New York, New York

|| Scenár: Earl MacRauch, Mardik Martin | Hudba: John Kander, Fred Ebb | Produkcia: Robert Chartoff, Irwin Winkler | Distribúcia: United Artists | Štúdio: Chartoff-Winkler Productions | Rozpočet: 14 miliónov $ | Tržby: 13,800,000 $ || Ťažký film od Scorseseho, vsádzajúci všetko na fenomenálnu hudbu a na dvoch neodolatelných hlavných predstaviteľov a ich herecký koncert. Jediným problémom, ktorý zaručil neúspech tohoto diela je nasadenie príbehu na príliž depresívny pár a ich nešťastný vzťah. Je to ale reálnym odzrkadlením vývoja sólových hviezd v zajatosti kariéri, ktorá im postupne znemožní kompatibilnosť s normálnym rodinným životom. Nebyť tej presilenej drámy, bol by to zážitok za 5 možných... (29.01.2012)

Martin Scorsese ukázal, že pro něj není problém natočit skutečně cokoli. Přesto ale není film úplně pro každého. Zaprvé, je to film, který se stopáží nebezpečně blíží třem hodinám. Když si uvědomíte, že to je především drama dvou osob, může vás to trochu vyděsit. Myslím, že sem tam prostě zjistíte, že se mírně nudíte. Někdo možná víc. Mě osobně ale vztah Jimmyho a Francine uchvátil. Jsou to dokonalé kontrasty. Ona je emocionální, skoro až naivně zamilovaná, on je balík, který jde do všeho se vztekem. Považuje se za méněcenného a nesnáší, když mu někdo naznačí, že by to tak opravdu mohlo být. Nesnese, že je někdo úspěšnější, a je jedno, kdo to je. Skvělý muzikál, který neposunuje příběh do pozadí, ale do popředí. Lisina prezentace známé písně "New York, New York" je pak skutečně vrcholem filmu, kde je vidět, jaká destrukce postihla jejich vztah. (29.10.2013)

Scorsese, jak se patří, a zřejmě divácky nejnáročnější spolupráce magické dvojice Scoresese + De Niro. V první řadě krásná pocta muzikálům čtyřicátých a raných padesátých let s podmanivou a bezchybnou hudební stránkou. Na druhou stranu též napaditá variace na osvědčené téma. Celkové vyznění je velmi melancholické a snímek nese poselství, i když tu o to v první řadě nešlo. (25.09.2005)

Můj nejoblíbenější film dvojice Scorsese - de Niro. Jeden z hlavních kladů filmu vidím v tom, že se de Niro naučil skvěle "hrát" hráče na saxofon, to se málokdy vidí, ve většině filmů jsou záběry herce hrajícího na nástroj opravdu k pláči. Klobouk dolů před de Nirovým výkonem!!! Člověk by nevěřil, že na to před tím nehrál. Film má spád, vtip, spoustu skvělé hudby, Lizu Minelli jako herečku sice moc nemusím, ale i ta je dobrá. Podle mě skvělý pohled do života jazzového muzikanta. (08.01.2007)

Geny Judy Garland se prostě nezapřou. Liza Minnelli byla, dle mého skromného názoru, dokonce ještě lepší zpěvačka a herečka, než slavná maminka, byla tak zajímavě, netuctově krásná (Slashere, ty jsi idiot) a talentu probrala celé hrstě. Film, točený převážně ve studiích, krásně nasvícený, takže oči se popásly, byl bohužel jeden z největších Scorseseho propadáků, protože biografy se v té době prohnala tsunami jménem Star Wars, a diváci raději dali přednost nekomplikované pohádce před nostalgickým, psychologicky složitým výletem do poválečné éry, kdy ještě pořád vládl jazz. Mé oči a uši se popásly taky, problém bych akorát viděl v postavě De Nira, který je tady i na můj vkus moc velký buran (a zejména v první půlhodině to dává patřičně najevo, že byste ho nejraději přetáhli baseballovou pálkou) a pak ve stopáži, která prostě neospravedlní poněkud řídčí zápletku, o takovou půlhodinu to prostříhat a bylo by to ideální. (01.11.2020)