Slúžka

Vydareny film o tom, jak je naplnujici naplnit prani srdce, jak psychicky,tak emocionalne  Nerovny lesbicky vztah v realiich rozpadu Rakousko-Uherska a jedne rodiny podle knihy Hany Lasicove. Vztahy jsou dobre vylicene a historicka doba take. Muzi jsou hrubianu, smetanka mravne zkazena a zeny trpi. Tajne milenky se raduji, ze muzi musi do valky. Zajimavejsi je ritualni kazdodennost jako vynaseni nocniku. (01.07.2023)

Autentické okénko do života panstva a služebnictva za dob císaře pána. Kdyby šlo o němý film, jen o záběry pro zachycení atmosféry jiné doby, byla by to tutovka. I přes to, že se děj odehrává více méně jen v domě a před domem mě vizuál hodně bavil. Krásné zdobené pokoje vs. šedé chodby služebnictva, přepychový jídelní stůl plný mimochodem neuvěřitelně vypadajícího jídla vs. služebnictvo sotva stíhající dát si dvě lžíce bramboračky jen tak za pochodu v temné kuchyni, o které ani paní domu neví, že jí mají, zdobené ložnice pánů vs. temné špeluňky služek, a to vše v jednom pražském domě. Kamera toho ukázala tolik, že mi prostě, jakkoliv divně to zní, stačila k předání celé pointy filmu a dialogy mi nedaly skoro nic navíc. Asi to přisuzuju ne tak zajímavému a předvídatelnému příběhu. Vztah k postavám jsem si během sledování nevytvořila a bylo na nich jen maličko zajímavého. Služky sloužily všem, dcery matkám a matky mužům, hierarchie je jasná... nakonec byli všichni jen loutky hrající podle různých scénářů. Myslím, že bezduchost postav nebyla záměrem, a proto mi to tak nesedlo. Jako sonda historického období se zaměřením na ženy a jejich těžkosti napříč společenským spektrem je to paráda. Jako romantické drama, co ti má pohnout emocema už moc ne. Co musím vypíchnout je Dana Droppová, která se mi na plátně moc líbila. (18.04.2023)

V podstate nemám čo vytknúť! Konečne poriadny moderný slovenský historický film, poctivo, otvorene, odvážne a so zameraním na detail zobrazujúci dejiny každodennosti a realitu našej mnohonárodnostnej minulosti. ___ Vidím početné výhrady vzniklé ahistorickým vnímaním historickej látky. Celkom príznačne pre dnešok však nie sú zamerané proti multi-kulti kozmopolitnej spoločnosti, ale proti údajnému pretláčaniu LGBT ideológie. Nuž, podľa mňa sú skorej komentátori na to vysadení, keď si nevšimli, že film obsahuje celý rad rozličných podôb sexuálnych vzťahov a ich proporcionalita je vyvážená. Homosexuálne vzťahy existovali aj v minulosti, chvíľami rovnako rozšírené ako dnes a žiadni transvestiti tam nepobehujú... A že tam nie sú žiadne pozitívne mužské postavy.. - no ale ani tie ženské predsa nie sú žiadne ideály! Sú to proste ľudia, obyčajní a veľmi reálni. Áno, okrem toho, že je to silný historický film, je to aj silne ženský film, ale čo sa čudovať, keď ho stvorili ženy... A aj keď to bude kdejakým skrytým patriarchalistom vadiť, tak toto pohlavie má leví podiel na tom, že v posledných dvoch rokoch naša kinematografia dosiahla istej profesionálnej a umeleckej hranice, za ktorú sa už netreba hanbiť. Aj hlavná ženská herecká päťka je brilantná, takúto odvahu a presvedčivosť v našej kinematografií rozhodne nevídať! ___ SLÚŽKA navyše okrem zaujímavého zážitku, doslova osobného prežitku minulosti, spláca dlh tým našim predkom, pre ktorých bola práve taká existencia, akú film zobrazuje, náplňou väčšiny života... (23.02.2024)

O snímku se mluvilo zejména v souvislosti s jeho LGBT tematikou, vztah dvou žen je zde zobrazen ale velmi cudně, bez explicitních scén. Jedná se o typické melodrama, ve kterém se titulní hrdince nestane prakticky nic hezkého (až na vztah, který logicky nemůže dopadnout dobře), vše je doprovázeno patetickou tklivou hudbou. Výprava a kostýmy jsou hezky autentické, film dokáže navodit atmosféru počátku minulého století. Postavy vám asi příliš sympatické nebudou, tempo je vzhledem k žánru trochu pomalejší, ale vlastně jsem až do konce byla zvědavá, jak všechno dopadne. Na jedno zhlédnutí nicméně stačí. Po několika průměrných pohádkách asi nejlepší film režisérky Solčanské. P. S. Pokud se budete na Služku dívat třeba na Netflixu, vřele doporučuji přidat titulky. Vzhledem ke střídání jazyků (slovenština, čeština, němčina) je někdy dialogům velmi špatně rozumět. (11.02.2024)

Tento film byl pro mne jako živé obrazy povídek a příběhů Ignáta Herrmanna, který psal o životě ve staré Praze. Příběh byl trochu slabší, ta lesbická linka mi tam přišla trochu uměle našroubovaná a ani se mi nechce věřit, že by na to silně věřící dívka bez rozpaků přistoupila a jak by je asi na vesnici obě přijali s otevřenou náručí a oochopením v té době. Ale můj zážitek byl hlavně z vizuálů, tak mi to dojem nezkazilo.  Hltala jsem každý obraz, milovníci starých časů si přijdou na své. Svou atmosférou mi to trochu připomnělo  Želary a seriál Božena, nádherná kamera, lokace i hudba Vladimíra Martinky. (24.08.2023)