stal i pro mě kultovní záležitostí. Vizuální ztvárnění futuristických vizí vyžaduje přesvědčivá řešení. Jde vidět, že R. Scott využívá své zkušenosti designéra. Vizuálně je tento film mimořádně působivý a jeho styl se blíží postmodernistickému pojetí, o němž se v době vzniku filmu asi moc nevědělo nebo nehovořilo. Příběh obsahuje hodně narážek na mytologii. Film je syntézou vědecko-fantastického obrazu světa a filmu noir, což je patrné z různých narážek, např. na Philipa Marlowa ve ztělesnění Humpreyho Bogarta. Dnes hojně využívaný filmový žánr označovaný jako Cyberpunk... ()
Tenhle film má pro mě nevysvětlitelný kouzlo a i když ho uvidím posté (k čemuž už se asi zdárně blížím), nudit se nebudu. Dlouhé záběry nemusí být nutně nuda. Tenhle film má takovou atmosféru, že budu klidně dvacet minut čumět na záběry Los Angeles, a stejně to bude odvaz. Jinak se přiznám, že film se mnou úspěšně prochází životem už nějaký to desetiletí - když jsem si kdysi pořídila vlastní video, první koupená VHS byla Blade Runner. Pak přišel DVD přehrávač a domácí kino, a opět prvním zakoupeným filmem byl Blade Runner. Potom DVD Final Cut no a nedávno jsem pořídila BluRay přehrávač - a hádejte, co bylo prvním BluRay diskem? Kvalita audio a video aparatury se nejlíp testuje právě na Blade Runnerovi - odzkoušeno. Mimochodem, na BluRay až na pár hodně krátných chvilek má člověk pocit, že se kouká na film natočený nedávno. Tenhle film prostě nikdy nezestárne. A jeho námět už vůbec ne. I po těch letech a nesčetným shlédnutí mi při zabití Pris a hlavně při slzách v dešti vždycky běhá mráz po zádech. Neznám jinej film, kterej by na mě pokaždý takhle silně zapůsobil. Snad jedině Apokalypsa. ()
Ridley Scott natáčí kromě jiného dva druhy filmů. Výpravné, někdy i dechberoucí, historické velkofilmy nebo nudné a naivní filmy z budoucnosti. Můžete si tipnout co je co. ()
Ridleyho Scotta mám rád, nicméně zde nenaplnil má přehnaná očekávání. Snažil jsem se ocenit alespoň závěrečnou myšlenku, ale ani to nestačilo popostrčit film ke třetí hvězdě. Zdálo se mi to tak trošku recallovsky podivínské. ()
Vizuál, hudbu a herce máme. Téma taky. Stop. ()
Ale tak jo. Na tyhle uleželé 80’s scífka se musí nahlížet jinou optikou než na novější filmy. I ty největší klasiky zestárly. Veškeré prostředky, kterými se tvůrci snažili navodit dojem skutečného, živého, dýchajícího futurismu, jsou zde naivní a dost do očí bijící. Když se z pohledu z dálky na město, které svítí miliony světel, ale jeho ulice působí naprosto mrtvě, střihem přesuneme na detail rušné ulice v čínské čtvrti, musíme se s tou nesrovnalostí jako diváci nějak vyrovnat. Nejčastěji si řekneme, "nojo, osmdesátky". Ale zážitek je už narušen. Už nesledujeme "sci-fi", ale "jak se dřív dělalo sci-fi". Takový Gilliam ve svém Brazilu na to šel lépe - nesnažil se všechno doslovně zobrazovat. Ukázal nám detail, fragment složitého celku, a my si onen celek (futuristickou budovu, složité, vzájemně propojené technologie) už domysleli sami. Daleko méně rušil technickou nedokonalostí. Blade Runner ale jinak stále funguje. Škoda že ve své druhé půli už příliš nerozvíjí ústřední filosoficko-etické téma a místo něj se soustředí na dovyprávění konkrétního příběhu. ()
Nemůžu v něčem vidět to, co tam není, to je prostě fakt. Povinné shlédnutí "klasiky" dopadlo ještě hůř než Dickova předloha ( se kterou nemá tolik společného ), za což se Kindreidovi ze srdce omlouvám. Utahaná, uzívaná nuda bez obsahu, kterou nemůže spasit ani pár povedených futuristických scén společně s Vangelisem - 30 % ()
Příběh na 45 minut roztažený na dvě hodiny, který vás pomalu, ale jistě, hypnotizuje do hluboké hibernace až to nakonec nevydržíte a zřítíte se do hlubokého spánku. Ovšem je s tu námi jako průvodce Ford, parádní hudba a atmosféra futuristického světa obývaného replikanty, kteří musí být vyřazeni. Finále s Hauerovými prupovídkami je výborné a závěrečné, dost jasné naznačení jakoby si Nolan vypůjčil do Inception. Není to film pro všechny, ale velmi dobře rozumím negativním recenzím, které se objevovaly v 80. letech. ()
Režisérsky mistrovské dílo, scénáristicky už tak úplně ne. Atmosféra temné neonové budoucnosti je sice dotažená do absolutního maxima, jenže když se zaměříte čistě na příběh, zjistíte že se nic moc vlastně nestalo. Ano na konci je sice obrovský twist, ale cesta k němu je celkem zdlouhavá. Hlavně to finále. Je to perfektně natočený, ostatně jako celej film, ale nic se tam vlastně neděje. Zúčastnění sice hrají na max, ale i to příběh nezachránilo. Možná je to ale tím, že jsem film viděl až teď (2017) a taková látka už mě moc nepřekvapí. Na dvojku se ale těším hodně. Hodnocen Final Cut. ()
Kulisy a ponurá atmosféra jsou skvělé. Scott odvedl dobrou práci, bohužel film obsahoval hodně hluchých míst v příběhu a také nejsou podobné filmy můj šálek čaje. 65% ()
Klasika Sci-Fi, krasně temná a depresivní atmosféra, skvělé herecké výkony a naprosto dokonalá hudba. Prostě kultovní film. ()
Super noir atmo. Ale taky trochu divný. ()
Naprostá klasika. Pokud existuje nějaký film, který má na definici kyberpunku stejný vliv jako Neuromancer, tak je to právě Blade Runner. Není to Matrix, není to Ghost in the Shell, není to Akira, není to cokoli jiného. Je to Blade Runner. Ten film má všechno. Dobrý příběh, dobrou akci, špínu a hnus, nejhorší romantickou scénu dvacátého století. Je tam prostě všechno. Nemohu se dočkat dvojky. Řekl bych, že doufám, že se tam konečně dozvíme, zda je Deckard replikant, ale to by trochu podkopalo tajemno tohoto filmu. Takže spíše doufám, že se to nedozvíme a navěky to zůstane předmětem diskusí a hádek. ()
"Replicants are like any other machine. They're either a benefit or a hazard. If they're a benefit, it's not my problem." Blade Runner je jeden z nejkouzelnějších a vizuálně nejlepších filmů kinematografie. Díky jeho vizuálu a tónům jednoho z nejlepších filmových soundtracků nás pomalu a sebevědomě pohlcuje jeho neskutečnou atmosférou. Už od první minuty neskutečně sofistikovaně a propracovaně pracuje s myšlenkami a dějem. Ve filozofických otázkách je film strašně silný, nabádá nás přemýšlet o otroctví o lidství samotném a o spoustě dalších filozofických otázek. S postavami pracuje nevídaným a zajímavým způsobem. Všichni herci hrají perfektně. Všechno vrcholí v jednom z nejlepších a emočně nejnabitějších filmových finále vůbec. Sci-fi masterpiece part one. "It's too bad she won't live. But then again, who does?" ()
Těsně před příchodem 2049 jsem si dal původní Blade Runner znovu a musím chtě nechtě srazit hodnocení z dřívějších 80% na 60%. Ve své době kdy jsme podobné filmy hltaly na VHS to bylo wow, ponurá atmosféra, u nás neotřelé téma, zajímavá hudba, vycházející hvězda Harrison Ford, ale... Ale s odstupem času jsem zjistil že téma je hodně povrchní (jo jsem deformovaný Asimovem), Ford je tam vlastně jen otloukánek, příběh se vleče hlemýždím tempem a ve filmu jsou pro mě v dnešní době neskutečně hluchá místa a zbytečné prázdné scény. ()
Kultovní status tohoto snímku a počáteční textový "nához" příběhu sliboval parádní sci-fi zábavu. Bohužel jsem spíš dostal skvěle zpracovanou a depresivní sci-fi nudu. Atmosféra filmu je jeho nejsilnější stránka, ale co se týče příběhu, nějak mě svou hlubokou myšlenkou minul. Má to několik scén, které opravdu stojí za to, ale je to spíš jako když se hledají houby v ne moc úrodném lese. Něco málo sice najdete, ale jinde toho roste mnohem víc. Ale mám rád Forda, mám rád sci-fi a tak jsem si to dokázal i docela užít. Není to z mého pohledu kdovíjaký kult, nebo nějak výjimečně podařený film, ale na to, jak moc je film starý, zase tolik nezestárnul. Praktické triky tomu velmi napomáhají a jsou zde zvládnuté velmi dobře. Jen mě zaráží, proč všichni v minulosti byli tak posedlí létajícími auty. Taková stupidita. Z takového námětu a z tak mistrovsky zvládnuté atmošky musí zkušený filmař prostě vytřískat víc. 65% ()
Dej naprosto bez tempa. Ford jako akcni postava tredicne selhava. Zde navic i jako milenec. Vsechny jeho pohyby trhane a naivni. Bylo pro me dost narocne to dokoukat ()
Výborná žánrová jízda s noir prvky. Viděl jsem tedy final cut, ale až po druhém dílu, kdy jsem se bál, že to bude stejná nuda. Není. Jedničku vřele doporučuji, žádná hluchá místa :). ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec M. Emmet Walsh
Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v americkém Vermontu herecký veterán M. Emmet Walsh. Výrazný představitel zejména vedlejších rolí ve filmech jako Blade Runner, Zbytečná krutost a Potíže s Arizonou… (viac)
Druhý Gladiátor našel záporáka
Ano, opravdu se vám to nezdá. Legendární režisér Ridley Scott (Vetřelec, Marťan) brzy začne natáčet pokračování ke svému obřímu hitu Gladiátor z roku 2000. V něm se tentokrát neobjeví Russell Crowe … (viac)
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (viac)
Zemřel legendární hudební skladatel Vangelis
Svět filmu a hudby opustila další fenomenální osobnost, jejíž výraznou a zvukově podmanivou tvorbu zná snad každý filmový divák. Ve věku devětasedmdesáti let totiž zemřel legendární řecký hudební… (viac)
Pôvodný americký kinozostrih je do detailu prepracovaným temným a depresívnym sci-fi filmom s dusivou nočnou daždivou atmosférou, výbornými hereckými výkonmi, perfektnou Vangelisovou hudbou, na tú dobu výborným technickým spracovaním a pár zaujímavými existenciálnymi filozofickými úvahami. To, čo zaostáva, sú dej a dialógy, ktoré sú až na pár výnimiek veľmi jednoduché a vyvíjajú sa povrchne, bez hlbšieho nasadenia, bez hlbšieho citového vloženia a miestami sú až nudné a uspávajúce. Fordov voice-over je trochu otravný, ale na druhej strane je to jediné vodítko do myslenia a konania postáv (hlavne Deckarda) a bez neho by veľa vecí zostalo nejasných a nelogických. Nejaké ďalšie vady tu samozrejme sú (náväznosť niektorých scén, vynútený happy-end...), ale ako celok ide o zaslúžený kultový sci-fi film s výbornou atmosférou a s akurát nedotiahnutým a príliš naťahovaným dejom. Režisérsky zostrih je určite kvalitnejší ako ten pôvodný. Jednou zmenou je voice-over, ktorý je celý preč, čo robí film nejasnejším a úvahovejším, s väčším priestorom pre rozmýšľanie diváka. Dej, postavy, hudba sú stále rovnaké, druhou zmenou je akurát otvorený záver, ktorý je ale určite zaujímavejší ako klasický hollywoodsky happy-end. Nový zostrih má určite bližšie k toľko ospevovanej ikone žánru sci-fi, za ktorú je toto dielo považované, ale až Konečný zostrih si zaslúži 5* a je bezkonkurenčne najlepšou verziou filmu. Je krvavejší, prestrihanejší, niektoré scény sú prepracované, iné sú nové, takisto aj dialógy a obsahuje niekoľko krátkych vetných vsuviek, ktoré trochu objasňujú dianie. Rovnako sú poupravené aj niektoré chyby v náväznosti, voice-over je definitívne preč a nejasný koniec je stále výborný, možno ešte silnejší ako v režisérskom zostrihu a celkové vyznenie temnej špinavej budúcnosti v štýle filmu noir je účinnejšie. Suma-sumárum - tento film nie je na jedno pozretie. Pri prvom sledovaní (Konečný zostrih) som bol znudený až ku spánku, ale nejako mi to nedalo a pozrel som si to ešte raz a to všetky verzie postupne, plus som si o filme čo-to prečítal. Film je dusivo a daždivo atmosférický, skvele do detailu prepracovaný s výbornou hudbou a dobrými hereckými výkonmi. Dialógy sú zaujímavé, dej sa vyvíja postupne a začne byť zaujímavý až niekde od polovice a vrcholí pamätihodným súbojom v starom sklade. To, čo robí tento film filozofickým je ale skôr samotné dianie ako dialógy - uvážlivé dianie o tom, čo robí človeka človekom, o snahe predĺžiť si život, o večnom duchovnom spore s "tvorcom", o ľudskej tvorivosti, ktorá nám môže prerásť cez hlavu, o tom, či to všetko vôbec dáva nejaký zmysel... Myšlienok je tu veľa, od spojitosti s René Descartom (hlavná postava sa volá Deckard, Pris počas filmu vysloví jeho najznámejší citát "Myslím, teda som."...) až po pomyselnú kristovskú obetu v závere (rozhovor s "otcom", klinec...). Zároveň je to zaujímavá vízia budúcnosti, na ktorej niečo zrejme bude - či už je to prienik Východu (či už jeho kultúry, firiem alebo náboženstva - mních spievajúci Hare Krišna je tu vyslovene vtlačený do zorného poľa...) alebo určité prvky policajného štátu (na každom rohu je policajt, + veta "Ak nie si policajt, nie si nikto"...). Na prvý pohľad sa to javí ako rozvláčna nuda, ale pri hlbšom pohľade detaily vyplávajú na povrch a človek si tento film nakoniec možno aj obľúbi (ako ja) - všetko, čo pre to treba urobiť je "myslieť". () (menej) (viac)