Zúriaci býk

Scorsese je o dvě třídy lepší režisér než Avildsen a totéž je možné napsat o Robertu De Nirovi ve vztahu k Sylvesteru Stallonovi, nicméně víc jak 3* nedám ani v tomto případě, protože box je mi sympatický asi jako střetnutí s rozvášněným sršním rojem a testosteronem nabitý Jake LaMotta není týpek, se kterým bych chtěl sdílet dvojdomek. Jako studie chlapáctví a nezvladatelné žárlivosti celkem slušné, ale přesto mě film v žádném ohledu nestrhl. Celkový dojem: 55 %. (19.11.2010)

Scorseseho mistrovské dílo se všemi klady i zápory, které tahle kategorie přináší. Tak nějak totiž věřím, že právě kvůli svému stylu bude tenhle film naprosto nezkousnutelný pro 95% bežných televizních diváků. Těch zbylých několik málo (řekněme) "vyvolených" v něm ale objeví možná jeden z nejzásadnějších snímků filmové historie. Osobně se mi hodně často u filmů stává, že jsem z nich napoprvé úplně na větvi (dokonalý příklad Zelené míle), ale jak uplyne několik dnů, týdnů, měsíců, jejich kouzlo vyprchá. Pustím si je podruhé a je téměř pryč. Zuřící býk je film z přesně opačné kategorie, napoprvé mě nesebral tak, jak bych podle hodnocení čekala, ale po měsících, možná i letech ve mně zraje jako víno. Dodnes nemůžu zapomenout na tu úžasnou kameru snímající židli letící vzduchem, netradiční černobílé zpracování, krásný hlavní hudební motiv a hlavně brilantní herectví jistého muže jménem Robert De Niro, které v Zuřícím býkovi přesáhlo všechny limity a mohlo by být označováno za jedno z nejpůsobivějších v historii. Za sebe musím říct, že se Zuřící býk asi v nejbližších měsících do mých top 10 nejoblíbenějších filmů nedostane, přesto nevylučuji, že tam za pár let možná najde své čestné místo hned vedle Scorseseho Taxikáře, který možná není tím nejdokonaleji vybroušeným diamantem, přesto (či právě proto) je mi jaksi o něco málo bližší. (20.07.2008)

První věc, která mě napadla ihned po skončení filmu, byla: "A Rocky se může jít klouzat." (A to mám sérii o Rockym i Slye fakt rád). Nicméně Scorsese jde až na dřeň a ukazuje nám duši rváče, která není jednoduchá. Stále žárlí, ale jen proto, že svou ženu miluje. Štve ho hlídat si váhu, ale musí, aby mohl získat titul. A dokáže se pohádat kvůli každé blbosti. A právě tohoto boxera dokonale ztvárnil Robert De Niro. Věděl jsem, že je to geniální herec, ale co předvedl zde, to nemá obdoby. Po celou délku filmu jsem neviděl Roberta, ale Jakea LaMottu. Jo, tomu se říká opravdová vysoká škola herectví… A když k němu připočtete i krásnou Cathy Moriarty a vynikajícího Joea Pesciho, dostanete zážitek, na jaký jen tak nezapomenete. Zuřící býk je zkrátka a dobře klenot filmového světa, který by se měl promítat všem budoucím boxerům. P. S. Mimochodem, je to jeden z deseti nejoblíbenějších filmů samotného Miloše Formana, kdyby to někoho zajímalo. (04.09.2010)

Na snímku mi vadila špatná choreografie ringových soubojů, ještě k tomu mizerně prostříhaná. Jinak se mi líbila po scénáristický stránce napsaná postava Jakea La Motty, který byl neuvěřitelný tupec, ztvárněný Robertem De Nirem. [6,5/10] (Chartoff-Winkler Productions) (Technicolor /// Produkce: Robert Chartoff, Irwin Winkler /// Scénář: Paul Schrader, Mardik Martin podle knihy Jakea La Motty, Josepha Cartera a Petera Savagea /// Kamera: Michael Chapman /// Hudba: Pietro Mascagni /// Oscar: Robert De Niro (herec), Thelma Schoonmaker (střih) /// Nominace na Oscara: Irwin Winkler, Robert Chartoff (nejlepší film), Martin Scorsese (režie), Joe Pesci (herec ve vedlejší roli), Cathy Moriarty (herečka ve vedlejší roli), Michael Chapman (kamera), Donald O. Mitchell, Bill Nicholson, David J. Kimball, Les Lazarowitz (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (29.03.2009)

Z Martina Scorseseho až na výjimky nejsem nijak zvlášť na větvi, ale respektuji ho. Co se Zuřícího Býka a hlavně role Roberta DeNiro týká, moc jsem těm řečem o Stanislavském a sžívání se s rolí nevěřil - na co by taky herec DeNirova kalibru takhle blbnul. Pak začala úvodní scéna a s ní skutečný herecký koncert. Poprvé v životě jsem neviděl herce hrajícího nějakou postavu, ale skutečného Jakea LaMottu. No, možná ne úplně poprvé, ale rozhodně poprvé po takovou dobu a s takovou intenzitou toho pocitu. Závěrečná scéna ve mně vzbudila pocit lítosti nad kdysi velkým mužem, ale když si pak člověk uvědomí, co byl ten chlap zač... Každopádně smekám před panem hercem číslo jedna a panem hercem číslo dva (to má jako být Joe Pesci). Nějak ale nechápu to nadšení z boxerských záběrů a tak vůbec těch věcí okolo. Proto pro mě nikdy nebude Zuřící Býk legendou jako film, ale jako "místo", kde Robert DeNiro podal svůj životní výkon. Paradoxně tak z mého žebříčku vyjde s horším hodnocením než Taxikář, ale takový už je holt život. 80% (05.01.2007)