Střípky ženy

Velmi silný a intenzivní filmový zážitek. Režisér Kornél Mundruczó a scénáristka Kata Wéber se pustili do tohoto nelehkého tématu a povedlo se jim to zobrazit, tak že se to vryje do paměti. Vanessa Kirby je zde parádní a svou roli zvládla prodat na jedničku. O trochu více se mi líbil výkon Shia LaBeoufa, jelikož má scénáristicky lepší roli, navíc je mnohem více otevřenější, čitelnější a dá se do jeho stavu vžít snadněji. Je obrovská škoda, že LaBeouf je v soukromém životě takový jaký je, protože to bude velká překážka, aby byl nominovaný na různé herecké ceny, které by si za svůj výkon zasloužil. Ellen Burstyn hraje dobře, ale pak přijde jeden konkrétní moment, kterým mě totálně rozsekala (výborně odehraná scéna). Film má hodně silnou a intenzivní první půlhodinu, kterou pak už nemá šanci překonat. Což, ani ve výsledku nebyl záměr. Problém je, že se to projeví na tempu, které nemá kam gradovat a silné momenty díky tomu nemají takovou účinnost jakou by měly mít. A je to škoda, jelikož si dovedu představit, že kdyby se v poslední půlhodince šlo o trochu více na dřeň, tak by byl film lepší a jeho vypovídající hodnota by rostla. Střípky ženy je silný film, na který se nekouká hezky, ale své kvality nezapře. (25.01.2021)

[VIDĚNO 13.3.] Koprodukční snímek 'Střípky ženy' maďarského režiséra Kornéla Mundruczóa, který je zároveň celovečerní adaptací scénáře divadelní hry z pera jeho partnerky Katy Wéber, diváka v prvé řadě bezprecedentně územní již svým fenomenálním půlhodinovým prologem nasnímaným na jeden extrémně dlouhý záběr kompletně beze střihu - přičemž celá explicitní pasáž s porodem je bezmála nejvíce dechberoucí scénou minulého filmového roku - a v druhé řadě nepochybně zaujme svým decentně strukturovaným rozpadem jednoho milostného vztahu a celkově intimní anatomií v rámci tématu osobní ztráty...... Mundruczó prostřednictvím nekonvenčních stylistických metod a obdivuhodných vizuálních schémat natočil dokonalou melancholickou elegii, která velmi implicitně referuje o jedné ze stigmatizovaných a nejvíce tabuizovaných společenských problematik - tedy o posttraumatu ze ztráty dítěte. 'Střípky ženy' lze v mnoha ohledech definovat jako komorní divadelní tragédii přejatou do filmové podoby, která překvapivě disponuje neskutečně intenzivním fyzickým přesahem - snímku totiž primárně vévodí choreografie samotné kamery (vedené velice talentovaným kameramanem Benjaminem Loebem), která adaptuje a doslova kopíruje pohyb protagonistů po mizanscéně, čímž posléze vzniká těžko definovatelná formální synergie, které mohou závidět všechny americké artovky. A zatímco Mundruczó zde z režijního hlediska předvádí hotovu explozi tvůrčí nezávislosti, Wéberová důkladně vystavěla vzájemné vztahové vzorce a transgenerační disociace vně jednoho rodinného kruhu, jejichž členů se chopila samá herecká esa - Vanessa Kirby, prakticky hlavní středobod celého snímku, je (nejen svým neustálým apetitem žraní jablek) naprosto odzbrojující, a exceluje jako prozatím nikdy ve své kariéře - tudíž její výhra za nejlepší ženský herecký výkon na festivalu v Benátkách je zcela zasloužená. Ostatně jí také sekundují démonický Shia LaBeouf, či Ellen Burstyn která zde působí jako neocenitelný herecký klenot.... Netflix tak opět sklízí sladké ovoce úspěchu a zdárně atakuje oskarový ambice, a já mu to jednoznačně přeju - poněvadž na své platformě znovu nabídl autentický, divácky obohacující, a přesto emocionálně vyčerpávající zážitek, na nějž mnoho cinefobů určitě nezapomene. Každopádně když vezmu na závěr v potaz, že za přibližně 30 let se kvůli kritickému nadbytku mikroplastů zredukuje plodnost poloviny mužský populace - což jakožto zarytý environmentalista určitě vítám ͡° ͜ʖ ͡ - o to míň bude těchto potratových eskapád - už taky bylo na čase.... // VERDIKT: 8,9 jablečných semínek z 10 // 🍎🍏 (24.03.2021)

„Kúsky ženy,” ktoré už len ostali z potenciálnej matky, čo sa veľmi tešila na príchod svojho bábätka, a tak ich treba zase zlepiť dohromady, však... ? Prvorodička Martha sa rozhodla porodiť v domácom prostredí, teda nie v špitáli, čím automaticky riskovala isté problémy, ak samozrejme nastanú, a vskutku ozaj nastali, a nie sú zrovna zanedbateľné ! Namiesto babice Barbary, prišla Eva, čo by malo byť v podstate aj tak jedno, no i napriek tomu, nie je všetko u Marthy v naprostom poriadku. Pôrod (ne)prebieha v harmonickom duchu, že „čím viac tlačí, tým by to malo byť skrátka lepšie,” ale ani to nemusí znamenať, že čerstvé novorodeniatko bude potom spoľahlivo dýchať. Čosi sa následne pokazí, prečo neprijíma kyslík, kvôli čomu po pár minútach náhle umiera, čo žienkou totálne otrasie, a kto je teraz tomu vlastne na vine ? Všetkému sa tiež prizerá aj Sean, to jest Marthin chlap, ktorý je z toho rovnako maximálne zdrvený. Nielenže obidvaja prišli o dieťa, ale zároveň sa bude pretriasať ich samotný vzťah, ktorý doslova visí na vlásku... Marthina matka Elizabeth, na ňu taktiež nalieha, aby sa zúčastnila súdneho procesu, kde by mala dotyčná za to aj patrične pykať ? Rodinná právnička Suzanne, by sa mala o to i postarať ? No, postará sa aj o niečo iné... / Maďarský filmový režisér Kornél Mundruczó nakrútil strašne depresívny snímok, s určitou nádejou na zlepšenie celkovej situácie, s úvodnou, neprerušovanou sekvenciou pôrodu na jeden záber, bez explicitného obsahu ! Počas tých zhruba vyše dvadsiatich minút, divák takmer ani skoro nedýcha, keďže sugestívny prístup to iba viac umocňuje, a to je asi i samotný vrchol celého počinu ! Nebol to zlý nápad, hodil sa. Protagonistka sa snaží, čo jej sily stačia, ale na Oscara to z mojej strany - nie je. Síce si odniesla ocenenie "Coppa Volpi" z Benátok pre najlepšiu herečku, no stále to pre mňa vonkoncom nestačí. Za to Ellen Burstyn už má svoj požehnaný vek, no Vanesse Kirby zručne sekundovala. Shia LaBeouf už dávno nie je tým, čím voľakedy býval, i keď jeho herecký výkon nebol na zahodenie, nebolo to nič extra. Mierne nadpriemerný film, ktorý neľutujem, že som nakoniec zhliadol. (15.01.2021)

(8/10). Velice originální a umělecky natočené drama. Úvod filmu je velice intenzivní a prožíval jsem každou minutu bolesti Vanessy Kirby, která je mimochodem překrásná. Shia jakožto její manžel tady hraje vesměs to samé jako v dalších mnoha předchozích filmech, ale tato role mu sedla vážně skvěle. Tak trochu se v ní našel a jeho proměna charakteru je možná očekávaná, ale velmi dobře napsaná. Co hrozně moc oceňuji - celková odvaha vymanit se ze všemožných klišé a schopnost filmu jít svou vlastní cestou. Jsme svědky obrovské bolesti, ale zároveň překrásnému konci, který není nucený a dává to fakt smysl. Také plno metafor a skrytých odkazů je výsledkem fakt dobře napsaného scénáře. Očekával jsem kvalitní drama a dostal jsem daleko víc, než by se mi mohlo zdát. (16.06.2021)

Evropská arthouse filmařina s americko-britským obsazením v kanadském filmu pro Netflix. Marně jsem dumal nad tím, jak by mohla postava Kirby (ze zámožné rodiny) v reálu žít a čekat dítě s neandrtálským dělníkem v podobě Šály LaBlafa. Pochopil bych to ještě, kdyby působil neodolatelně a měl kládu jako bejk, ale když nám Šála připomene, že se rozhodl léčit si komplex malýho kašpárka sebeobnažováním (pokolikáté už?!), utvrdí vás to v domnění, že dramaturgicky tu něco nehraje. Symbióza kamery a hudby funguje. Herci hrají jako o život, ale když už to tvůrci natočili na základě vlastní zkušenosti, mohli do toho obsadit taky uvěřitelný pár, který by k sobě pasoval. Ne ledovou posh pannu a jeskynního muže s pidi pérkem. Když se pro ně rozhodli, očekával bych, že nám taky nějak osvětlí (flashbacky), proč je tenhle pár vůbec spolu, když teď evidentně vidíme, že spolu vůbec být nemají. Bohužel onen emocionální dopad na diváka díky tomu vůbec nefunguje. (15.02.2021)